Kejt.lin

Ještě nikdy jsem se tolik nelekla příchozí sms jako zhruba ve čtvrtce tohohle filmu. Děj vás absolutně vtáhne do seba a cítíte se být jeho součástí. Film ze mě udělal nehybnou a snad jsem se ani neopovážila mrknout (vyjímkou se stalo přečtení oné děsivé sms :D ). Už při počáteční scéně z koncertu Freda Madisona sestříhané ze záběru na hrajícího saxofonistu a diváky, lámané blikáním nepříjemných světel, jsem si řekla: to je ono, zase budu moct okomentovat další skvělej snímek :) .. Já prostě miluju atmosféru Lynchových filmů a opět nezklamal, ba naopak. Zanechl mě celou noc vzhůru s otevřenou pusou a výrazem údivu.. a obdivu..

Tohle je to, co si hrdě zaslouží nosit titul ROMANTICKEJ FILM ! ..Ukojil mé touhy! ..žádná sračka, žádná ošklivka, která se kvůli fotbalistovi ze střední zmení v krasotinku, žádný pipiny v minisukýnkách a "kluci" s patkou přes oko a slaďoučkým úsměvem, kterej působí akorát tak "honem mi dej přes držku" ..no prostě jooo, jsem holka a tohle já můžu, jipeeee!

Tohle je přesně ten důvod proč se říká, že Český filmy stojej za starou belu! ..Film bez duše, spádu, dynamičnosti a hlavně - bez jakýkoliv originality. Nevidim vlastně ani žádnej důvod proč se na Martina a Venuši kouknout. Protože je to tak strašně opakovanej příběh ze života? Super no, to je každej druhej.

knížka o hodně lepší, ale ten příběh ? a ten naprosto skvělej výběr hudby a kostýmů ? ta celková atmosféra?.. panebože, po shlédnutí filmu zůstávám hodiny koukat do zdi :O

Na tomhle nekonečným oceánu kinematografie miluju to, že se stále dají najít opravdu jedinečné úlovky. Memento je toho skvělým příkladem. A proč ne plný počet? Protože by to nebylo fér vůči filmům, které mě zaujaly víc, protože originalita není leckdy všechno a protože mě Guy nebavil.

u toho se dá jen plakat.. plakat proto, že jsem tam nemohla být taky ... výborný, výborný, výborný !!!

Nuda jako svině ..nemůžu dát prostě jednu hvězdu, protože ty záběry a kvalita, překvapivě obstojný herecký výkon Pattinsona a hudba..svědomí mi to prostě nedovolí, ale už nikdy to nepotřebuju vidět

vzhledem k názvu, jsem nečekala žádný veledílo..ale tohle? ..před půlkou filmu jsem shodila obraz na lištu, nechala si zaplej zvuk a přitom jsem si zvesela brouzdala po netu..po půlce jsem vypla i zvuk a o něco míň veselejc, zpruděná z nezdařenýho filmovýho zážitku jsem brouzdala dál..

a pointa? ..na některý snímky tohohle typu se aspoň dá trochu koukat, nebo zasmát, ale tohle? pitomina na entou! trapný to je ..nejlepší je strašně háárd kapela Krutá bolest ve složení bicí, kytara, baskytara a motorová pila :D

Prioritou v tomhle filmu pro mě nebyla nechutně přeslazená "Nekonečná láska", ale vztah mezi otcem a dcerou. Jeho vývoj a to, jak se k němu figuranti stavěli. Podle mě je právě vztah otce a dcery tou nejtěžší životní láskou a málo kdy se stihne za toho dlouhého bytí dojít až k fázi happy endu, jako tomu bylo i zde. Je blbý asi říkat škoda, ale vážně. Nebýt té umělé americké přeplácanosti a lásky na každém rohu, mohlo to být mnohem reálnější a lepší. I přes to si mě to (a opakuju ne díky té true love) získalo. Asi to taky nebudu mít s otcem vyřešené, což? ;)