Narya89

Film úžasně dovádějící do absurda genderové stereotypy. Pokud se jim někdo vymyká, tak nemůže být heterosexuál a naopak, jak se stát HT - návod pro holky: růžová barva, vařit, líčit se, šatičky, slušné chování, pro kluky: modrá, sport, zápasy, sekat dřevo...WOW:) a ty kořeny homosexuality v jejich podání mě taky dostaly. Opravdu super film, který krásně ukazuje, jak je na homosexualitu nahlíženo nejen jako na sexualitu, ale je to rozšířeno na celou osobnost člověka. Jinými slovy jste mainstream, jste hetero a naopak. líbil se mi závěr a celkově ústřední love story byla opravdu krásná. Natasha Lyonne a Clea DuVall jsou hvězdý pár, který chytne za srdce. Víc takových filmů.

Takový trochu parodický seriál s Natálkou v hlavní roli. Amanda je typická zkažená celebritka, zaslepená svou krásou a úspěchem a pěnezi a mocí, takže se podle toho dost výrazně chová. Až do chvíle, kdy se stane zničehonic zase nikým, nikdo si jí nepamatuje a její život převzala jiná žena. Tím ale získá příležitost potkat Danteho v podobě okouzlujícího Luciana Castra a divák má možnost sledovat jejich poněkud bouřlivý "vztah" ve více než sto miniepizodách. Chvílemi jsem chtěla Amandu profackovat a říct jí, ať se vrátí na zem, chvílemi mě iritovala svými vypasovanými modýlky velikosti XXS, chvílemi jsem se opravdu nasmála a v neposlední řadě jsem byla i někdy vážně dojatá, hlavně když se začaly projevovat Danteho emoce. Samozřejmě, že Dante byl úplně dokonalý a konec ani nemusím zmiňovat. Na pobavení s určitým odhledem ale docela dobrá věc.

Jak tady již píše hodně lidí, ve filmu je poměrně dost nejasností, které si asi musí divák domyslet. Především to samotné plížení se nenápadně po domech jiných lidí mi nepřišlo moc pravděpodobné. Já obvykle vycítím, i když se na mě někdo upřeně dívá na ulici, natož aby se mnou sledoval pár metrů ode mě televizi...Každopádně přiměřeně napínavé a s dobrým nápadem. Ty velké domy mě vždycky děsily a už dřív jsem si říkala, že by v nich mohlo nepozorovaně žít pár dalších lidí...

Tom Cruise zde skvěle hraje sympatického muže, který staví na první místo osobní integritu, loajalitu a spokojené zákazníky, ne vlastní kapsu. Tím si mě získal. Příběh pak pojednává o jeho dlouhé cestě ze samotného dna, až k nalezení sám sebe a z toho plynoucího ponaučení, že ke štěstí je potřeba víc než jen pracovní úspěchy. Ocenila jsem také charismatickou a přirozenou Renée Zellweger v roli loajální svobodné matky Dorothy.

Co se stane, když se doktor zamiluje do pacientky a nechce se od ní odpoutat?....Etické to není a hezké také ne. Fascinující, jak moc zaslepený může být člověk "ve jménu lásky" a jaké to může mít fatální důsledky.

Hodně dobrý film se super odhalením, které jsem opravdu nečekala. Španělské horory mají něco do sebe:)

Skvělá myšlenka, kterou se navíc povedlo dle mého názoru i dobře zpracovat. Pointa byla víc než překvapující.

