buzzwoody

Trochu nadhodnocený, ale přesto nádherný snímek, který dotahují k preciznosti dva hlavní herci. Když se ovšem předá prostor ostatním vedlejším postavám, tolik to nefunguje, až na výjimky. Nedotknutelní by však nefungovali hlavně bez mimiky Francoise Cluzeta, jehož reakce na výstřelky jeho vcelku trhlého opatrovníka jsou kouzlem celého filmu. Před finální scénou jsem se chystal darovat zasloužené čtyři hvězdičky a být mírně zklamaný nenaplněným očekáváním. Poslední scéna mi však vzala dech (dokonalá hudba a nepopsatelně krásná reakce Francoise Cluzeta ve mně probudily euforii a pár slz) a nazývám ji poprávu jednou z nejdojemnějších scén nejen francouzské kinematografie.

Překvapivě svižná, sympatická podívaná s uvěřitelnými herci (byť někdy s lehce přehrávající Jennifer Lawrence), určena pro shlédnutí nepříliš náročného diváka, který se chce pobavit u romantického sci-fi dramata s prvky humoru. První polovina perfektní, Prattův vnitřní boj vykreslen povedeně, v té druhé už tomu začíná trochu docházet dech a finále bylo možná trochu moc překombinované.

Velmi jinak pojatá Marvelovka, tentokrát podobně jako Ant-Man a Strážci Galaxie sázející na humor. Narozdíl od Ant-Mana a stejně jako u Strážců Galaxie se mu to daří obstojně, hlavně díky suverénnímu Benedictu Cumberbatchovi, který tak trochu zahrál Sherlocka, co umí čarovat. Vynikající triky a obsazení, Mads Mikkelsen nemá moc prostoru vyniknout, ale jeho záporák neurazí, a velice mě svým pojetím The Ancient One překvapila Tilda Swinton, očekávaje klišoidně seriózního mistra jsem dostal milou holohlávku s roztomilým úsměvem. Doctor Strange je zajímavý jako málokterý film a jako málokterý film (nejen od Marvelu) si dokázal celých 115 minut udržet mou pozornost i ve zdánlivě hluchých místech. Skvělé akční scény, ještě jednou povedený humor a celkové pojetí dalšího Marvelovského originu je velmi osvěžující, přestože se jedná o ten samý příběh jako přes šablonu. Jeden z nejlepších kousků MCU, + doprovázen jednou z nejlepších potitulkových scén.

Taková Dánská dívka loňského roku, jen méně záživnější. Vznikla s předem danými ambicemi na Oscary, z nichž se ovšem nejvýše vyšplhají ty herecké, jelikož výkony herců jsou to hlavní, kvůli čemu se dá na Dánskou dívku či na Florence Foster Jenkins koukat. Příběh je převážně nudnou výplní a skutečně zaujme až v tragickém, byť nevyhnutelném finále. Každopádně co se týče herců, ústřední trojice předvádí skvělou práci, tradičně už Meryl Streep, kterou ovšem zde převyšují Hugh Grant (že by první Oscarová nominace?) a ještě překvapivěji Simon Helberg jako poněkud zvláštní pianista. Snímek ničím nepřevyšuje nad průměr, ale není také nijak špatný. Spíš lehce zavání termínem "zbytečný".

Velice drsný thriller, nenechávající moc prostoru na nadechnutí a pohlcující do nezbavitelného pocitu neklidu a paniky, v závěru gradující až do přímého psychologického útoku na diváka (snová sekvence před závěrečným vystoupením mne uchvátila čirým děsem) a to vše podtrhující precizní výkon Natalie Portman. Totální psychický rozklad.

Hutné drama s velmi pomalým tempem a příliš dlouhými scénami upocených texaských bratrů, přepadávajících banky, jeden pro zábavu (Foster zahrál svého Tannera velmi dobře, podařilo se mu vystihnout jeho nechutnost a odpudivost) a druhý, protože sám skoro nic nemá a nechce, aby jeho děti musely žít v chudobě (Chris Pine lehký nadprůměr, herecky zaostává za Fosterem). Jenže umírají lidi a to se nelíbí rangerům (šerif Jeff Bridges převyšuje i Fostera, byť jeho pravděpodobná Oscarová nominace bude lehce přeceněná). Kromě herců odvedli skvělou práci jak scénárista, tak režisér i kameraman. Přestože se děj odehrává v současnosti, působí to jako lehce nepříjemné retro z 80tých let. Akční scény, kterých není mnoho a jedná se spíš o napětí, než nějakou výraznou akci, jsou ovšem zvládnuty na jedničku a z velké části je Hell or High Water tak kvalitním filmem právě díky nim, jako příklad bych mohl podotknout nejlepší scénu s totálním pominutím Fosterových smyslů na kopci v poušti. Nějakou tu zmínku na Oscarech by si snímek zasloužil.

Tahle země není pro starý mě fascinuje vždy, když si ji zopakuji. Syrové, mrazivé, drsné. Coenovic nejlepší tvorba, snadno přebíjející jejich ostatní, rádoby geniální snímky. Děsivý Javier Bardem vytvořil jednoho z nejlepších filmových záporáků všech dob.

Nádherný, a přitom tak smutný film. Někdy ale jedna z těchto vlastností filmu k dokonalosti nestačí. Citlivý Reno, děsivý Oldman, brilantní Besson. Natalie Portman si jako start herecké kariéry nemohla přát lepší snímek.

Hláškami po strop našlapaná komedie s dokonalými hlavními herci (Depardieu odzbrojuje snad nejlepším hereckým výkonem kariéry) a vyšperkovaná fantastickým českým dabingem. Když to doplníme svižným, byť jednoduchým příběhem a propracovaným vývojem protagonistů, stojíme před jedním z nejlepších snímků svého žánru.

Bezduché, trapné, nudné, hloupé a zoufalé. Jedná se o fatální selhání všeho, co selhat mohlo. Herci? Jistě. Příběh? Pochopitelně. Scénář? Naprosto. Režie? Totálně. O trapné hudbě či vizuálních efektech ani nemluvě. Na hlavní štědrovečerní vysílací čas ČT1 pozoruhodně amatérské.