Denníček (3)
Mé oblíbené filmové/seriálové dvojice
Nick&Charlie - Heartstopper
Tahle dvojice je naprosto nejdokonalejší, co jsem zatím viděla, jak z hlediska chemie, tak hereckých výkonů. Oběma hercům bylo v té době 17 let, přesto každá scéna je zahraná naprosto citlivě, procítěné a výrazově přesně. Obzvlášť Kit Connor a jeho arsenál facial expressions a jak umí zahrát otevřenost a zranitelnost je teda whole new level. Oba se navíc projevují i jako mimořádně sympatičtí a skromní lidé, což je hodně sympatické. Tenhle seriál a tahle dvojice mi přirostla k srdci a pouštím si jejích scény opakovaně na zlepšení nálady. The absolute best.
Patrick a Kevin - The Looking
Tak musím říct, že po QaF jsem takhle velkou chemii mezi dvěma mužskými postavami ještě neviděla. Celá aféra mezi nimi je o to pikantnější, že Kevin je Patrickův šéf (super hot Russell Tovey s dokonalým britským přízvukem a krásnými mega oušky) a samozřejmě zadaný. Tím se to celé posouvá na novou úroveň a otevírá morální dilemata o tom, jak dlouho dokáže být člověk na druhém místě a tolerovat pozici milence v utajení, což si jistě musí každý zodpovědět sám...na druhou stranu právě tato nepovolená stránka věci je možná právě to nejvíc vzrušující a na každodenní úrovni by ten vztah zase působil nudně..Nicméně Patrickova neurotičnost, Kevinovo charisma a jejich vzájemné hledání odpovědí na výše nastíněné otázky je to hlavní, co mě na seriálu baví.
https://www.youtube.com/watch?v=jJ6ddmsoa8U
https://www.youtube.com/watch?v=bREIXP4X5lg
https://www.youtube.com/watch?v=tdCU8Vhw3n0
https://www.youtube.com/watch?v=EIqIIWpRkzE
Romeo a Julie ze stejnojmeného filmu
Uznávám. Trochu klišoidní, ale přece jen celá ta věc s tragičností lásky je pravdivá dodnes, nebo ne? Jinými slovy, problémy mohou být jiné než dva znepřátelné rody, ale ať už vám okolnosti nedovolí být spolu, nebo se prostě milujete k smrti a nenávidíte zároveň, ta tragičnost tam je a z toho důvodů pro mě tento příběh nikdy nezestárne a má zde své místo.
Jack a Rose - Titanic
Zde bych ráda hlavně vyzdvihla nesobeckost a překonávání překážek, např. třídy. Ačkoliv Rose byla ze smetánky a Jack byl chudý umělec, jejich láska tím poznamenána nebyla. Tento cit totiž na přízemní majetkové poměry nehledí, což je důležité zmínit. Na druhou stranu je ale možné, že pokud by jejich vztah měl fungovat i mimo jednu plavbu lodí, třídní rozdíly by dostaly úplně jinou dimenzi a určitě by působily větší komplikace i mezi milenci. Nesobeckost pak je vidět ve schopnosti obětovat se pro druhého, kdy Rose neodpluje do bezpečí, ale vrací se pro Jacka a riskuje tak svůj život, stejně jako on nakonec položí svůj život pro ni. Opět prvek tragičnosti, abychom asi nezačínali doufat, že takto obří láska může mít pokračování a zůstat obří. Proto je lepší to utnout, dokud je to dokonalé.
Bay a Emmett - Switched at Birth
Dva mladí teenageři, kteří se zamilovali. Ačkoliv je Emmett opět z jiných majetkových poměrů než Bay, klape jim to poměrně dlouho. Emmett se zpočátku jeví jako naprostý klaďas a kluk snů, ovšem záhy se začne měnit k horšímu a vidět věci ze špatné perspektivy. Bay se mu snaží pomoct, on ji podvede a všechno zničí. Stejně si ale myslím, že si k sobě najdou cestu zpátky, protože Emmett Bay rozumí jako nikdo jiný. Dává jí např. dárky ne drahé, ale kvůli kterým riskuje vězení, aby jí udělal radost, je úžasně pozorný, a ačkoliv kromě jedné věty v seriálu nemluví a jejich konverzace probíhá ve znakovém jazyku, je tu zachycen jiný aspekt komunikace - obličej a jeho výrazové prostředky, které často mluví za vše.
