milbel

Ať si kdo chce co chce říká, Otakar Vávra je žijící legendou a pomníkem českého filmu v jednom. Dokument o něm byl natočen bez snah ohromit, oslnit, nebo dojmout. Je to spíše domácký dokument, který je vytvořen s láskou a jde to na něm vidět. Lehce a bez násilí v něm jsou vzpomenuty klíčové momenty jeho života a klíčové filmy, ty dobré, i ty ostatní. Myslím si, že něco tak civilního má své kouzlo.

Trochu jsem se obával, jak přijmu "nového" Poirota, neb verze z roku 1974 mi přišla úžasná a téměř nepřekonatelná. Naštěstí se tvůrci nesnažili o překonání, ale zvolili k vrcholu zcela jinou cestu. Myslel jsem si, že Vraždu v Orient-expresu znám dobře - z knihy i ze stříbrného plátna, ale závěr filmu mi dokázal, že i to, co je zcela známé, může být zcela jiné. Pokud proti sobě postavím závěry obou filmů, tak musím říct, že chápu jednání obou Poirotů, ale ten Suchetův mi přijde lepší, uvěřitelnější. Nejen kvůli tomu, že podobně by se na jeho místě cítila asi i většina lidí. Závěrečná scéna, kdy kráčí podél vlaku s růžencem mě přikovala k sedadlu. Pokud to bude možné, chci to vidět znovu...95%

Je pravda, že jsem čekal něco trochu jiného, neb znám literární předlohu dle Karla Čapka, ale i tak jsem nebyl zcela zklamán. Herecké výkony jsou dobré, hudebně i kamerově také v pořádku. Navíc se ve filmu objevili všechny základní myšlenky a motivy, které sám Čapek použil. Rozhodně zajímavé naplnění nedělního večera. Děkuji za postřeh Baxtovi, také mě zarazilo, že někdo je schopen hodnotit něco, co neviděl celé. Já hodnotím 60%.