nmarca

Podivný příběh s divným, mírně autistickým hrdinou a ještě divnějším finále. Jediné emoce ve mně vzbudil Alan Rickman jako zoufalý otec marně bojující o život své dcery.

Nejpamátnější film mého dětství (společně s dalšími dvěma "Vinnetouy" a Pokladem na Stříbrném jezeře), doby, kdy jsme si se spolužáky záviděli ohmatané fotky pokrevních bratrů vystřižené z pašovaných rakouských časopisů a pobíhali po zahradě s indiánským pokřikem. A u tohohle dílu nezůstalo ani jedno mé desetileté oko suché :-( Jen se prosím nedívejte na pravidelné vysílání TV Nova (opravdu příšerná kvalita), ale pusťte si restaurované vydání z roku 2006.

Film připomínající slavnou éru francouzských historických dobrodružných filmů 50. a 60. let (např. s Jeanem Maraisem), s nerealistickým dějem a digitálními efekty hodícími se spíš do nějaké fantasy. Děj ubíhal celkem rychle, a Griška Voronov byl docela sympaťák.

Hezký romantický film o věrném milování s překvapivou pointou.

Vyrazila jsem na premiéru plna rozpačitého očekávání (opravdu je to tak dobré? Jak hraje Ledger Jokera?...). Začátek byl lehce zmatený, ale pak se film dostal do tempa, fantastická hudba, úžasní herci (Jokera jsem si neuměla po všech těch ohlasech představit, teď už to vím, jiné slovo než geniální mě nenapadá, po výkonu ze Zkrocené hory se Heath Ledger podruhé a bohužel naposled zapsal do dějin filmového herectví), a hlavně závěr, o němž by se dala napsat filozofická úvaha - to vše mne úplně dostalo, nemůžu dát jinak než 5*.

Na rozdíl od většiny českých filmů jsem po dlouhé době nelitovala peněz, vydala se do multiplexu a vcelku nebyla zklamána. Film byl natočen zručně, nicméně chyběl mu lepší scénář, takže příběh byl místy zmatený, historicky nevěrohodný (což by tolik nevadilo, kdyby nešlo o nyní velmi moderní "demýtizaci legendy"), a bohužel na mě působil velmi chladně a bez emocí. Z námětu se dalo vytěžit podstatně víc. Velmi dobrý výkon podala Anna Friel v hlavní roli, ale nejsilnější postavou byl Thurzo v podání Karla Rodena, kterému jsem fandila víc než Báthoričce (padouchovi jednomu ;-).

Trochu přidávám v hodnocení, protože jde o německý film a ty ve mně mnoho emocí obvykle nevzbuzují a tenhle mě dokázal vtáhnout do děje. Trošku přitažené za vlasy, ale jinak silný příběh o touze po domově a "vítězství ducha nad hmotou" s překvapivě sympatickým a uvěřitelným hlavním hrdinou.

Který z dnešních filmů bude velmi dobře koukatelný za 70 let? Tenhle to jako jeden z mála už dokázal.

Není to zklamání, spíš nostalgické setkání se sympaticky zestárlými známými hrdiny, další z řady příběhů, připomínající jednu z epizod seriálu (některou méně nápaditou) spíš než celovečerní film. Napínavé, přiměřeně akční i filozofující, příjemně strávený večer, nic víc, nic míň...

Je to asi na 5*, ale když mafiánský/gangsterský film obecně není můj šálek kávy... a navíc to všichni tak jednomyslně chválí... tak tomu musím trochu ubrat kvůli zdlouhavosti v první polovině.