crozet

Já se omezím jen na malého domácího rádce: Nesledujte tento film v televizi - tento film vaši televizi nejen že nemá rád, televize a zvláště konkrétní úroveň českého zpracování samotná tento film přímo zabíjí. Týká se to překladu, castingu dabingu i jeho režie.. Spolu s plukovníkem Kurtzem: "Hrůza..."

Hranice mezi De Palmovým holdem Hitchcockovi a pokusem o jeho revival je zde nejasná. Tento fakt zasáhl i technickou stránku filmového vyprávění, což film učinilo divácky méně snesitelným (přeci jen soudobý rytmus činohry i střihu je už jinde). Angie Dickinson hezká ve své žánrově pojaté vulgárnosti.

Velmi solidní přímočará a minimalistická forma bez obtěžujících hollywoodských kudrlin a slepých uliček (snad jen vyjma zastávek Plummer-York) a nadčasově skvělé bojové scény na nebi. Autoři na malém prostoru umně předali triumfální i tísnivou dějinnou i psychologickou atmosféru této slavné válečné epizody - klobouk dolů, to je výkon nadčasový a dodnes příkladný (kam se hrabou soudobí zpracovatelé velkých epických témat). Mimo hodnocení: škoda dokladů britské nadřazenosti vůči národům tzv. nižší kategorie, škoda této dodnes přetrvávající nadřazenosti samotné..

Laboratorní atmosféra všeobecného traumatu s kamerovými filtry a neoriginální scénář. Jasně že se všichni snažili.., ale dílo se nezdařilo. Toť bezohledný postoj TV diváka.

Stará garda s vtipem na jazyku i oku a veselou písničkou na rtech, k tomu krásné a sebevědomé ženy a všeobecné (tvůrčí) poststalinské uvolnění - samozřejmě přiměřeně, s dohledem obligátního rudocha na stěně. V hotelu poletuje rejnok Lohniský, Bohumil Šmída názorně dokládá, kde že se brala nacistická hysterie z těch böhmische smějících se bestií a všechno dohromady obepíná patrně nejpříjemnější pohádkový hlas z Brna. Já bych si s dovolením také vzal..

Tak tak 50% - to z úcty k oběma posledním variantám filmové Pýchy a předsudku, na něž se tenhle kousek a jeho autorský a realizační tým snaží navázat. Pokus to však není zlý, pouze slabý; nebo spíš prostě planý. Jinak Trevor Eve a řada dalších herců, potažmo režie dialogických scén, docela solidní. Celé mi to připomíná výrok mé třídní učitelky, když na hodině HV spolužák Václav Pech s odzbrojujícím nadšením stoje v lavici zazpíval zadanou písničku (a o tu možnost se předtím freneticky hlásil)..: "Vendo, sice to není čisté, ale ty zpíváš rád. Dám ti dvojku."

Samotný vprostřed největší megapole, denně přitom obklopen lidmi zevně i vnitřně. Toť úděl moderního člověka a jeho sociální reality v podobenství moderní kultury i sociologie.

Bratry Karamazovy (tedy včetně tatínka) má tento soubor vrostlé pod kůži nebo přímo do těla, je schopen ho střihnout z fleku kdekoli (že jsem dosud tento kus Dejvického divadla neviděl, mohu leda litovat.. - i když teď už vlastně tolik ne). Vynikající zpracování a režie, charismatičtí herci, pochválen buď Dostojevskij. Tomu se říká dispozice, která v sobě nese svět... Film samotný pak hraje roli poněkud druhotnou, jakkoli námět (vnoření do polského industriálu) i nosná myšlenka scénáře (polští chlapi jako bezděční diváci, peripetie v podobě tragické smrti dítěte apod.) lze považovat za velmi vyvedené a v konečném důsledku velmi autentického vyznění. Pokud bych byl v té hale a byl svědkem této produkce, zíral bych stejně.

Prefabrikovaný sujet okořeněný eskalací brutality a špatným koncem. Váhám, jestli toto stačí na nadprůměrné hodnocení.. Ale jo, film stimuluje divákovu úvahu, jak by se zachoval on, jak by to obhájil a co by učinil, aby se něco takového stávat nemohlo - ano, zde zvláště jak podpořit správnou výchovu svých vlastních dětí.

Mizející dynamika, rostoucí autorská licence (přání scénáře otcem myšlenky a zpracování), sporná ignorace ostatních podezřelých. Ale celkově nadprůměr - solidní režie dialogů, střižna i herci samotní; vyčnívající pak je nejen pro svou výšku prošedivělý Barton Fink:)