Mr. Filuta

Příjemná pohádka o Japonsku po americku (takže se musí brát samozřejmě hodně s rezervou), ale jinak poučně propagující klasické pohádkové motivy a morální ponaučení. Úplně malé děti bych na to asi nevzal, přecijen jsou přítomny masakry, nicméně všechny jsou provedeny decentně a střízlivě. Velmi příjemné překvapení po očekávání tuctové kraviny.

Přiznávám, že jsem zviklán tím, že jsem v žánru muzikál nikdy nenacházel vyslovené zalíbení. Nicméně i když se snažím dívat objektivně, Seeney Todd se nepovedl vlastně v žádném ohledu, ve kterém se snaží prosadit. Že jsou melodie fádní, texty až na pár výjimek málo inventivní a všechny hudební scény ve výsledku nudné, tedy zmiňuji, ale odsouvám na druhou kolej. Jako největší zklamání tedy identifikuji hodně nepropracovanou postavu pana Barkera / Todda. Svízele a hoře jeho života jsou vylíčeny pouze jednou utahanou písní a tím je jakákoliv jeho hloubka vyřešená. S takto odfláknutým podkresem s ním ani nelze příliš soucítit jeho "Monte-Cristovský" žár hněvu, takže tenhle ohled musí (aspoň trochu) nahrazovat teatrální odpudivost Timothy Spalla, coby rozkuřovače hlavního záporáka. Čímž se dostáváme k padouchovi číslo jedna, jehož hloubka je na tom ještě o poznání hůře, i když se nejedná o příliš komplikovanou postavu s velkými nároky pro rozvoj příběhu, takže jsem nad tím ochoten přivřít oči. Nad čím už oči nepřivřu je jeho herecké obsazení, protože Alan Rickman, jindy skvělý, si v této roli zřejmě zapomněl svoje kolosálni charisma v druhém kabátu. Celkový nevyvážený dojem dovršuje míra násilí, která by pozitivně fungovala, pokud by byla doprovázena dostatečnou mírou Burtonovksého humoru a nadsázky, což není, a zůstává proto naprosto samoúčelná.

Dá se filmu, který si očividně zakládá na nedotaženosti scénáře vytknout, že má nedotažený scénář? Já to rozhodně udělám, protože to plytké tlachání, na které se vsází po tom, co bylo z příběhové linie ořezáno všechno ostatní tady rozhodně nefunguje. Těžko chápat záměr člověka, který dal světu Blade Runnera a Vetřelce. Ridley bud vsází na svoje renomé a chce si konečně odbýt projekty, které by ho pohřbili, kdyby se s nimi vytasil dříve, nebo už to prostě nezvládá.

Prosím doplnit žánr dokumentární.

Tak vážně nevím, jestli jsem se díval na stejný film, jako zdejší unešení pětihvězdičkáři, ale tohle bylo tak špatnéé! Je jasné, že prostřední film se dal očekávat jako nejslabší, vzhledem k tomu nekřesťanskému rozdělení na tři části, ale tohle byl totální průser. Základem je příšerný a vyfutrovaný scénář, protože místa, kde šlo z předlohy vytěžit mnoho jsou odfláknutá na úkor toho, že si Peter Jackson roubuje na knihu svoje zápletky, u kterých jsem měl dojem, že sleduju intro příběhu nějaké druhořadé RPG hry. Do očí bijící je taky ta zoufalá snaha trumfnout sama sebe a za každou cenu se nalepit na LOTRA, kde zase zřejmě Jackson bral soukromé lekce od George Lucase. Korunu tomu nasazuje absolutní overkill ve vizuálnu, akčních choreografiích a úsilí o epično. Výsledek je tedy bohužel absolutní nuda a lítost nad takto stráveným večerem, což je něco, co bych u výletu do Středozemě rozhodně nikdy nečekal.

Perfektní alter-zpracování noir detektivky, nebo parodický výsmech žánru...? S dostatečným nadhledem: oboje. Těžko se to dá předat jen psanou formou, protože když bych řekl, jak obávaný lokální král podsvětí "felí" ve sklepě u mámy, která mu nosí mlíko a sušenky, tak si asi budou všichni klepat na hlavu. Jenže zásadní je, že přes tu nadsázku zde nezakopneme o jediný komediální prvek, který by nám škubl tváří, ba dokonce ani není servírováno nucené omlazení Luhrmannovským stylem. Zmizení se dá plnohodnotně přirovnat pouze ke dvěma naprosto odlišným chuťovým vjemům, které by vás nikdy nenapadlo smíchat do jednoho talíře, ale když ochutnáte, zjistíte že konzumujete delikatesu. Což mi připomíná - kam se asi jen poděly ty preclíky v čokoládě, které u nás kdysi byly k dostání?

Ano poutavé a napínavé, ano s hlavním hrdinou se nejde neztotožnit, ano skvělý herecký výkon, bla bla... Greengrassův Kapitán Phillips je přesně to co se od něj očekávalo, když slepil autentickou emotivní zápletku, áčkového herce, pořádný balík peněz na útratu a hudební skóre z programu Epic Movie Soundrack Generator 3.0. Výsledek? Oskarový prefabrikát, který vás na dvě a něco hodiny sice upřímně přišpendlí do sedačky, ale jehož primární účel je hlavně v tom, aby si hezky zaslintala Akademie. Můj "vnitřní hipster" mi tedy nedovoluje dát víc než 3*

Sandřiny emotivní eskapády mě zdařile drželi na krajíčku sedadla, a to tak dobře, že jsem ani necítil potřebu v duchu rejpat do těch několika prohřešků proti fyzice. Nebude ale nadsázkou, když řeknu, že 3D tady dělá snad víc než polovinu celého požitku, takže bez toho by mě to rozhodně tak nelákalo, a hlavně asi tak neokouzlilo. Neříkám, že Gravitace nemá jinak nic zajímavého co nabídnout, koneckonců, jak často je vidět taková úsporná (a fungující) herecká sestava u filmu za 105 miliónů dolarů. Dokážu si ale představit, že se diváci domácího promítání budou cítit trochu zklamaní. I tak jim přeju příjemné okusování nehtů.

Po příjemném překvapení v podobě jakž-takž svěžího prvního Thora pod taktovkou Kennetha Branagha (člověka co obohatil svět čtyřhodinovou verzí Hamleta!) přichází tahle totální zpackanina, kde z každého záběru čiší jen zoufalý záměr Marvel Studios nakrmit nás vatou při čekání na Avengers 2 a vytřískat prachy z jakéhokoliv námětu kde si může střihnout cameo Stan Lee. Po valném úspěchu komixovek z let 2011 a 2012 se teda, zdá se, domnívají, že můžou divákům servírovat seběvětší kravinu, kde k režisérskému křeslu sednul nejspíš první člověk co jim zaklepal na dveře a jejíž scénář je srovnatelný s podprůměrným dílem seriálu "Hvězdná brána" z dob scénáristické stávky v 2007. Tento neblahý zážitek navíc umocňovala ČSFD projekce 7.11., respektive její pravá přední polovina sálu, kde se neustále ozývalo nesouvisející bujaré hýkání a hlasitá konverzace jakýchsi troglodytních exotů kteří si do kinosálu přišli zakalit vínečko.

Zataženo, občas žraloci...