Mulosz

Po formální stránce dokonalé a takto nějak si přestavuju Danteho peklo (lépe to dokázal snad jen Daneliuc v Glissandu a Reygadas v Post tenebras lux), ale ideologicky mám o tématu jisté pochybnosti, takže na plný počet to rozhodně není.

Jeden z nejtupějších filmů, které jsem měl kdy tu čest zhlédnout. Suverénně ho v tomto smyslu řadím do své Top 10, možná i do Top 5. Uograde 8.3.2020: Po dnešní projekci naslepo na Festivalu otrlého diváka díky strhující atmosféře zvedám na hodně dada 5 hvězd:-)

Přesně kvůli těmto filmům se stává pojem "nezávislý film", zejména v americkém provedení, sprostým slovním spojením.

Conquest se stal prototypem výpravného filmu do jehož výroby byly investovány podstatně vyšší finanční částky, než bylo dosud zvykem. Conquest se točil v historických kostýmech, v atraktivních historických lokalitách a na palubách plachetnic za účasti několika desítek herců. Stal se prvním pornofilmem v historii, jehož rozpočet přesahoval 100 000 dolarů, a přestože nedosáhl očekávaných ocenění, neboť získal jen tři "malé" pornooscary, vyplatil se a inicioval vznik celé řady podobně pojatých snímků, např. Pyramidy (V.Poštulka: Dějiny pornografie v datech, 2007, str. 300, 301). Společně se Zazelem, který vznikl de facto současně s Conquestem, jde o jeden ze zásadních milníků 90. let, který však, na rozdíl od samoúčelného Zazelu, je také plně funkční a originální.

Scény v exotické mizanscéně jsou spíše antipornem, než aby pozvedávaly pornografii na umění. Pro někoho je možné zpracování Zazelu originální a ozvláštňující, ale já jsem v tom případě neotesanec. Přesto je Zazel dle dostupné literatury (Poštulka, Čechovská) označován jako jeden z milníků právě pro svou uměleckou formu a organizací XRCO (X-Rated Critics Organisation) byl zařazen do prestižní sestavy Top 10 90. let. Divácká hodnocení však už nejsou tak přívětivá, neboť jednak ono umění je místy spíše pořádným kýčem, jednak pokud film toho žánru neplní svou zásadní funkci, jako by nebyl.

Čiší z toho úporná snaha režisérky za každou cenu navázat na předchozí skvělý film "Jestem".

Viděno s příšerným německým dabingem, ale v tom evidentně problém filmu nebyl.

Společně s Psanci pro mě nejlepší Johnny To. Díky Filmasii za uvedení.

Neni to ani umelecke, ani zabavne, ani vzrusujici, ani sokujici. Proste samoucelna ptakovina.

Po sérii "oblečených" filmů Russe Meyera jsou zde opět k vidění několikery olbřímí cecky. Nutno vnímat toliko jako věcnou poznámku a s ohledem na ostatní stránky díla i jako nejzásadnější prvek.