Koly

Pomalu ale jistě začínám mít Curtisovu režijní filmografii docela slušně nasledovanou. "Kletba černé vdovy" by se spíš hodila jako delší povídka v rámci nějakého horrorového seriálu. Zápletka není úplně nejhorší, ale příběh je často dost zbytečně natahován. Narozdíl od SCREAM OF THE WOLF se zde v závěru Curtis rozhodl odhalit divákovi celou hrůzu, což ale byla osudová chyba. Jeho maxi černá vdova totiž vypadá tak kreténsky a uboze, že hravě strčí do kapsy dokonce i Sholderova ARACHNIDa (i když jsem si myslel, že je to nemožné), což neomlouvá ani rok vzniku filmu. Navíc celý závěrečný souboj je dost odfláklý a zbytečně urychlený. Tohle bude Dane dneska za tři hvězdy.

Od Curtise jsem podle názvu čekal nějaký standartní horror o vlkodlakovi, ale to bych soudil knížku podle obálky. O vlkodlakovi to sice je (alespoň teda většina filmu), ale pojetí a vůbec celý příběh jsou přinejmenším nadstandartní. Hlavně bych vyzdivhl způsob zpracování útoků vlkodlaka - nestálo to moc a vypadalo to dost strašidelně. V posledních letech se divákovi od režisérů nedostává hlavně druhé položky, no a když už náhodou na nátlak producenta splní první položku, tak v drtivé většině případů stojí výsledek za hovno. Někdy opravdu čím míň člověk vidí, tím lépe. Ale to jsem trochu odbočil. Jako zápor SCREAM OF THE WOLF bych viděl závěr, ale Curtisovi ho vzhledem k scénáři nevyčítám. Asi o moc líp se to natočit nedalo.

Bavův příspěvek westernu dopadnul jako naprostá sra... ehm... z úcty k mistrovi zvolím raději slovo katastrofa. Hlavní zádrhel vězí v Bavově snaze o kombinaci westernu s komedií, což se mu teda nedaří ani omylem a drtivá většina scén vyznívá přinejmenším trapně. Hlavní dvojice hrdinů vypadá jako dva šampóni z Beverly Hills a vůbec celý děj filmu stojí za hovno. No ale dodíval jsem se na to do konce. Proto nehodnotím odpadem.

Headhunter je béčko jako řemen, které určitě nebude pro každého. Francis Schaeffer (režie) zabrnkal na strunu afrického folklóru, takže jsem okamžitě zbystřil. Bohužel děj zasadil do prostředí Miami, což ale v konečném výsledku na mě působilo spíše jako pozitivum, protože díky tomu se do příběhu dostala postava detektiva Peta Giullaniho (Wayne Crawford), který se z velké části stará o slušnou zábavu. Hlavně mě pobavilo, že ho nechala manželka, protože se z ní stala lesba.

Dlouho, předlouho jsem čekal, než se mi podaří sehnat další Avatiho příspěvek horroru. Stalo se. Dojmy? Výborné. Arcane Sorcerer (angl. název) je minimalisticky pojaté mistrovské dílo s atmosférou temnou jako dým valící se z gumárenského komínu. Avati představil svoji vizi satanského horroru a můžu klidně říci, že se s přehledem vyrovná THE EXORCISTovi nebo ROSEMARYinu DĚTÁTKU. Bohužel jsem měl k dispozici hodně nekvalitní vhs rip (hlavně teda po zvukové stránce), čímž se dost utopila jedna z velkých předností filmu - hudba (z doslechu vím, že je, jak je u Avatiho zvykem, výborná). Netrpělivě budu vyhlížet dvd verzi "Tajemného Čaroděje". EDIT (23.5.2009) : Právě jsem se dodíval na DVD. Mohu tedy potvrdit, že hudba je výborná a znovu zopakuji, že L' ARCANO INCANTATORE je mistrovské dílo.

Povídková horrorová trilogie, pod níž je jako režisér podepsán Dan Curtis. Curtisovo jméno je s horrorem pevně spojené, to ale neznamená, že je výsledek vždy kvalitní (každý, kdo viděl většinu Fulciho filmografie určitě ví, o čem mluvím). Jednotlivé povídky nejsou vzájemně moc vyrovnané, dost nad nimi vyčnívá druhá v pořadí - Už jsem viděl několik zajímavých způsobů, jak se pomstít za nevěru, ale tohle mě dostalo. Zbývající dvě jsou o poznání horší, hlavně první, která vypadá, jakoby se tam nešťastnou náhodou zatoulala ze seriálu Věřte Nevěřte.

Vážně nevím, jestli má tak skvělý herec jako Lance Henriksen zapotřebí hrát ve filmech jako je tenhle. Ano, jedná se o dobrý psí horror, ale myslím si, že Henriksenovu postavu by stejně dobře zvládl kdokoliv jiný. Na druhou stranu je mi jasné, že Henriksen nesere tisícovky a že se taky něčím musí živit a koneckonců jeho jméno v seznamu herců je hlavní důvod, proč jsem se na film podíval. Samotný pes není sice zmáknuty bez chyby, ale na 97. minutovou zábavu to stačí v pohodě.

Madman je standartní vyvražďovačka, která mě ničím výrazně nezaujala. Za zmínku snad stojí, že hlavní "hrdina" vypadá jako Yeti a že se natáčelo v prostředí hodně podobnému tomu, které známe z Pátku Třináctého.

Horror z Jižní Afriky? Po dvou jugoslávských horrorech se mi zachtělo další exotiky a zase jsem nadšený. No ale úvod ve stylu italského spagetti westernu mi vykouzlil na tváři pobavený úsměv...no spíše by bylo lepší napsat posměšný škleb. Jenomže Richard Stanley se nedal odradit a nadále budoval atmosféru, která mě dostala. Opřít se mohl o, dle mého, horrorovou tvorbou nedostatečně využitý obrovský potenciál afrického folkloru a potom o prostředí Jižní Afriky samotné. Stanley krajinu JARu využil na 100% : všudypřítomný písek (až jsem měl místy dojem, že mi písek přes repráky proudí do uší), krajina s minimem osídlení a výborná hudba s africkými motivy. Jako zápor by na někoho mohlo působit pomalejší tempo, ale věřte mi, pokud by to bylo pojaté jako nějaká rychlá řezničina (přesto že se ve filmu pár slušných gore detailů najde) bylo by to spíš na škodu. Vyznavačům spíše atmosferických horrorů "Prašného Ďábla" vřele doporučuju.

Hodně průměrný Argento. Pokud se ale podíváme na rok vzniku, zjistímě, že IL TRAM je následovník nepříliš povedeného FOUR FLIES ON GREY VELVET, takže by výsledek neměl být zas až tak překvapivý. Na druhou stranu se Argento o dva roky později vytasil se svým asi nejkultovnějším snímkem PROFONDO ROSSO a tudíž se nabízí otázka, jestli Argento sám sebe tak trochu nešetřil a to nejlepší ze sebe si nechával až do roku 1975. Každopádně povídka IL TRAM (z cyklu DOORS INTO DARKNESS) má hodně dobrý námět, ale doplatila na krátkou stopáž, takže je celé vyvrcholení strašne urychlené a vpodstatě sráží hodnocení na polovinu.