Rokle

Tam kde působili "Muži v říji" jako roztomilá lidová komedie, tak je "Největší z Čechů" pouhou snůškou trapností. Ani jedna ze dvou linií (natáčení dokumentu, vztahy mezi dokumentaristy) není natolik zajímavá, abych při ní pociťoval tu jedinečnou filmařinu, kterou dokázal předchozími snímky Sedláček oslňovat nebo přinejmenším potěšit.

Jsem až překvapen s jakou lehkostí Sean McNamara natočil sportovní drama podle skutečné události. Kvalita scén, kdy jednotlivci surfují, je dechberoucí a prostředí, ve kterém se to odehrává, nemá chybu. To jsou jednoznačné a nepopiratelné klady, proti kterým nemohu nic namítat. Vadil mi však ten nehorázný důraz na krásu těch lidí okolo. Bylo snad nutné obsadit osazenstvo těmi nejhezčími z nejhezčích? Ono se na to hezky dívá, to je pravda, navíc AnnaSophia Robb má kouzlo už odmala, ale přišlo mi, že ta limonádka nemusela být tak okatě sladká. Vrcholem byla cesta na Thajsko, kdy si vedoucí bere krásné náušnice a obleček, v němž vypadá jako kdyby chtěla uchvátit prvního kolemjdoucího. Ale to už začínám být rejpal. Zkrátka, kdo očekává hezké lokace, krásná těla, pěkný soundtrack a dívku, která si musela projít těžkou zkouškou, nemůže odejít zklamán.

Dva dávní přátelé ze základní školy, dva rozdílné pohledy na svět. Jeden nenápadný francouzský film, který svým přístupem rozsvítí na několik příštích týdnů můj život. Bravo!

Na počátku je láska, která nemá žádné zábrany. Dříve či později přijde stereotyp. Jak z něho ven? Jde to vůbec? Zachycení atmosféry funguje náramně díky famóznímu hereckému představení Ryana a Michelle.

Benu Stillerovi jsem toho feťáka ani za mák nevěřil. Závěrečný klip, jenž shrnuje vše podstatné, je podařenější a smysluplnější než celý film. Není to divné?

...aneb jak dát nulám prachy a moc... a oni se stanou přesně těmi, kteří je dříve vykořisťovali a zneužívali. Proč jen tato teorie tak odráží současnou situaci ve světě?

Po necelých dvou hodinách mi ze všeho nejvíc bylo líto, že musím z toho auta vystoupit :) Moc příjemné, nenucené a ty tři k sobě váže zvláštní kouzelné pouto. I když platonicky miluju Rachel McAdams, tak mě hlavně zajímalo, jak si dokázal Neil Burger poradit s road movie, která v původní premise vypadala jako další z řady odhadnutelných a nepřekvapujících story. P.S. Aby to Rachel nebylo líto, tak se přiznám, že bych se vedle ni na to zadní sedadlo posadil bez mrknutí oka :)

Ano, je to (opět) malý nezávislý film, jenž s sebou přináší kvalitní herecké výkony, vtipný scénář a pohodovou režii. Proč mu tyto věci vytýkat. Je to jako kdybych kritizoval, že akční pecky obsahují řadu výbuchů, několik porcí hlášek a profláklý patos v závěru. Pokud McCarthyho styl máte rádi, nebudete zklamáni. Je to sice z jeho tří filmů "nejslabší", ale stále nadprůměrná podívaná - 70%.

Můj druhý Kim Ki-duk... po Jaru, létu... jsem cítil tu podobnou snovou atmosféru prvních čtyřicet minut. Následně ovšem přišlo vystřízlivění, kdy se hrdina ocitl ve vězení a tam jsem se "ztratil". Škoda, náběh na nádhernou poetiku tu opět byl.

Byla to poměrně zvláštní podívaná. Ale co taky čekat od Petera Weira, že? :) Film plný otázek, jenž nás nutí zamýšlet se nad podstatou života. Jak se změníme po tragické události, která nám místo klidu přinesla vzruch okolního světa. Dokážeme ustát všem nástrahám života, jenž nemůžeme ani nechceme kontrolovat? Je možné vytvořit si za těchto podivných okolností přátelství, které ostatní (včetně manželky) nemohou pochopit? Dlouho jsem neviděl snímek, po kterém jsem nemohl ihned po zhlédnutí napsat komentář a musel jsem si nechat den na rozmyšlenou, co vlastně chci napsat. Nejen to dělá Weirovo drama zajímavým a netradičním a zaslouží si vaši pozornost.