LudkovaLevaRuka

Staré a nové Štreky jsou jako starý a nový Kirk - oba jsou nesnesitelní, ale každý jiným způsobem. (Naopak Khan si polepšil - z přestárlého Malajského prostituta se vyšvihl na matrixoidního krutoborce, který vypadá cool dokonce i když pláče.) Z vlhkých geekovských fantazií se stala popcornová zábava pro široké masy, stejně jako třeba z Transformerů. Staré Treky mi připomínali třídního otloukánka - chabé, trapné a rádoby chytré. Není divu, že je šprti milují. Ta neodmyslitelná trapnost a hnidopišství mě vždycky štvala... ale tady mi chybí. Už to není ono, je to jen další předražené sci-fi.

Stalo se nevyhnutelné - nenasytnost hudebního průmyslu zničila svět. Tlupa zrůd získala mocný magický spis. Nechutné glam metalové zrůdy za své rouhání však záhy zaplatí životem, když je posednou nehezcí, a však hudebně nadaní hoši z nižší dimenze. Pekelní hudebníci změří síly, mimo jiné, i se ztělesněním čistého zla - hudebním manažerem s přehazovačkou. Film, který začíná detailním záběrem na punčochy s podvazkovým pásem, prostě nemůže být špatný.

Nadšenci do fyziky a kosmonautiky budou nespíš spílat Gravity podobně jako jsem já nadával u Avatara. Základní jednotkou hmoty ve Vesmíru totiž není atom ale pixel. Vše ve Vesmíru je hezké, milé, svěží, hebké a žádoucí. Nikomu ve stavu beztíže neotékají obličeje, neatrofují svaly ani nezvrací do skafandru. Až na dvě tři scény děj svižně utíká, akce je vypjatá jako astronautické šortky Sandry Bullock, trochu se zasmějeme, trochu si popláčeme a titulky shlédneme s pocitem spokojenosti.

Poměrně originální myšlenka a odvážné nápady totálně ubíjí (některé postavy i zabíjí) vražedná naivita, špatné herectví a nezáživný scénář. Rvačky jsou k smíchu, milostná zápletka k pláči a Adam Storke mluví jako po mrtvici (nejspíš nářečí Homo dominant). Poslední dvě epizody se výrazně zlepší jenom aby jste se nikdy nedozvěděli, jak to skončí. Že by spiknutí "nadlidí"? 4 hvězdy za nápad, 2 za zpracování.

Animace má vysokou úroveň ale s přibývajícími díly se vkrádá nuda. Počáteční kouzlo trosečnicko/objevitelského života mizí, přibývá "recyklovaných" sekvencí (rotoskopie není levná záležitost a když už se s tím kreslíte...) a kvalita scénáře upadá na úroveň Strážců vesmíru - viděli jste jeden díl a jako by jste viděli všechny.

Rádoby drsné hlášky a významné vypjaté pomlky se vlečou jako hlen z vetřelce. Do toho pobíhá digitální ušopes. Přidejte dítě a máte pohromadě všechny klišé. Se svižnějším střihem by to mohl být slibný pilot k seriálu ale na film je to prostě málo. Zklamání roku, které částečně zachraňuje postava Dahl, ne však Katee Sackhoff, která ze svého herectví mohla předvést víc než jedno (!) ňadro (!!).

Scénáristé, ti kluci divocí, občas dopustí, aby zlí hoši zabili někoho z těch hodných. Prý je to dobré pro gradaci děje, či co. Pozůstalí se pak zbytek filmu bijí do prsou a ryčí něco o pomstě. Většinou je to dost nuda. Ne ve Sweeney. Tam je truchlení ponecháno tak málo místa, že si jen říkáte: "To je celý? Kde je pohřeb? Není jen v nemocnici?" Sweeneys jen pokrčí rameny, prohodí něco jako "jebal to pes", popadnou palné a chladné zbraně a vyrazí ven pro pár skalpů. Nu, každý truchlí po svém.

Vzít partu komiksových mega cool hustoborců a udělat z nich parodii na sebe samu, na to je potřeba velký "talent" na pozici scénáristy i režiséra. Stylová, i když trochu nemastná neslaná předloha, je zde znásilněna snad všemi klišé akčních filmů, neuměle budovaným vývojem charakterů počínaje a nezvládnutým finále konče. Záporáci se zlověstným "Muehehehe..." mizí za kopečky a nechávají tak prostor pro pokračování, o které nikdo nestojí, protože i tentokrát jde jen o jednorázovou zábavu.

Nemanželské dítko Hvězdných Válek a Heavy Metalu. Blonďák se světelným mečem odlétá na lodi nabručeného macho pašeráka a George Lucas křičí něco o autorských právech. A do toho roboti - ustrašení roboti, natvrdlí roboti, nadržení roboti, sadističtí roboti. Roboti jsou tu vlastně mnohem živější než předvídatelné lidské postavy. Všechna čest rotoskopické animaci z 80. let, kam se hrabe sterilní Titan A. E.

Rozhodl jsem se pro nižší hodnocení kvůli povídce, která se mi, paradoxně, velmi líbila. "O is for Orgasm" totiž není ani horror (nepočítaje podvědomý strach mužů z ženské sexuality) a ani není o smrti (nepočítaje francouzské označení pro vyvrcholení "la petit mort", malá smrt). ABC je mohutnou porcí civilních splatterů (tzn. žádné nadpřirozeno, hodně tělních tekutin různého původu) s těžko stravitelnou přílohou surrealistických kousků. Čistokrevný horror je nejspíš vymírajícím druhem, zde podávaný s vtipnou kaší (U is for Unearthed).