piranha

Jako člověk bych si přála trochu optimističtější konec. Jako divák jsem na vážkách, jestli to nakonec takto nebylo realističtější. Každopádně tam byli vyobrazení lidé se všemi svými rozličnými divnostmi, a to tak samozřejmě a přirozeně, že to prostě musím vyzdvihnout.

Sice nechápu, proč se první půlhodinu Stallone tvářil jako Terminátor se zaraženými prdy, ale pak už to bylo jenom lepší.

Tak tenhle kousek mě kompletně minul. Začalo to zajímavě - precizně vycizelované záběry architektury jako metafora k lidským životům. Jenže to počáteční vyprávění mělo mít čtvrtinovou stopáž, protože po pár minutách jsem měla pocit, že k vlastnímu ději se snad vůbec neschyluje. Nakonec to teda začalo, ale připadalo mi to nemastné, neslané, místy absurdní, občas nereálné a těch náhod a míjení tam bylo na můj vkus až moc. Asi tuším, o jakou myšlenku se tvůrci snažili, ale to jejich zobrazení samoty je poněkud prvoplánové.

Je příjemným zpestřením zhlédnout dobrý film, kde oběma hlavním hrdinům můžete fandit, protože jsou to i přes své nedostatky prostě sympaťáci. Záporáci byli přítomni spíše v epizodních rolích, takže mě žádný z nich neštval moc dlouho a film si tudíž udržel svou hřejivou laskavost. Já tedy málokdy ve filmu vnímám izolovaný herecký výkon, pokud zrovna není výjimečně dobrý nebo mimořádně špatný. A tady mi přišly oba prostě skvělé, vtipné a svérázné a taky teda oceňuju, že se Mahershala Ali naučil dost věrohodně bušit do toho piana, což asi musela být pěkná fuška.

Na začátku jsem si říkala, co z toho sakra může být, když tam nenechali skoro žádný prostor pro spekulace. Jenže tam byl, jenom jsem ho neviděla. A příběh se odvíjel tak šikovně, že vždycky v těch retrospektivních vsuvkách měl co nového říct a na konci vytvořil perfektně do sebe zapadající puzzle.

Meg Ryan zamlada byla skutečně k nepoznání. Ovšem film plynul bez nějakého dojmu a já nedokážu říct, že by byl něčím výrazně dobrý nebo výrazně špatný. Až bych řekla, že byl lehce nevýrazný.

Bohužel už v průběhu filmu mi došlo, že je to víc horor a míň krimi, než by se mi líbilo. Já jsem se těšila na krimi a myslím, že by to filmu i víc slušelo. Prostě přidat pár vyšetřovacích scén a postupným odhalováním důkazů někam dojít, následně ubrat něco z pseudodramatických scén, například těch ze záchoda, ve kterých si režisér očividně liboval. Někdy se herci tvářili tak dramaticky, až jsem si říkala, že už to fakt jako přehánějí. No a konec byl sice překvapivý, ale tak kostrbatě, že z toho snad ani nemůžu mít radost. Pokud chcete vidět opravdu dobrý film postavený na stejném principu, podívejte se radši na Contratiempo.

To, že je film němý, mu nikterak neubírá na napínavosti i komičnosti. A hlavně tu komičnost neuvěřitelným způsobem táhne Vlasta Burian se svou mimikou.

Rezonující myšlenka. Moc milé a povznášející.

Chudáci hmyzáci. Jedny kalhoty pro krtka a práce je to jako v bangladéšské textilce.