Tento film je o lidské neschopnosti naslouchat a chápat situaci druhých, včetně našich blízkých. Mary má svou vizi dokonalého a dle její Bible ctnostného syna, ale tato vize je pro ní v rozporu s Bobbyho orientací. Tak co udělá? Snaží se ho "vyléčit", přizpůsobit ho a narvat ho do svých škatulek správného dítěte, na které by mohla být pyšná. Jestli není šťastný? Musí se víc snažit, aby mu Bůh odpustil. Pořád jen Bůh a co je v Bibli...za kolik lidských neštěstí už tahle kniha může? Proč se jí pořád dává takovým význam, resp. jen něčemu v ní, jak bylo ve filmu hezky ukázáno? To vážně ještě i ve 21. století jsou lidé, které ji berou doslovně a řídí podle ní svůj život? Nechápu. Ale o co tu jde je štěstí, o nic jiného. A opět o rozdílnost, kterou má většina takové problémy přijmout. Protože bohužel si člověk potřebuje přijít nějak akceptován okolím a pokud není...no těch, co končí jako Bobby je víc a z větší části je to právě kvůli jejich pocitu nezapadnutí někam do nějakých konvencí a norem. A je hrozně hezké, že si to všechno Mary nakonec uvědomila, ale to už je prostě pozdě a nevrátí to Bobbymu život ani to, že se zabil s tím, že jeho matka radši nechtěla žádného syna, než aby měla gaye.

The L Word je seriál, který se mi neskutečně dostal pod kůži. A není to jen tím, kolik úžasných a rozmanitých charakterů v něm lze najít. Spatřuji v něm hlavně obrovský potenciál změny, nabourávání stereotypů o všem možném a ukazování světa také z jiného úhlu, než z toho normativního heterosexuálního. Myslím, že tvůrcům tohoto seriálu se skutečně podařilo vyvolat obrovskou reakci a svým způsobem i svým divákům trochu pozměnit život. Měli totiž možnost ztotožnit se a vidět lesbický svět, se všemi těmi nekonvenčními dívkami, ať už víc femininními či maskulinními, vztahovými či antivztahovými, módními nebo nemódními, ale trochu i svět gayů, transsexuálů, hluchých lidí, atd. Seriál projednával řadu důležitých diskutovaných témat jako je adopce nebo manželství homosexuálních párů, domácí porody, rakovina, rasová příslušnost, třída, stereotypy o genderové identitě, možnost coming outu u lesbických žen v armádě či slavných osobností a vůbec občas i konfrontaci s heterosexuálním světem a jeho omezenými předsudky a někdy až nenávistí k odlišnému. Myslím, že L Word každopádně donutí všechny ty, co se považují za "normální", se zamyslet, ať už sami nad sebou a svým chováním k těmto lidem, nebo vůbec nad tím, jaké to pro ně musí být, když jsou v takové menšině. Protože všechno je to o respektu k jinakosti, kterou bychom měli brát jako součást nás samých a podporovat ji, ne se ji snažit vytěsnit. Na tento seriál nikdy nezapomenu, protože byl první, který jsem s touto tematikou viděla a protože mi v tomto směru přijde obrovsky významný, užitečný, odvážný, originální a skutečně nabourávající konvence. Smekám, snad přijde víc takových a snad jednou dosáhnou i všeobecné popularity, protože osobně bych ho doporučila hlavně lidem mimo GLBT komunitu. Edit: L Word Generation Q je taky bezvadná a moc ráda jsem se zase shledala s Tinou, Bette, Alice a dalšími charaktery z původní verze.

Ačkoliv nejsem úplně fanynka teen seriálů, tento mě zaujal především tím, že se zabývá problematikou neslyšících. To je určitě něco, s čím jsem se v seriálech zatím nesetkala a co je zde zpracováno pro mě velice sympaticky a lidsky. Měla jsem tak možnost nahlédnout do úplně jiného světa, kde jsou důležitější jiné věci, než co kdo říká a skrze tyto odlišné hodnoty i reflektovat sebe a to, jak automatická mi přijde možnost vše vyjadřovat slovy. Nejvíc se mi líbily hádky pouze ve znakové řeči, to byla rychlost:) Pokud bych měla něco kritizovat, tak je to typicky neodpovídající věk herců. Vanesse Marano bylo v době natáčení 19, což ještě není tak zlé, ale Katie Leclerc 25 let, což je opravdu na roli šestnáctky poměrně znatelný rozdíl. A podobně i u dalších "teenagerů." To je vážně tak málo herců a hereček, že není možné vybrat někoho, kdo odpovídá údajnému věku v seriálu??