MyrnaAlec

Jak přijít nedopatřením k pár mrtvolám v bytě neboli jak je důležité udržovat domácnost v cajku.

Od počátečního klackování a pubertálních keců k vystřízlivění z proletariátu. Bondy jako básník nestál za nic, surrealismus byl jen záminka k chlastání a sexu. Hádek dělá co může a je v roli věrohodný, Karolina Gruszka je pravá femme fatale , velká pochvala Martinovi Hubovi.

Agitka jak byli ti křesťané svině už od počátku + všechna možná klišé + statečná žena která nikdy nechtěla sex a raději studovala kuželosečky.

Willem Dafoe ve sprše...zajímavé.

Drama/fantasy ? Spíš parodie/komedie. Veškerá poetika původního zmizela - ve finále Perseus odpálkuje Adromedu a vrací se rybařit. Dost vtipný. Štíři coby dopravní prostředek, Zeus v nablýskané zbroji, Hádes naprosto komická škemrající postavička, džinové s modrými diodami zřejmě zabloudili cestou z natáčení Mumie, indický fakír vyzývající k rebelii proti králi, Sam Worthington naprosto tragický. Při cestování monumentální hudba ala Pán prstenů, klišé a klišé. Jediným plusem byl Draco - Mads Mikkelsen - fakt pěkný nohy a dokonce dokázal vykřesat i přesvědčivost. Takže : pokud se chcete zasmát tak doporučuji. Pro fetišisty : v jednom záběru se objeví zlatá sova.

Alice Nellis umí napsat dialogy, umí vytvořit věrohodné zápletky i vykreslit postavy. Je zajímavé, že negativní hodnocení bývají většinou od mužů. Chápu to. Pro ně je docela nepochopitelné co všechno jsou ženy schopny a ochotny podstoupit, aby měly dítě. Za každou cenu. Co na tom, že se jí vztah stejně rozpadne... Sympatickým párem byla ukrajinská dvojice - kdyby měli peníze, tak by si dítě nechali. Moment, kdy dítě po porodu ani nechce vidět, byla působivá a smutná.

Velká nuda, kterou nezachrání ale pohledná Emmanuelle Béart. Místy až k zasmání trapné. Horor ani náhodou!

Prvních 50minut děsná nuda. Sophie Marceau přehrává v roli labilní spisovatelky. Nechtěně směšné výstupy s jejím manželem při milování opravdu děsivé nejsou. Od chvíle, kdy se "promění" v Monicu Bellucci se film řítí do své lepší části. Nabývá logiky, oko se kochá věrohodným výkonem a následuje pointa. Díky tomu se vnímání a hodnocení zvedá.

Vynikající film. Wajda dokázal věrně zachytit historii bez sentimentu. Střílení do zátylků rozhodně v žádném Hřebejkovi neuvidíte. Poláci byli a jsou hrdí na svůj národ, historii a nikdy nečekali na povolení bojovat. Hrdé ženy s nimi. Bravo !

Jako u každého japonského kousku zvláštní a kouzelně úchylné. Hlavní postava bloumá Tokiem a pozoruje lidské hemžení. Když ji její "pán" použije v souladu s jejím účelem, řekne si : jsem jenom nafukovací panna - zcela v souladu s mentalitou spousty žen). Ovšem i ona chce "něco víc". A má i štěstí, odchází od původního majitele ke kolegovi z práce, který ji vozí na motocyklu a je fascinován vypouštěním vzduchu. Tato libůstka se však obrátí proti němu, když nafukovačka vezme k ruce nůžky...celkový dojem byl smutná melancholie, na skládce skončíme nakonec všichni. Přečtěte si cokoli od Murakamiho.