Elena a Damon - Vampire Diaries
Ačkoliv tito dva nejsou v seriálu ústřední dvojicí, ale tvoří spíše dynamické trio ještě s Damonovým bratrem Stefanem, pro mě pár jsou. Zde se mi líbí aspekt přitažlivosti mezi dobrem a zlem, přičemž každý reprezentuje něco jiného. Postupně ale hledají určitou společnou cestu, Elena Damona mění k lepšímu, i tak se však sama děsí svých citů a neustále si vybírá spíše hodného, až trochu nezáživného Stefana. Podle mě se ale k Damonovi hodí víc, je mezi nimi úžasná sexuální chemie a napětí, navíc i dost humoru, protože Damon má prostě takové to bad-guy charisma, které Stefan nikdy mít nebude. Damon už také několikrát dokázal, jak moc mu na Eleně záleží, nesčetněkrát riskoval život a zachraňoval ji a naopak ona tu pro něj byla, když to vypadalo, že umře, atd. Někdy je hezké nebýt stejný jako ten druhý, protože z té vzájemné dynamiky může vyrůst láska jako hrom.
Jesse a Celine - Before Sunrise
Tito dva lidé se sešli ve správný čas na správném místě, aby se jejich osudy zcela náhodou propletly a pak zase rozmotaly. Od prvního okamžiku si rozumí a stráví spolu krásný den a noc ve Vídni, během kterých si pouze povídají, baví se, blbnou..ale jsou úžasně sami sebou. Oba ví, že nemají nic očekávat a přesto se to stane. Přesto jeden den může znamenat všechno. Zázraky existují a lidé by v ně měli věřit. A měli by také víc následovat svou intuici, aby to krásné spojení, které mezi nimi bylo, nenechali uhynout. A aby i když se to může zdát bláznivé prostě šli za tím, čemu věří a co cítí, no matter what.
Bette a Tina - The L Word
U tohoto páru už nejde o nějaké bláznivé zamilování, ale spíše představují dobrý příklad, jak se k sobě chovat a vážit si sebe i po letech soužití. Ačkoli prvotní zamilovanost po pár letech zmizí a lidi začnou dělat blbosti, když hledají rozptýlení z každodenního stereotypu a dlouholetého vztahu, někdy právě tohle pomůže pro ujasnění osobních priorit. Někdy právě někoho ztratit a uvědomit si, že bez něj to vlastně nemá smysl, může být tím klíčovým prvkem, který vztah zase oživí z popela a navrátí lepší než kdy dřív. Bette a Tina pro mě v seriálu představovaly záchytný bod, na který jsem se mohla vždy spolehnout. Ať byly spolu nebo s jinými partnerkami, něco tam bylo. A to "něco" je vlastně všechno, což je donutilo se zamyslet a uvědomit si, že ne vždy to nové je lepší a že dokonalé to není nikdy. A také to, jak důležité je se nikdy nebrat samozřejmě, ale vážit si stále všeho, co máme a neriskovat to.
Sara a Michael - Prison Break
Takoví milenci stíhaní osudem. Nejprve on jako vězeň a ona jeho ošetřující lékařka - zdánlivě bez budoucnosti a v tajnosti. Později se ukáže, že to nebyla fantasie a Michael zkouší navázat kontakt i na útěku z vězení. Bohužel jim jdou po krku velmi mocní lidé a Sara je stažená ke dnu s nimi. Jejich vztah podstupuje obří zkoušku, ale nakonec obstojí. Michael dokonce v závěru pro Saru obětuje život...může být nějaké jasnější vyznání lásky? (A zároveň také víc k ničemu?:/)
Megan a Graham - But I'm a Cheerleader
Opět krásná ukázka toho, jak se protiklady přitahují a funguje jim to (Aspoň ve filmu.) Megan je nejprve mírná, hodná a poslušná, nevinně vypadající dívka, kterou ale vliv drsné a hodně svérázné Graham změní. Uvědomí si, co chce a kdo vlastně je a nenechá už se sebou manipulovat. Graham naopak ukáže, že když se zamiluje, má i něžnou stránku. O tom to myslím je, o vzájemném posunutí se k tomu být lepším člověkem, a hlavně šťastnějším, protože k tomu láska je. Závěrečný boj Megan o Graham mě vážně dostal. Líbilo se mi její odhodlání a úsilí, že i přes zklamání z Grahaminy reakce to nevzdala a nakonec se to vyplatilo.
Anna Karenina a Alexej Vronskij - Anna Karenina (2012)
V novém filmovém zpracování na mě něuvěřitelně silně zapůsobila chemie a herecké výkony Keiry Knightley a Aarona Taylora-Johnsona, který je podlě mě objeveným pokladem. Ačkoliv je strašně mladý, tak má neuvěřitelné charizma, které dodávalo celému příběhu o tragické lásce patřičnou přesvědčivost a naléhavost, takže jsem s nimi musela soucítit. Jeho modré pronikavé oči a vlnitá ofinka, lehce padající do očí, se asi budou ještě dlouho objevovat v mých snech, ačkoliv jsem jinak na brunety:))
Elizabeth Bennet a pan Darcy - Pride and Prejudice (2005)
Tato románová dvojice dokonale ztvárňuje, jak získávat něčí srdce. Pan Darcy, který se zpočátku zdá nepřístupný a chladný postupně podléhá osobnímu kouzlu svérázné, průbojné a hrdé Elizabeth. Ta jej ale odmítá kvůli jeho domnělým prohřeškům. Darcy se nevzdává, stává se kvůli Lizzie lepším člověkem a ta to nakonec spatří a uvědomí si, jak moc se v něm mýlila. Krásně ukázáno, jak moc může láska změnit lidi k lepšímu a jak je důležité se nevzdávat, ale ani nebýt přehnaně hrdý.
