Jezinka.Jezinka

Vychytralá liška nejprve připraví chalupníka a jeho ženu o pirožek, vzápětí vymění s prostoduchým pasáčkem pirožek za mladého býčka. Lišku při jejím počínání závistivě sleduje vlk, když vidí, že si liška zhotovila vozík, do kterého býčka zapřáhla, vymyslí vlastní plán. Předstírá zranění a k lišce se vetře. Vzápětí ji lstí odláká a milého býčka sní. To však není konec věčné honby za potravou a soupeření dvou lesních šelem. Chytrá liška úskokem získá chalupníkův celodenní úlovek ryb a vzápětí jí náhoda umožní pomstít se vlkovi za jeho dřívější proradný kousek. 
Jedná se o první barevný animovaný film studií Mosfilmu. Film se nedochoval celý, příběh končí v okamžiku, kdy liška začne realizovat svůj plán pomsty.

Agitační film oslavující úspěchy v oblasti průmyslu. Jako metafora zde slouží vlak, který nezadržitelně jede po kolejích, navzdory odpůrcům a posměvačům.

Nehostinnou krajinou jde stařenka s těžkou otepí dřeva. Muž, který jde stejnou cestou nevyslyší její žádost o pomoc a uloží se ke spánku k blízkému skalnímu převisu. Ukáže se, že stařenka je královnou víl; za trest sešle na muže strašlivé přízraky, nejdříve ze skály začne téct vodopád přímo na něj, potom kolem něj začnou tančit démoni, ve velkého démona se změní i strom na rozcestí. Muž pobíhá mezi přízraky, nakonec znovu vyčerpaně uléhá ke spánku. Tentokrát se vzbudí v hrobě na opuštěném hřbitově. Přišel čas, prosit královnu víl, která přijela se svým labutím spřežením, o odpuštění.

Co může způsobit vystřelený šíp? Může třeba zranit jeřába. Jednoho dne šel starý muž lesem domů a na cestě viděl jeřába nemilosrdně zraněného šípem bezohledného lovce. Muž ho ošetřil a pták odletěl k obloze. Ještě téhož dne se na prahu mužova domku objevila krásná dívka, kterou se svou ženou přijal za vlastní. Pracovitá dívka rozjasnila dům starého páru, přinášela smích a radost, po nocích tkala krásné látky. Jednoho dne na krásce spočinulo chtivé oko místního boháče.

Všední den, na ulicích chodí prodavači drobného zboží, dámy a pánové, kameloti, prodavači poezie, všichni hovoří o Puškinovi, všichni hovoří o všem, o sobě, o básních, o životě, v tom všem se odráží život a smrt velkého básníka. Ve filmu jsou využity kresby a rukopisy samotného Puškina.
Film byl v roce 2000 promítán na filmovém festivalu v Taruse .

Příběh podle uralské bajky o tom, jak dvě kikimory potrestaly lakomého chlapíka.

Filmová adaptace baletu Rodiona Ščedrina inspirovaného románem Lva Nikolajeviče Tolstého. Ve filmu hrají umělci Velkého divadla. 
Milostný trojúhelník, jehož vrcholy tvoří krásná Anna, její manžel Alexej Karenin a důstojník Alexej Vronskij. Nespoutaná vášeň a okovy dobové morálky vedou až k tragickému konci.

Ivan Matvejič s manželkou se jdou, stejně jako mnoho dalších zvědavců, podívat na výstavu exotického zvířete - krokodýla. Zatímco ostatní návštěvníci se od zvířete drží v uctivé vzdálenosti, Ivan Matvejič krokodýla dráždí tak dlouho, až spadne do nádrže. Krokodýl neváhá a milého Ivana Matvejiče spolkne. Zatímco jeho manželka se snaží přimět německého majitele k zásahu, nejlépe okamžitým rozpáráním krokodýla, čemuž se Němec z důvodu ekonomického principu brání, Ivan Matvejič se v krokodýlovi pohodlně zabydlí a oblažuje svět svými filosofickými moudry.

Pes v botách je neotřelou variací na Dumasovy Tři mušketýry, kdy naši známí hrdinové jsou psi a jejich odvěcí nepřátelé jsou proradné a lstivé kardinálovy kočky.

Film natočený na motivy gruzínské lidové pohádky je o samotě mocných a silných. Obrova dcera jde sama krajinou, když najednou na poli vidí oráče, považuje ho za hračku a odnese ho v dlaních domů. Její otec poznává, že před sebou má dospělého člověka a před tím, než ho odnese zpátky na jeho pole, ho pohostí.

Zelený ošklivý krokodýl byl terčem posměchu všech zvířat, nebyl jako ostatní krokodýlové. Nade vše miloval květiny a listí. Jednoho dne potkal na louce překrásnou krávu. I ona milovala květiny. Ač byli tak odlišní, on ošklivý a ona krásná, společná láska ke květinám jim umožnila najít cestu jeden k druhému. Jejich vztahu se všichni vysmívali, ale oni na výsměch jiných nehleděli, měli své květiny a jeden druhého. S podzimem listí opadalo, květiny zvadly a kráva byla nešťastná, již se jí nelíbilo být s krokodýlem. Ten se, pro štěstí své milované, rozhodl pro svou lásku podstoupit oběť nejvyšší.

Film je založen na dopisech a kresbách, které Friedrich Engels psal v letech 1838-1842 svým přátelům, sestře Marii a Arnoldu Rugemu. Ve filmu jsou zahrnuty jeho postřehy ze společnosti a kultury, jeho politické a náboženské úvahy i příhody ze studentského života. Film končí prvním dopisem napsaným Karlu Marxovi. 
Film získal na XIII. Mezinárodním festivalu v Lipsku v roce 1970 cenu Zlatý holub a v roce 1971 získal na XVII Mezinárodním festivalu v Oberhausenu cenu veřejných vysokých škol.

