Mrxyz

ČERVENÁ KNIHOVNA - sice řemeslně obstojně natočená, ale jinak zklamání skoro na dve **. Laťku drží někteří herci - hlavně Schmitzer v mezích možností daných scénařem - a slušná hudba. Nejake ty erotické scény - proč ne, když A. Geislerová na to tělo pořád ještě má a asi i v rámci české kinematografie ještě nějakou dobu mít bude...

Altman byl prostě pan režisér, tady to krásně dokazuje. Tento film jsem viděl asi 3x - poprvé v kině těsně po premiéře mi to připadalo jako lehce nadprůměrná detektivka v anglickém stylu, ale nic extra. Po druhém shlédnutí jsem ocenil hlavně zachycení dvou paralelních světů - sluhové v suterénu a panstvo v horních patrech - včetně rozdílných a přitom tak podobných rituálů v obou světech. A teď když jsem to viděl naposled, musím dát plný počet hvězdiček: film má zřetelnou osu příběhu, zachycení množtví postav vyžaduje pamatovat si každý detail, zdánlivá chaotičnost vztahů je jen vnější slupka , pod níž divák postupně odkrývá propletenec vztahů i odhalení pachatele/-lů vraždy. Forma detektivky je pouze na povrchu, v jádru příběhu objevíme kolotoč hodnot, které hýbají konkrétními lidskými osudy - emoce, jejich ovládání a ´vědění, jak to tedy je´, které si divák musí aktivně objevit a přitom ve filmu není žádné detektivní vyřešení a odhalení pachatelů, hosté se prostě rozjedou domů. Jediný, kdo zločin i s motivy vskutku odhalí (´objektivní pohled ze subjektivního hlediska´) je mladá služka v podání K. MacDonald, jejíž schopnosti empatie i náhodně zaslechnuté informace ji umožní složit celý puzzle ve své hlavě - zatčení a oficiální vyřešení pak už není nutné, protože jakž takž porozumíme motivům a další trest jako by byl zbytečný, i když nikoli vyloučený - teoreticky je pořád možný. Je to pocta žánru detektivky, která přitom nedodržuje všechna daná pravidla tohoto žánru. Kritikům s negativním ohodnocením bych vzkázal toto: v tomto filmu není vše naservírováno otevřeně a tzv. ´do huby´ pasivnímu divákovi, vyžaduje to trochu aktivity, myšlení a pochopitlně i přistoupení na režisérovu hru - zvlášť když to srovnáme s jinými Altmanovými snímky, kde také popisuje více osudů a vztahů na zdánlivě chaotickém půdorysu. Poslední pozn. - herci zde samozřejmě odvádějí vesměs super profesionální a více či méně nadprůměrné výkony.

Adaptace literární předlohy současné anglické spisovatelky A. S. Byatt se odehrává ve viktoriánské Anglii 2. pol. 19. století. Vedle hlavní dějové linie tu jsou i zajímavé odkazy na darwinismus a jeho vliv na kulturu té doby, zejména ve smyslu zpochybnění křesťanství. K. S. Thomas hraje skvěle, její podání nenápadné vychovatelky je správně civilní a emotivní zároveň. Pár otevřených erotických scén, analogie mezi životem lidí a hmyzu a celková atmosféra vůbec (včetně pomalejšího tempa vyprávění) dodávají filmu neobvyklou osobitost a kouzlo. Slušná kamera a výprava, celkově nadprůměrné herecké výkony, prostě stará dobrá anglická škola v neklasičtějším slova smyslu.

Poprve jsem to videl tesne po premiere v 90. letech a tehdy i dnes na me tento film udelal velmi silny dojem. Sevreny a pusobivy pribeh, suvereni rezie a solidni scenar. Skoro bezchybne herecke vykony. Pamatuju si, ze v dobe vzniku byl Renc spolecne s J. Sverakem povazovan za nejvetsi nadeji mezi ceskymi rezisery. Dnes Renc toci remeslne slusne odvedenou praci, ale rozhodne je zrejme, ze ma na vic. Jen drobna poznamka - natacelo se ve Zlinskych atelierech a navic ve spolupraci se slovenskym studiem v Kolibe. Barrandov byl tenkrat trochu v rozkladu...

