mosem

Film, který je syrovým pohledem do balkánského světa, do složitých tradičních vazeb, do drsného světa emigrantů z Kosova. Film který ukazuje tento svět bez příkras, v podobě která je pro středoevropana jen těžko uvěřitelný. Není to pohled, ukazující nám imigranty pouze jako chudáky, které je třeba litovat a pomáhat jim. Ale není to ani pohled, ukazující nám imigranty pouze jako darebáky, jejich příchodu je třeba zabránit za každou cenu. Obě roviny jsou vyvážené, a i ten dobrý nekoná jen dobro, i hlavní hrdina dělá věci zcela nepochopitelné a odsouzeníhodné. Na konci filmu vlastně nevíte, jestli jej litovat nebo odsuzovat. A závěrečná scéna jakoby symbolizovala jinou mentalitu tohoto etnika. Čest je nad život. Smrt není nic co by mělo být traumatizující, bez ohledu na příčinu a viníka. Za mne plný počet hvězd, a kdyby se samostatně hodnotila hlavní postava, bylo by třeba těch hvězd ještě víc.

Film, který věrohodně zobrazuje skutečný příběh. Je drsný, nevyhýbá se drsným scénám, ale současně dokáže tyto momenty zachycovat bez toho, aby sklouzl do samoúčelného zobrazení násilí. Zobrazení násilí jako důvod sledování filmu. Dává otázky, co bylo důvodem únosu, co bylo příčinou časté změny jeho nálad. Proč se v okamžiku změní ze zamilovaného v sadistu. Otázky, kdy Natascha jedná v pudu sebezáchovy a přizpůsobuje se okolnostem, a kdy se u ní projevuje tzv. Stockholmský syndrom. Otázky, na které není odpověď, se kterou by si bylo možno být jistý. Každopádně, silný příběh.

Relaxačka po náročném dnu. Když potřebujete vypnout mozek a nepřemýšlet. Na tenhle styl filmů se dívám v okamžicích největší únavy. Kdysi jsme se smávali sovětským filmům z II.WWW, kde jeden sovětský voják s jedním samopalem bojoval a vítězil proti desítkám fašistů. Dnes se musím usmívat, protože proti tomuhle to byly naprosto realistické snímky. Prostě relax - nic víc.

I když chápu, že požár bazaru startuje seriál a povede k dalším dějovým zvratům, nemohl jsem se ubránit pocitu, že délka záběrů požáru je podřízena délce dílu. Jestli na jednom místě je řečeno "za dvacet minut vše zachvátil požár"...myslím, že ve filmovém reálu to trvalo déle. Ano, bylo to natočeno dramaticky a přesvědčivě, citelně a oprávněně to zahrálo divákům na city a na nervy. Jen to prostě bylo dlouhé. Alespoň pro mne.

Film, který (a uznávám, že to zní hloupě, ale je to tak) mně příjemně překvapil. Po přečtených recenzích, po článcích o omdlivajících divácích, komentářích a diskusích, jsem očekával zcela brutální, nervy drásající podívanou. A s touto představou jsem k němu usedl. Nicméně, musím říct, že kniha mně přišla mnohem, mnohem brutálnější. V tomto případě bych řekl, že Marhoul dokázal odhadnout hranici přijatelného násilí a psycha a nepřekročit ji. Svoji roli nepochybně sehrála i skutečnost, že film je natočen černobíle. A přece jen - krev v tomto provedení působí poněkud méně drasticky, i když víme oč se jedná. Geniální je podle mne výběr postav - zejména vesničanů. I když není příběh přesně lokalizován, myslím že takové typy v té době byly v mnoha odloučených lokalitách. Kde přetrvávala pověrečnost, alkoholismus, domácí násilí jako norma....Film mnohé pouze naznačuje, takže divák který před filmem četl knižní podobu je podle mne v jisté výhodě. Ví, co se bude odehrávat, a možná i proto film nepůsobí tak hororově. Není to jednoduchý film, není určen každému divákovi, je poměrně dlouhý. Ale vidět jej stojí za to.