Něnecká pohádka vypráví o chlapci Majmovi, který se rozhodl podstoupit zápas s okřídlenou obludou Sichirčou, která bydlí na stromě na konci světa. Strašlivý démon na svůj strom unáší lidi a ty potom již nikdy nikdo nevidí. Zápas ovšem nebude snadný, statečný Majma se bude muset nejprve naučit létat a potom najít strom, kde Sichirča bydlí.

Americký pár koupí anglický zámek Canterville i s místním strašidlem, které je pro ně příjemným oživením jejich nového domova. Už při vstupu do zámku vidí paní Otisová před krbem rudou skvrnu, která je, jak jim vysvětlí hospodyně, památkou na vraždu lady Eleonory jejím manželem Simonem de Cantervill. Strašidlo se musí vypořádat s pragmatickými obyvateli svého zámku, kteří se jeho strašení nebojí, na vrzání řetězů mu nabídnou mazadlo a poté, co se pokusí vyděsit Otisovy kvílivými zvuky, dostane se mu léčivé tinktury doktora Dobella. Ani obnovující se skvrna všech barev nepůsobí na obyvatele zámku tak děsivě, jak by měla. Strašidlo doufá, že dojde svého spasení a bude moci zámek opustit.

Car Saltán při svých cestách zemí vyslechne rozhovor tří sester, které rozjímají, co by si přály udělat, kdyby se staly carevnou. Nejstarší by si přála udělat hostinu pro celou zemi, prostřední by si přála utkat pro celou zem plátno, nejmladší ze sester vysloví skromné přání, porodit carovi syna. Právě nejmladší ze sester a její přání se carovi zalíbí a dívku si vezme za ženu. Jejím sestrám potom u dvora přiřkne úlohy, které si samy přály, stanou se kuchařkou a tkadlenou. Starší sestry jsou nepřející a závidí carevně její získané štěstí, když car Saltán odjede do boje, zamění dopis o narození syna za jinou zprávu a poté lstí dosáhnou toho, že je carevna i se synkem v sudu svržena do moře. Sud přistane na ostrově Bujan, mladý kníže Kvidon zachrání kouzelnou labuť a s její pomocí získá postupně veverku louskající zlaté oříšky, ochranu svého ostrova prostřednictvím třiatřiceti mládenců z moře a posléze i ruku samotné carevny-labutě. Mezi tím vyprávění námořníků vzbudí v caru Saltánovi chuť poznat neznámého zámořského knížete a zázraky jeho ostrova.

Ivaška, rybařící na jezeře, zabránil zlému havranovi unést labutí mládě, tím proti sobě havrana velmi popudil. Havran šel říct Babě Jaze, že Ivašku může chytit a upéct, protože je na jezeře docela sám. Baba Jaga neváhá a chopí se příležitosti, chlapce se zmocní a chystá se na hostinu, havranovi uloží, aby chlapce upekl v peci, než se vrátí. Ivaška si však s havranem hravě poradí a z chaloupky uteče. Zbývá mu už jenom vyzrát i nad Babou Jagou, aby se mohl vrátit do chalupy k mamince a dědečkovi.

V noci před Štědrým večerem je doba zázraků, nebe, peklo a země k sobě mají blíž než jindy. Čert, který páchá nekalosti s čarodějnicí a kuje své pikle proti kováři Vakulovi, jenž ho zesměšnil tím, že ho přemoženého vymaloval na kostelní vrata, se stane jeho nedobrovolným pomocníkem při získání dárku, který má obměkčit pyšnou Oksanu, kterou si Vakula vyhlédl za nevěstu. Dárkem mají být střevíčky, které nosí sama carevna. Bez čertovy pomoci by ani statečný kovář nemohl tak náročný úkol splnit.

Tři prasátka, Bim, Bam a Bom se rozhodují, jak budou bydlet. Zatímco pečlivý Bim chce stavět pevný dům z kamene, jeho bráškové Bam a Bom jsou přesvědčení, že oni žádný domeček rozhodně potřebovat nebudou. A tak zatímco Bim pracuje, Bam a Bom tráví dny v hrách, dokud nepřijde zima. Domečky z proutí, dřeva a slámy jsou jim jen špatnou ochranou ve chvíli, kdy přijde strašlivý vlk. Mají však ještě prozíravého Bima, který jim pomůže. Teď už třem malým prasátkům zbývá jen doufat, že Bimův domeček odolá vlkově síle a že jim samotným se podaří prohlédnut všechny vlkovy nástrahy.

Pověst vypráví o Svatém Jiřím, patronovi Moskvy a jeho skutcích. Jiří, který šířil křesťanskou víru v pohanských zemích byl trnem v oku pohanským panovníkům, jeden z nich ho chtěl popravit uvařením v kotli, ale horká smůla Jiřímu neublížila. Nezemřel ani když byl zavřen do žaláře, ale po nějaké době se mu podařilo dostat se na svobodu. Nakonec statečný Jiří porazil strašlivého draka a zachránil tak dceru moskevského cara.

Bizarní příběh prasátka, které se napije z louže, jež změní jeho podobu. Prasátko vyhledá pomoc lékaře. Cestou do ordinace potkává mnoho zvláštních tvorů. Léčba bude dlouhá a náročná, ale výsledek překvapí nejen našeho hrdinu, ale i doktora samotného.