Kdyz zapadni filmari toci film o Rusku, vetsinou to nedopadne moc dobre - osobne to vidim na dve a pul, ten patos a velke emoce drcene krutou dobou byly az prilis zvyrazneny, romantika byla prilis prvoplanova a Keira Knightley skoro cely film pouzivala jeden herecky vyraz, i kdyz jista fyzicka pritazlivost tam byla, herecky me moc nepresvedcila. I doktor Zivago v padani H. Mathesona byl takovy ucebnicove rozervany romantik z cervene knihovny - pri vsi ucte k zameru verne zachytit nelehke detaily tehdejsi doby. Sam Neill ve vedlejsi roli prinejmensim dokazuje, ze jeho herecke umeni se pohybuje v trosku vyssich sferach nez u jeho mladsich kolegu. Pozn.: V oficialnim textu distributora je opomenuto, ze film se nenatacel jen v Praze a na Slovensku, ale hlavne v Olomouci a okoli - nektere olomoucke lokality byly lehce rozeznatelne - znam par lidi, co tehdy v r. 2002 pro filmare v Olomouci pracovali. Kdo zna mesto Olomouc a jeho okoli (klaster ve Sternberku, zamek ve Vysovicich u Prostejova), da mi urcite za pravdu.

Velice zvlastni film - co se tyce stylu, atmosfery Parize na konci 60. let 20. stoleti, hereckych vykonu a celkoveho francouzskeho zivotniho stylu. V podstate souhlasim s komentari Tsunami X i Anais, nicmene mam pocit, ze v tomto filmu se navic objevuje jakasi obtizne sdelitelna poetika tezici z orignalnich moznosti filmoveho vypraveni okem vnimaveho rezisera - zni to jako klise, ale nejak se mi nedostava te prave kriticke objektivity. Prijemny film evokujici me subjektivni vzpominky na Pariz, na kouzlo zivota, ktere predevsim spociva v prozivani mezilidskych vztahu. . . Uvodni a soucasne i zaverecna pisen ve stylu sansonu celkovy prijemny dojem jeste umocnuje.

Reziser Viktor Polesny vcelku pritazlivou formou prevypravel kultovni roman anglicke literatury od D. H. Lawrence (kvuli erotickym pasazim byly v nekterych zemich problemy s publikovanim teto knihy mezi 30. a 50. lety 20. stol.). Hlavni trojice hrdinu je ztvarnena velice sympaticky s dostatecnou civilnosti i emocemi. Navic toto ceske televizni zpracovani klasickeho literarniho dila je z hlediska kvality minimalne srovnatelne s existujicimi filmovymi prepisy.

Originalne pojata komedie, ktere vevodi zejmena skvele herecke vykony. Scenaristicky celkem napadite, rezie taky pomerne promyslena - dej probiha velmi plynule a navic opravdu zabavne. Narocny kritik muze filmu vytknout nektere detaily, napr. castecnou episodicnost deje nebo urcitou zanrovou nevyhranenost (nedotazeny styl crazy komedie?), nicmene jako celek film drzi obstojne pohromade a divak se z meho pohledu nenudi.

Inteligentne natocena psychologicka studie ze zivota tri zen (dve sestry a dospivajici dcera jedne z nich), jejichz komorni zivot ´na samote u more´ probiha ve znameni jakehosi citoveho propletence naplnenych a nenaplnenych ambici, osobnich snu a tuzeb v realiich francouzskeho venkova a malomesta. Hodnoceni bych videl nekde mezi 3 a 4, protoze ale nejsem zena (pricemz tento film ma bez urazky trosku blizko cervene knihovne:o), vyjde mi z toho vyse uvedeny pocet hvezdicek. Jen drobna pozn. k textu distributora: nezaznamenal jsem, ze se pribeh odehrava na ´jakemsi ostrove´, ale na francouzskem morskem pobrezi. Mimo to si presne nepamatuju, jestli hlavni hrdinky bydli na opustene fare, spise ve vezi nebo majaku blizko hrbitova (?)

Chapu superlativy na tento film, ale nemuzu si pomoct, Iňarritův predchozi film Amores Perros me zaujal o trochu vic. Samozerejme jasny utok na emoce, nekdy az moc dopredu avizovany - zejmena pote, co mozaika jednotlivych osudu z uvodni casti filmu zacne zapadat do sebe, je celkove vyusteni velmi predvidatelne. Spickove herecke vykony hlavni trojice hrdinu delaji z tohoto snimku opravdu silny nadprumer, je treba rovnez ocenit napadity scenar, ktery nuti divaka byt aktivnim ucastnikem deje. Podobne tvurcich filmovych pocinu neni nikdy dost.