Justin a Brian - Queer as Folk (US)
V pěti sériích jsem měla možnost sledovat rozvoj tohoto neobyčejného "vztahu", který začínal pro Briana jako obyčejný úlet, zatímco pro Justina šlo o jeho poprvé a velký coming out. Na tomto vztahu mě fascinovala vášnivost, dynamičnost, ale zároveň i otevřenost, s jakou si stanovili pravidla, za kterých jim to může nějak fungovat. Mezi Justinem a Brianem šlo o určité mocenské přetahování, kdy v prvních sériích byl Justin tím, kdo se snažil a chtěl opravdový vážní vztah, což se zajímavě změnilo ke konci seriálu. Závěr tohoto vztahu sice nebyl happy end, zato byl realistický a podle mně velice dospělý - Justin dostal pracovní nabídku v jiném státě, tak zrušili plánované manželství a bez jakýchkoliv planých slibů se rozloučili. Oba totiž věděli, že se milují, a tak pokud budou chtít, si k sobě vždycky najdou cestu. Vztah nemá být o sebeobětování nebo zahození svých ideálů. Pravý vztah poskytuje svobodu, která stojí právě na jistotě, že víte, co pro sebe znamenáte. A takový vztah pro mě zosobňovala tato dvojice.
Filmová logika
Když tak koukám na filmy, nemohla jsem si nevšimnout určitých typických, mnohdy pro mě i nelogických scénářů a situací, jež v nich nastávají. Tak pro začátek uvedu ty základní a postupně je budu doplňovat:
- když je někdo pronásledován nějakým vozidlem, běží zásadně rovně po silnici, kde samozřejmě nemá šanci, místo aby utíkal někam do strany,kde je horší terén, příp. dovnitř
- pokud se jedná o cokoliv hororovějšího a je tam scéna se zrcadlem, kdy se dotyčný skloní a kamera zabírá zrcadlo, velmi pravděpodobně se v něm záhy něco/někdo zjeví
- v akčních filmech je prakticky jedno, kolik zbraní si vezme nepřítel, protože i kdyby měl hrdina jednu kulku, stejně je jasné, kdo se netrefí
- podobně v hororech typu Halloween, Pátek třináctého nebo Tajemství loňského léta - tam padouch vstane asi dvacetkrát z mrtvých a klidně se jeden postaví proti všem s dost velkou šancí, že uspěje
- v hororech si dále můžeme povšimnout, že pronásledující zabiják nikdy zásadně neběží, nýbrž v pohodě si vykračuje jako na vycházce, a ačkoliv oběť před ním prchá jako štvaná zvěř, není ji to nic platné, protože akorát obvykle zakopne nebo se jinak zmrzačí, přičemž v tu chvíli se k ní padouch dostane, v druhém případě se také může zjevit záhadně před ní, protože mu šestý smysl řekl, kde bude a on znal zkratku
- pokud jde někomu o život, může rovnou počítat s tím, že mu zrovna přestane svítit baterka, dojde benzín nebo se vybije mobil, nemluvě o signálu, ten nenajde prakticky nikde
- když ve filmu začne zvonit mobil nebo se něco dít, je to skoro vždycky až po tom, co právě hovořící postava domluví
- policajti v hororech jsou naprosto k ničemu - na místo dojedou zásadně pozdě, uniknou jim všechny důležité náznaky, takže podezírají toho nespravného, chovají se totálně předvídatelně, jsou vždy přemoženi a umírají jako první
- ve filmech se lidé, kteří přijdou zvenku, zásadně nezouvají, dokonce klidně s botami skočí do postele!! Stejné je to i s převlečením - musí neustále vypadat, jako když se chystají na rande s nějakou celebritou
- herci a herečky se samozřejmě nebudí rozcuchaní, se slepenýma oteklýma očima s ospalkama, ale učesaní a zcela namalovaní, abychom náhodou neviděli jejich reálnou tvář
- ve filmech všichni volají nebo nahrávají vzkazy do schránky, protože to samozřejmě divákovi řekne mnohem víc, než kdyby si měl pět minut číst dlouhou smsku
- v hororech (ale i akčních filmech) i když hrdinové padoucha dočasně zneškodní (často šťastnou náhodou), tak místo, aby ho dodělali nebo alespoň svázali, se rozhodnou utéct a on se samozřejmě za chvíli probere a je jim znova v patách
25.4. - romantické komedie dnešní doby
