Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenzie (166)

plagát

Ulica Cloverfield 10 (2016) 

Překvapivá jednohubka, která na svoji krátkou stopáž parádně zvládla zmáknout bezva atmosféru, naraci a vcelku i vyvážené jednající postavy. Jedinou škodou pak zůstává krátká životnost zážitku, protože opravdu naplno si Cloverfield Lane může vychutnat jen ten, kdo šel do kina bezprostředně po uvedení, a nebo někdo, kdo jej nazdařbůh hodí do stroje při nějaké random domácí projekci.

plagát

Deadpool (2016) 

Nothing.. compares to you. Sinéad O'Connor, 1990. Reynolds se konečně dočkal nějaké důstojnější komixové role a je vážně vidět, že do této verze "žoldáka s prořízlou hubou" dal vážně velký kus práce a srdíčka. Opravdu suprová jízda, která nasadila očekávání vážně hodně vysoko svojí kampaní, kterou bych asi nazval jako nejoddanější online promo století (i když je tedy stále brzo) a vesměs všemu bez výhrad vyhověla. Rozhodně chci vidět ještě jednou a rozhodně chci vidět víc. Byla by škoda zrovna tenhle franchise vidět vyhořet rychle jako jsme už mnohokrát viděli u dalších druhořadých Marvelů, ale tady vážně vidím prostor pro stabilní výkon ve více než 108 minutové jednohubce.

plagát

Battlestar Galactica: Plán (2009) 

Nemá náhodou někdo housle? Protože tohle je taková pěkná tečka za tím naším případem. Opakuji: tohle je taková pěkná tečka za tím naším případem.

plagát

Birdman (2014) 

Že já hlupák zase naletěl na humbuk kolem nějaké vykonstruované kraviny, kterou zase pořádně ocení jen Akademie. Ano, očekávání byla opravdu vysoko. Výsledkem však byla nezajímavá PTÁKovina, jejíž nejhorší prohřešek je to, když si staví na tom, že si může, co do dějové konstrukce, dovolit absolutně cokoliv. "Snové" sekvence začnou být brzo rozčilující a 4x za sebou dumat, jestli je Riggan vážně ve velkých sračkách nebo ne, je vážně o ničem. Jediná kuriozitka, která jakž takž baví, je sledovat, kam bude příště důmyslně vmáčknut střih, nebo jaká to musela ve scénách se zrcadly být hardcore práce s kamerou. I to však přibližně v půlce začne být nuda, jak se stává evidentní, že za kameramanským kumštem se ve skutečnosti skrývá kumšt s Adobe Premiere a After Effects

plagát

Špinavý trik (2013) 

Nejšpinavějším trikem pro mě zůstává Baleova přehazovačka.

plagát

Interstellar (2014) 

Proč když má Nolan stále jakž takž originální myšlenku a dokáže udělat relativně dobrou atmosféru, musí to posrat tím, že divákovi všechno polopaticky předžvýkaně vysvětluje? Chvílemi jsem už vážně čekal, že Matthew McConaughey vytáhne z kapsy skafandru maňásky a barevné diagramy... Každopádně, k posouzení celku si nemůžu odpustit rozseknout Interstelár na tři homogení kousky koláče. V prvním je nastolena suprová pozemská apokaliptická scenérie, která hraje na notu uvědomění, jak jsme tu malí a bezvýznamní. Země prostě byla dlouho před námi a bude i dlouho po nás. Kupodivu ani náznak klišé eko-teroristické hippie agitky, za což má u mě Nolan velké plus. Druhá kapitolka vede impozantní respekt a strach z depresivního prostředí nehostinného vesmíru a cizích světů - za mě asi nejlépe zvládnutá část. Motiv nicotnosti lidstva a marnosti jeho hmyzího pudu o přežití přetrvává ve směšném pokusu svěřit budoucnost druhu do rukou jenom několika jednotlivců (ať už jde o projekt Endurance, nebo Lazarus). Třetí část má těžit na mysteriózní šoking v podobě "Odyseiského" tripu, ale ačkoliv se zde dá důstojně ocenit nosná myšlenka a námět, scénář je tu vážně debilní (plus ty proklatí maňásci, že?). Za zmínku ale taky stojí fakt, že Hans Zimmer zase konečně jednou neskládal hudbu v pauze mezi polévkou a hlavním chodem, jak to má poslední dobou ve zvyku, ale konečně ze sebe zas vyloudil něco trochu zajímavého. Každopádně ve výsledku se po ohlédnutí dá celek označit za poměrně uspokojivý, ale největší dojem ve mě nechává stejně jen velkolepost a atmosféra prvních dvou třetin. Jako poslední výtku mám už jen zbytečně natahované pasáže a trochu iritující nerozhodnost, jestli se teda hraje na city v rytmu "přežití druhu" a nebo "nasraná dcera", protože finální proslov o lásce mi tyhle motivy nespojil dost uspokojivým způsobem. PS: monolitický R2-D2 byla záležitost tak neuvěřitelná, že jsem v tu chvíli absolutně nedokázal určit, jestli chci prskat smíchy, křičet vzteky, nebo omámeně žasnout. Jde každopádně o nevídaně originální prvek a ve výsledku asi o tu nejlepší třešinku filmu.

plagát

Bony a klid (1987) 

Frankie Goes to Czechoslovakia. Značně nevyvážený zážitek, který žongluje povedeně mrazivou atmosféru '80s Prahy, rozpačitou kameru, úděsný hudební střih, nepříliš zvládnutý průběh narace a poměrně záživný konec. Rozhodně stojí za to, mu tu hoďku a půl věnovat. Napravit si posléze náladu něčím jiným ale považuju za nutnost.

plagát

Ninja korytnačky (2014) odpad!

Naprosto bezkonkurenčně nejhorší scénář letního blockbusteru za posledních mnoho let. Sponzorováno Windows 8...

plagát

Hranice života (2005) 

Zážitek je extrémně náchylný na divákově momentálním rozpoložení. Pro publikum se zábavně psychedelickou náladou, co uvítá takovéhle rozptýlení, které "laškovně" a surrealisticky podnítí k přemýšlení nad tím či oním (nebo taky pro uživatele psychotropních látek, že?) je tohle rozhodně správná volba filmu pro dnešní večer. Ve všech ostatních případech bych doporučoval sáhnout po titulu vedle. Pět hvězdiček za to, že mi Stay přesně do výše uvedené nálady opravdu přišlo.