rakovnik

Oldřich Navrátil je vynikající herec. A když má co hrát, je radost na něj pohledět. V tomto minipříběhu se událo tolik, že by děj vystačil na celý film. Příběh rychle utíká a konec je opravdu pěkný.

Pěkný absurdní černý humor s příjemným duem Langmajer - Křenková. Sice se 27 minut děj trochu natahuje, aby skončil vtipným koncem s rychlým spádem. Proč ale "jen" tři hvězdy? Za prvé, v obsahu je opět prozrazeno vše, od začátku do konce, včetně pointy. Za druhé, stejný námět byl již natočen, ale dcera jen předstírala nemoc.

Tragické herecké výkony byly ještě zdůrazněny hloupými naivními dialogy. Možná to bylo naopak, čili herci sami nemohli věřit, co že to mají hrát, takže hloupý scénář způsobil jejich bídný projev. Bohužel, hlavní postavy jsou také ty nejhorší. Jediný, kdo dnes trochu zvedal prapor herectví, byl Roman Štabrňák. K případu snad ani netřeba slov, pajdavý spálený příslušník cizineckých legií se speciálním výcvikem hovoří za vše.

Možná je to tím dnešním přáním, ale tento díl téměř zcela pozbýval vtipu. Párkrát jsem se zasmál, ale už od minulého dílu se dívám spíše ze zvědavosti. Třeba bude víkend lepší.

Méně Trojana, méně vtipu, méně krimi. Méně příběhu rozumím. Více Klementa, více politiky, více odhalených rodinných tajemství. Psychologie postav Honzy a Klementa nahání husí kůži.

Celé je to takové naivní. Kraj navíc není elitní super vyšetřovatel, to jen ti vesničtí jsou naprostí idioti, dokonce i s "koronerem", jenž je příbuzný šéfa. Jednání postav je nevěrohodné, dialogy byly dnes strašlivé a Bárta neumí vůbec hrát.

Pohádka s pěkným poučením pro malé děti i dospělé. Vtip asi spočíval v tom, že jsou postavy tlusté, jinak to byla spíše nudná podívaná. Emilka nejen že byla nehezká, ale také se chovala naprosto hloupě, když měla kvíky. S ohledem na to, že byla jednou z hlavních postav, zamrzelo mě, že jsme se nedozvěděli, co se stalo s ní.

Charles Deulin napsal pohádku, kterou se asi inspiroval Jan Werich s jeho Třemi veterány. Miloň Čepelka napsal scénář této pohádky o králíčkovi a jeho kamarád Zdeněk Svěrák o rok později přímo Tři veterány. Každopádně tento chudý francouzský příbuzný se mi líbil o mnoho méně.

Marně jsem hledal film v šedesátých letech, pak jsem si všiml v televizi let osmdesátých, až jsem jej našel v devadesátkách. Asi bych spíše ocenil barevný dobrodružný film, forma černobílého podobenství mě při temných záběrech a tiché řeči spíše uspávala. Při poměrně zajímavém obsazení bych také ocenil našeho herce v hlavní roli. Snad jen soudružsky zdevastovaný Nový Hrad u Jimlína a ta nahá holka byly pro mě zajímavé.

Na film pro děti až dost soudruhů a Lasica se Satinským mě tentokrát opravdu nebavili.