Beer Ceps

- 07.09.13 - Dámy a Pánové, možná si to neuvědomujete, ale tady přímo před námi leží skvost české kinematografie, který agresivně bortí všechny pomluvy o tom, že Češi už neumí natočit zábavnou komedii. Největší výgrc absolutních neherců, které (režisér) oslovil, aby natočili u něj doma pár scén do jeho nového projektu. A podařilo se! Očividně i na Ivetku bylo toho moc, když ji museli předabovat. Nejspíš chuděru našli opět doma na gauči ve své oblíbeném duševním rozpoložení mezi nebem a zemí. To by vysvětlovalo, proč házela ty PRÁZDNÉ flašky od chlastu. Vím, že mé hodnocené klame a za jinších okolností bych dal pět, (záleží na úhlu pohledu) nicméně si je tento film nezaslouží. Nemění to však nic na situaci, že kdybych se s partou kamarádu potácel společensky unavený ve dvě hodiny ráno po ulici a jeden z nich by pronesl: „Jdeme se k nám podívat na Poslední výkřik.“ Tak já bych smělým tónem vykřikl „Jo, jdem do toho!“

- 07.09.13 - U Nejrozporuplnějších filmů jsem zvyklý hodnotit buď pěti, nebo odpadem. Bohužel zde musím ohodnotit Odpadem. Samozřejmě by se daly vytřískat dvě, nebo tři hvězdy za Kozarelu a její dvě bujné přednosti doplněné nechutně sepnutým pasem, kryty na kola od Cadillaců coby létající talíře, nebo (vypůjčené) militární záběry z druhé světové. Nicméně se jedná o nehoráznou nudu plných stupidních dialogů, které nejsou tak vtipné, jak jsem si přál.

- 27.08.13 - Stejně tak, jako Šťastné a veselé (2005), tak i Parkův JSA poukazuje na nesmyslnost veškerých konfliktů, neboť jakýkoliv režim dělá z lidských bytostí pouhé louky bez samostatného myšlení. Docela bych byl zvědav, co by říkali Severokorejci na tento pacifistický počin, který prezentuje Parkovu (a myslím si, že ne jen jeho) skrytou touhu po usmíření obou znepřátelených stran. I přes veškeré ctnosti, které film obnáší jsem čekal o něco více a někdy té sentimentálnosti bylo na mě příliš. Na druhou stranu znázornění vyhrocené situace v Koreji bylo velice působivé.

- 26.08.13 - Je tomu zhruba sedm let, co jsem viděl (poprvé a asi naposled) King Konga. Za tuhle dobu si perfektně pamatuji pouze jednu scénu a to jsou červíci. V této části totiž Jackson zabrousil do svých překrásně zvrácených časů Braindead. Za tuto část, která jako jediná mi utkvěla v hlavě dávám 3. Jinak vše vyšumělo jako zvětralé pivo.

Zvrácené, úchylné, ale i humorné. Robert Carlyle si střihnul opět jednu ze svých ulítlích rolí. Tentokrát v podobě nenapravitelného gurmána, který touží otevřít si Bistro v Kalifornii a podávat pokrmy pouze z lidského masa. Škoda toho pitomého konce...

Nedokázal jsem shlédnout ani první díl do konce, což je u seriálu (který má diváka nabudit ke sledování dalších dílu) docela podstatný problém...

Tohle byl ale vážně blbý vtip!

Apokalypsa dostála svého jména. Chaos, zmatek, anarchie... Válka ve Vietnamu v plné kráse snímána z netradiční perspektivy.

Velice slabý odvar výborné jedničky, kdy predátor v Los Angeles prohání prdel černého policisty a místní narkomany.

Arnoldovi zpocené svaly plazící se džunglí plných nástrah a nebezpečí. A tou největší mimozemský protivník, který si vyrazil na čundr sbírat skautské odznaky - lidské lebky. Co se dá dělat... vezmu luk, udělám pár improvizovaných pastiček z nabroušených větví, čímž poruším autorská práva Vietnamců a pustím se do mimozemské obludy svými pěstmi a pořádnou dávkou důvtipu. Ještě že mi záda jistí věrný Apollo Creed.