dubinak

Jednoho večera jsem se rozhodla, že dneska se chci pořádně bát, překonám strach, dám si něco dobrého k jídlu a budu spokojená z toho, že jsem zdolala ten údajně ,,hrozně strašidelný film". Žádné uspokojení se ale nekonalo. Ten tlak zbabělosti, který na mě působil už od druhé minuty, vyhrál a po pár minutách jsem musela promítání úplně utnout. Očividně jsem se přecenila, co se týče toho, že nebudu mít tak velký strach, jak se všude píše, protože já jsem, jak bych tak řekla hororový fajnšmekr. Na druhý den jsem si tedy pozvala společnost, abychom film zhlédli společně do konce. Byli jsme dva. Byl temnější den, žádná noc. Přátelé! My jsme byli podělaní až za ušima! Museli jsme si dokonce dávat po různých intervalech povinné odpočinkové pauzy. Něco tak nepříjemného a děsivého jsem neviděla už... no, vlastně nikdy. Nikdy jsem sebou tak necukala. S herci jsem byla docela spokojená. Když snímek (konečně) skončil, koukali jsme na sebe s otevřenou pusou. Jak je možné, že jsme se báli jako malá děcka a modlili se ať už film skončí. Dnes byl ten soudný den, co jsem zhlédla Insidious tak jsem strašně zvědavá, jak se mi bude usínat. Za slabší příběh 90%.

Čekala jsem malilinko víc...Ale asi to bude tím, že jsem čekala něco úplně jiného a nového (i když nedokážu popsat co), poněvadž jsem si tento film stáhla jen na základě hodnocení a nic si o filmu nezjišťovala, nedívala jsem do galerie a ani na trailer. Tento subžánr už jsme tu měli mockrát. Ils patří mezi ty nejlepší, ale pořád se nespokojim s tím, že vrahové vlastně nemají žádný motiv, vraždí jen proto, že jim asi ruplo v bedně. Každopádně na francouzské horory jsem začala koukat teprve nedávno, ještě mě ale ničím nezklamaly.. :-)

Když to beru jako mojí první ochutnávku handycamerového démonického filmu, jsem nadmíru spokojená, jak s hereckými výkony tak s celkovým dějem filmu. Samozřejmě nějaké drobnosti by se vytknout daly, ale nemá cenu je tady puntičkářsky rozebírat. Pět hvězdiček tomu samozřejmě dát nemohu z čisté logiky, ale postrašit mě tento film opravdu uměl.

Čemu uvěříte, je jen na vás. Věřím tomu, že režísér chtěl ze Čtvrtého druhu vytvořit kultovní film. Docela mě snímek zklamal, protože to zpočátku vypadalo jako nějaká očekávaná bomba. Skutečné záběry mi ani moc nevadily, i když Dr. Tylerová sama vypadala jako když pochází z jiné planety. Co mi ale nesmírně nesedlo, byl zrnitý obraz při každém chystaném paranormálním jevu, který měl ve chvíli zrovna přijít. To měli radši producenti namáhat hlavičky, jak by mohli zrealizovat nějaké ty nadpřirozené záběry. Čekala jsem upřímně o hodně víc, ale do země bych to taky nezadupala.

Tomuto filmu jsem nedávala žádnou naději, přesto jsem ho zhlédla. Zas taková pohroma to nebyla. Nebyla jsem moc ráda za to, že si tvůrci vzpomněli zrovna na španělské horory, které pokládám za jedny z nejlepších a nevím proč by se na ně měli dělat béčkové parodie. Bylo to natočené aspoň s menším citem a úplně si svůj jížní stát nepohoršili.

Jakoby tomuhle filmu chyběl začátek i konec. Napínavé to bylo,ale vlastně jsme se nedozvěděli ani důvod,ani kdo byl nakonec vrahem a pevně doufám,že to tak producenti nechtějí nechat a chystají se na druhý díl,protože jinak tomuto perverznímu snímku nezvýším hodnocení ani kdybych chtěla. Subžánry exploitation mám ráda,ale ,,F" mi přišlo nezáživné a po ,,Jezeru smrti" přišlo tedy velké zklamání.

Popravdě řečeno a ať přemýšlím jak přemýšlim,nenapadá mě,za co tu je tolik hvězdiček,ale pokusím se obhájit moje podstatně menší hodnocení. Za prvé: nesympatičtí herci. Za druhé: nějak jsem ještě nepochopila,co ve filmu vraždilo,kde se to vzalo a z čeho to je. Za třetí: celou dobu byli hlavní hrdinové na jednom a tom samém místě. A za čtvrté: neuspokojila mě kamera(zvlášť když byl záběr na ,,tu věc" ,co působila nepříjemnosti i když vím,že to bylo z čistě finančích zálěžitostí.) Nevím,prostě mi to nesedlo. :-/

Poslední dobou se přesvědčuji, že francouzské filmy patří mezi ty nejlepší. Inside se samozřejmě nikdy kultovním Mučedníkům nevyrovná, ale podstatnou chválu si tento film také zaslouží. Celý film se odehrává za pouhý jeden večer, krve se objeví víc než dost a chování postav někdy ujíždělo, někdy ne. K francouzským filmům se ale budu ráda vracet.

Čistě můj vlasní názor. Tenhle film můžete buď milovat nebo nenávidět, takže měřítka jako tří hvězdičkové hodnocení bych rozhodně neakceptovala. Francouzské filmy se mi začínají víc a víc zamlouvat. Film je rozdělen, jak bych tak řekla, na dvě pasáže. V první se jedná o nemilosrdná jatka čtyřčlenné rodiny, kterou jednoho rána zničehonic postřílí bývalá oběť nechutné tyranie. Druhá pasáž je založená pouze na brutalitě a odporných výjevech, při kterých mi tuhla krev v žilách. Na Martyrs nepotřebujete tmu, (i když noc dělá pěknou atmosféru a já sama jsem film zhlédla okolo desáté hodiny večer) ale pevné nervy a odhodlanost. Při pár posledních scénách mi doslova klesla čelist a s potěšením můžu říct, že tohle je opravdu kultovní film s velkým K.

Kdyby to na mě nepůsobilo tak nepřirozeně, určitě bych dala vyšší hodnocení. Z krvavé stránky by se to dalo pojmout jako masakr, z té logické a z přemýšlení hlavních (i vedlejších) postav už to bylo horší. Postupně příběh upadal do takové splašky, že jsem se v určitých místech musela smát. Musím přiznat, párkrát jsem se opravdu lekla, ale krvavé scény ve mě znechucní nevyvolalo (asi mám na tohle dobrý žaludek). Tři hvězdy za krvavé momenty, mrazivou atmosféru a výstižný název.