Tak ale už fakt ne, it's over. Měla jsem s romantickýma komediema extrémní trpělivost, protože mě na jedný straně zajímaj filmy se vztahovou tematikou a na druhý straně si ráda odpočinu u nenáročnýho filmu, ale taky to má svý meze. Uvědomila jsem si, že na podobný filmy koukam už jen ze setrvačnosti, protože čekam, že v nich najdu něco aspoň trochu neobvyklýho. Ale ne...po shlídnutí No strings attached, aneb nového filmu s Natalii Portmanovou, která nedávno poměrně oslnila v Black Swan, jsem popravdě už znechucená. Jako já chápu, asi je těžký udělat něco patřícího do žánru romantické komedie tak, aby to lidi oslovilo, tedy aspoň většinu, a přišlo to s něčím novým. Jako pro mě nejlepší alternativou jsou asi mysteriozni dramata typu Wicker Park, kde se řeší nějaký spletitý vztah. Nicméně, co bych vyčítala nejvíc, je neskutečná předvídatelnost. Totálně klišoidní postavy, klišoidní situace, klišoidní hlášky...až si říkám PLEASE!, to vážně nikdo nemá na víc??? Ale dá se to udělat i kvalitně, třeba When Harry met Sally - prototyp romatnické komedie, bez zbytečné sladkosti a pouze s happy endem - to přece čeká každý, když už si takový žánr zvolí. To bych ještě snesla, dokonce i pochválila vzhledem k jinak extrémní bídnosti v tomto žánru. Protože u romantických komedií, kromě toho, že člověk ví dopředu co tam bude a i konec už asi od prvních pěti minut, je to strašně přehrávaný, nereálný, s účelovýma scénama,nucený...Nebo Before Sunrise - krásná ukázka toho, jak romantická stránka může být přítomna, ale zůstat na pozadí, zatímco v popředí se odehrává zajímavá filozofická debata - to jsou originální nápady, jak zpracovat film v tomto žánru...odlehčeně, vtipnou konverzací, pokud už teda kýčovitost, tak aspoň uvědomnění si té celé kýčovitosti a zlehčení to v nějakém duchaplném vtipu. Nebo krásná vánoční Love Actually či korejský zapomínací Moment to Remember také dokazují, že výjimky existují...Proč to ale musí být výjimky???..No asi bych chtěla moc.
Nebo co by se ještě dalo udělat jinak, je vytvořit romantickou komedii popisující aspoň někdy vztah v nějakém pokročilejším stádiu vývoje. Věřím, že i pak by mohlo nastat hodně vtipných situací, ale především by to aspoň trochu připomínalo reálný život a bylo by to něco nového. Příběh popisující komplikovanější manželství, příběhy o vysloveně netradičních párech z jiných kultur, náboženství nebo států...cokoliv co nekončí tak, že si dva vyznaj lásku a daj se dohromady. Sice to asi člověk očekává, když si vybere takový film, ale prostě já si pokaždý řeknu Proboha, dyť se ani neznaj a nemaj nic společnýho! A pak Proč neukážou taky někdy jak to vypadá za pár let? Chápu, že asi nejsem ideální cílová skupina pro takové filmy. Co se týče vztahů, jsem obří skeptik, který nesnáší jakákoliv přehnaně romantická gesta, slohovitá vyjadřování lásky a přeslazené písničky. Prostě tomu všemu nevěřim, ne v tý míře, jak nám to překládá filmový průmysl v tomto žánru. Ano, chápu, lidi asi nechtěj vidět realitu, jak se lidi hádaj po pěti letech..OK. V tomto jsem zase ale idealistická, protože věřím, že klidně by taková komedie mohla pojednávat o vztahu sice po delší době, ale převážně šťastném a stále zamilovaném, takže by teoreticky přišli na své všichni a vyhnuli bychom se této neskutečné předvídatelnosti a přeslazenosti. Bohužel, můj názor je irelevantní pro to, co se natáčí, takže jsem po této menší úvaze o tom, co bych změnila, i když nemám tu moc, dospěla k názoru, že si radši odpočinu u animáčů nebo filmů o zvířátkách nebo u IT Crowdu, než pokoušet štěstí v tomhle žánru, protože, a teď budu záměrně znít neskutečně klišoidně jako ty filmy, to je jako hledat jehlu v kupce sena, kterou v něm pravděpodobně zase nenajdu.
Wow, pokud ste dočetli až sem, tak vám gratuluji a slibuji, že až zase můj mozeček vyplodí nějakou úvahu na filmové téma, okamžitě ji sem zachytím, protože by byla přece škoda připravit svět o tak velké myšlenky;)