zoze

U toho filmu jsem se nemohl odtrhnout od vzpomínání na Godardovo vojáčka. Podobný příběh z odlišných zemí. Popel a démant je skvěle napsaný film, se skvělou kamerou. Hlavní hrdina – na první pohled drsný frajer, který nemá co ztratit z ničeho nic propadne lásce a neví zda se jí oddat a tím se stát dezertérem či zůstat věrný svému úkolu. On sám do poslední chvíle neví, jak se má rozhodnout a to diváka udržuje napjatého až do poslední vteřiny. I když je film zasazen do určité historické éry, zub času mu nijak neublížil a zůstává atraktivní i pro dnešní dobu.

Tentokrát si Kevin Smith střílel sám ze sebe. Film přeplnil velkým počtem odkazů a trochu ubral na klasických, dlouhých dialozích, které mi zde trochu chyběly. I tak se zde sešlo spousty herců z předchozích 4 filmů a to určitě každého Smithovo fanouška potěší. Ale zajímalo by mě, jak přemluvil Marka Hamilla do takové role.

Přijde mi, že prvotní filmy Kevina Smitha se od sebe téměř neliší. Nicméně jeho komedie hodnotím jako nadprůměrné. Dogma si střílí z katolické církve naprosto perfektně a odhodlaně. Z Rickmana jako božího hlasu jsem se mohl potrhat smíchy a totéž i z dvojice Jaye a mlčenlivého Boba, která je mimo jiné asi životní nápad Kevina Smitha. Přesto dvě hodiny se trochu táhnou a uvítal bych tedy o pár minut kratší stopáž.

Nostalgie se mi vervala pod kůži a zůstala zakousnutá ještě dlouhou dobu po skončení filmu. Film se spíše vrací nazpět než aby se snažil rozvíjet svůj příběh kupředu ale to přece není dostatečný argument, který by mě měl donutit označit film jako zbytečný. Je to krásně natočené, je to vtipné, je to milé a to mi v tomto případě bohatě stačí ke spokojenosti.

Kevin Smith si nebere žádné servítky, bez ostychu nasazuje vražedné tempo a ještě vražednější dialogy. Jednoduchá přesto originální myšlenka, která se zas tak často ve filmech nevidí. Ale abych jen nechválil... Vyskytlo se zde několik scén, u kterých jsem si říkal, že už je to tak trochu přes čáru jako například reakce Alyssy když se Holden vyslovil. Naštěstí na kvalitě filmu moc neubraly.

Co všechno se může přihodit v jednom dni v jednom obchoďáků nám ukazuje Kevin Smith téměř dokonale. Jak je většinou v jeho filmech zvykem i zde jde hlavně o dialogy, o kterých sám Smith říká, že jsou jediné co vlastně umí a i zde dokazuje že je opravdu ovládá s velkou grácií.

Fantastický pan Lišák je kouzelná pohádka pro všechny věkové kategorie, k tomu typická andersonovská geometrická vyváženost, veselý hudební doprovod, sympatický humor a rychlé tempo vytváří nevšední podívanou, která snad musí bavit každého.

Jennifer i Mélanie to zahrály na jedničku, kamera je neméně chvályhodná a příběh je dle mého názoru také velmi zajímavý. Problém v tomto filmu je vyprávění toho příběhu. Chvílemi se z toho stává nudné žvatlání o ničem nebo o sokolnictví u kterého netuším, zda mělo nějaké poselství, či mělo za úkol jen hezky vypadat. Film se tváří trochu mysteriózně a snaží se diváka udržovat zmámeného, ale v mém případě jsem byl spíše zmatený. Přesto koukání na Aloft bych neoznačil jako ztrátu času ale žádný transcendentální zážitek, který by mi nutil přemýšlet o velikosti myšlenky, se také nedostavil.

Drama o vymývání hlavy jedno malého kluka, který je rád že ho konečně někdo začal brát. Film si po celou dobu udržuje svoji objektivnost, což je super. Příběh se sympatickým začátkem začne příjemně gradovat do předem očekávaných končin ale to v tomhle případě není na škodu. Výborný hudební doprovod a skvělé herecké výkony.

Mexičan není zas až tak špatný, nemusel by mít tedy dvou hodinovou stopáž. Dle popisu by to mělo být akční-romantická-krimi-komedie. Na všechny tyto žánry se film snaží hrát ale bohužel se to tam nějak tak tříská, že nakonec žádný z těchto žánrů pořádně nefunguje. Brad Pitt hraje takového ňoumu a hraje ho docela povedeně a podle mě ta jeho postava film tak trochu zachraňuje. No což, dokáži si představit hůř strávené dvě hodiny, něž koukáním na Mexičana…