mosem

Hraný dokument, který nejen samotným příběhem přitahuje také historickými fotografiemi a filmovými záběry. Je nesmírně zajímavé srovnávat místa, která člověk zná s jejich podobou před 80..90..100 a více léty. Příběh památníku je poutavý, ale stejně tak obraz kolonie baťovských domků, veřejných prostor a náměstí. Příběh, který nám, kteří nejsme právě Zlínofilové, toto město ukázal trošku jinak.

Nejsem ten, kdo se při hodnocení filmů řídí názorem recenzentů, ale v tomto případě musím přiznat, že jsme se docela shodli. Kdybych nečetl knížku, ze které film vycházel, tak bych tipoval, že jej natočili podle námětu Rosamunde Pilcher. Romantika kapala z většiny záběrů. Naprostá většina děje byla spojena se vztahy manželů, vztahy mimomanželskými, vztahem ona-ona. Poněkud prvoplánově, levně a účelově na mne působilo zobrazení scény setkání se STB, stejně jako komunistické orgie ve vile. A jestli Tugendhatovi zuřili nad knížkou, tak bych nechtěl být svědkem reakce na tenhle film. I když je pravda, že pár zajímavých záběrů tam bylo, některé herecké výkony (spíš v nehlavních rolích, třeba Karel Dobrý) se mi taky docela zamlouvaly. Ale rozhodně jsem od toho očekával něco jiného, než tuhle romantiku. Vila byla pouze okrajovou kulisou. Nebyla ani kulisou pro příběh budovy, byla jen nezbytnou kulisou pro povídání o vztazích postav. Kulisou, kterou si vyžadovalo . Takže, nebyl to ztracený čas, ale na druhou stranu žádné nadšení se nekonalo. Český lev 2019 z toho nekouká :-).

i když filmu lze vyčítat, že do thrilleru má daleko, zcela jistě umí zaujmout. Hereckými výkony hlavních postav Karla Dobrého a Simony Zmrzlé, osobně mne zaujala kamera. Prostředí, ve kterém se příběh natáčel bylo mystické a samo o sobě by stálo za shlédnutí. Propojení příběhu s lidovými prvky bylo příjemné. Naopak až příliš uměle působila modernost chování, oblékání i postojů Kateřiny, v kontrastu s odpuzujícím chováním jejího otce - rychtáře. Stejně tak postava nadlesního byla spíše karikaturou. Ale v celkovém hodnocení příjemný film, který stálo za to shlédnout.

Z hlediska dnešního asi film obstojí po stránce hudby a výpravy krojů. Další věci - kulisy, herecké výkony... by na tom byly podstatně hůř, protože fakt že bylo natáčeno v atelierech byl až příliš zřejmý. Nicméně, vše tohle odpovídalo době. K filmu nemůžu přistoupit bez dávky sentimentu - kdysi jsem si v jeho divadelním provedení zaamaterštil. Takže bylo přinejmenším příjemné si drama připomenout, osvěžit vzpomínky a užít si srovnání. Příběhu možná jen trošku víc slušel méně sladký závěr.

Půvabný film s atmosférou, ukazující náboženské vnímání venkova v minulosti. Jednoduché, formální. Prostředí, dbající na tradice a dobrou pověst, prostředí deformované působením náboženský představitelů (Martin Růžek v roli biskupa, která není velká ale hraje ji působivě) i osvětových ateistů (Jan Libíček, který je postavou tragickou i přes svoji komičnost). Do tohoto prostředí vstupuje lehce groteskní postava kostelníka, který je zaměněn za kněze - a který vnáší do tohoto prostředí lidskost a toleranci. U těchto postav jsem vnímal, že i když jsou pojímaný s nadhledem, zůstává v nich jakési přirozené jádro. To se nedá říct o představitelích STB, kteří působí jako karikatura - nejsou zde těmi, kdo by vzbuzoval strach ale naopak, jsou k smíchu. A za mne bonus - Josefa Pechlátová, pro mne vyzněla jako "babka Tutovka" - pamatujete?

Natočit příběh Milady Horákové jistě není snadné. V tomto případě se však z životopisného filmu stala antikomunistická agitka. Nemyslím si, že k dokladování zrůdnosti tehdejšího režimu, procesu a doby vůbec je nezbytné volit prostředky propagandistických filmů. Anežka Hodinová-Spurná působí dojmem domovnice, v případě Gottwalda je nutné děj doplnit zlověstnou grimasou. Smrt Jana Masaryka, o které se desetiletí vedou spory bez jednoznačného závěru zde je jednoznačně prezentována jako vražda........ Film o Miladě Horákové i o době, kterou si již větší část populace nepamatuje je jistě potřebný, a jeho tvorba chválihodná. Toto provedení se však bohužel příliš nepovedlo.

Po prvním díle spokojenost. Je zřejmé, že autoři předpokládají, že divák k filmu přistupuji s jistou mírou znalostí o lidech i událostech. Což je, s ohledem na to že se nejedná o film s fiktivními postavami i dějem, vcelku očekávatelné a logické. Kdo tuhle "průpravu" za sebou nemá, může být zmatený. Představitelé hlavních postavy jsou vybráni dobře, jen E. Beneš působí jinak, než jej máme zafixovaného z dalšího období, svalnatá postava Rašína zřejmě taky neodpovídá tehdejší realitě. Je zajímavé sledovat chování, či spíše psychologii jednotlivých postav - Kramář trpí více ztrátou důstojnosti než nebezpečím trestu smrti, představitel státní moc představovaný T.Töpferem musí být logicky křivák a darebák, Rašín působí dojmem člověka který má vždy všechno pod kontrolou (i když v tomto případě nutno podotknout, že i své odsouzení k trestu smrti i ve skutečnosti přijal s úsměvem a nepožádal o milost - což je doloženo historickými prameny). Ale vcelku jsou to jen drobnosti, které lze filmu vytknout. Takže v konečném důsledku lze shrnout - režisér Svoboda opět dokázal,že umí. Druhý díl dost posunul hodnocení. Bohužel směrem dolů. Z Rašína se stává hrdina bez bázně a hany, veskrze pozitivní povaha. Nemyslím si že vše bylo tak jednoznačné. Šmeral, jako představitel levice musí logicky vyniknout jako lump (paradoxní je, že takto jej zobrazuje právě režisér Svoboda). Takže po druhém díle ze 4 na 3 hvězdy.

Klasika která dokazuje, že pokračování čehokoliv kultovního je zpravidla horší. Film který ukazuje, že herci kteří byli v prvním filmu skvělí, časem nezrají jako víno ale jde to s nimi k horšímu. Komedie, která dokládá troškoidní tendence. A dílo, které ukazuje že režisér která dokáže být originální na Hradě se nemusí být umělcem, který by se jen přiblížil tomu předchozímu.

tak, docela zklamání. Kdyby se vynechaly zbytečné, vulgarismy (některé měly své místo), zkrátilo by se to o 20 minut a já bych dal o 2 hvězdy víc. Takhle jen za 2.

Jedna hvězda za hudbu, druhá za Hankse a třetí za exteriéry. Naopak se mně nelíbilo používání (kvasi)vědeckého slovníku v některých momentech (netroufám si do jaké míry byl terminologicky správný, pro běžného diváka každopádně nesrozumitelný), nenadchla kamera a děj, který se měl odehrát v průběhu několika málo hodin byl nahuštěn absolutně nevěrohodně.