Olga Hepnarová. Psychicky nemocná mladá žena, která by si zasloužila péči lékařů? Oběť rodiny a systému zdravotnictví 70.tých let? Vyhlednávaný hromosvod všech zamindrákovaných v okolí? Mimořádně inteligentní žena, která dokázala domyslet svůj čin a svůj trest si zasloužila? ... Možná ještě řadu dalších možností by bylo možno najít. A já neumím najít odpověď, popravdě - ani ji nehledám. Spíše než nad ní přemýšlím nad jejími příbuznými a lidmi v jejím okolí, kteří jí neuměli nebo nechtěli pomoct. Proč? Aby se v rodině neobjevil někdo psychicky nemocný a rodina bankovního úředníka a lékařky neztratila "glanc" slušné a dobré rodiny? Nebo jim to bylo jedno? Další otázky, v četně té, jestli dokázali normálně žít svůj další život. Proč systém neodhalil její stav, ačkoliv byla v ústavu pro mladistvé, ačkoliv měla lékaře, proč ji i soudní znalec při procesu označil jako normální? Velmi silný film, který dokáže nastolit řadu problémů a otázek. Na které dokážeme najít řadu odpovědí, ale nikdy nebudeme vědět jestli jsou správné. Každopádně pro mne jeden z nejlepších českých filmů poslední doby.

Příběh který má napětí a spád. Stejně jako je rychlé tempo a výkon hlavní hrdinky, stejně tak je vysoké jsou i nároky na pozornost diváka. Není možné pozornost polevit, jinak ztratíte informace, vazby a souvislosti děje a postav. Příběh ženy, která je neustále aktivní, neustále středem pozornosti, neustála v kontaktu s tisíci jiných lidí, ale současně je osamocená, citově nenaplněná. Její kariéra není motivována ani tak penězi, ale úspěchem, výsledkem, možná i jistou moci (koho to jen připomíná). Film který ukazuje svět, který kariéru staví do protikladu k soukromému životu, a i to je věc, se kterou se stále víc setkáváme. Bohužel.

Plný počet hvězd. Uznávám, že kdybych nečetl knihu a neviděl několik divadelních/filmových představení, byl bych o jednu hvězdu skromnější. Není to úplně oddechové zpracování a vyžaduje opravdu plnou pozornost. I když, na jedné straně vyžaduje, na straně druhé tu pozornost plně přitahuje. Na tomto zpracování bych nejvíc ze všeho ocenil scénografii Sarah Greenwoodové, a kameru Seama McGarveye. Jedno i druhé je skvělé. Pozadu nezůstává ani Stoppardův scénár a herecký výkon Keiry Knightley jako Anny Kareniny. Naopak, výkon Taylor-Johnsona v roli mně neseděl vůbec. Nicméně, film byl vizuálním pohlazením a dokážu jej s klidným svědomím doporučit. Tedy každému, kdo již viděl jiné, klasičtější provedení. Nebo si přečetl román - ale uznávám, že v dnešní době cca 900 stránek taky není pro každého :-)

Poutavý (polo)životopisný film. Polo- z toho důvodu, že zachycuje život Percyho Fawcetta až od počátku 20. století, kdy je již ženatý, má dítě, má za sebou kus vojenské kariéry. Jeho životní osudy, s výjimkou poznámky o jeho vojenských pobytech, nejsou zmiňovány. Příběh je zobrazen poutavě, závěrečné mysteriózní scény umně zachycují přechod mezi jeho ztracením se a dalším dějem v Anglii. Je velmi zajímavé sledovat, jaký názor na původní obyvatele Ameriky měla anglická osvícená společnost ještě před 110 lety. Stejně jako film nutí přemýšlet nad tím, co přiměje člověka který má rodinu k podobně riskantním krokům. Touha po kariéře, která se rýsuje? Touha po slávě? Ego? Nebo něco víc .....? Film, který neobsahuje dějové prvky ve stylu Indiana Jonese, ale je napínavý a akční svojí opravdovostí.

Kdybych hledal výhradu, snad jen oslovení Jindra. Možná se to zdá divné jen mně, ale tohle oslovení je podobné, jako oslovovat české panovníky podobně familiérně. Svatého Václava Vaškem, Karla IV. Kájo, nebo Františka Josefa Fanoušku. Prostě tohle mně nesedělo. Na druhé straně pozitiv mnohem víc - i přes historické nepřesnosti. Kdy například Jindřichův bratr Thomas umírá ještě před jeho nástupem na trůn, zatímco ve skutečnosti padl v boji až o 8 let později, až po Jindřichově smrti s Kateřinou. Ale jistá autorská licence a zkratka je v případě filmu, který není dokumentem pochopitelná a tolerovatelná. Zcela to vyvažují skvělé záběry bitvy, kamera a poctivé herecké výkony.