LudkovaLevaRuka

Jednotlivé nápady jsou zábavné, ale nějak to nedrží pohromadě.

Kdyby můj mozek dokázal ejakulovat, asi by to během sledování udělal. Masakr absurdních rozměrů, který lze srovnat snad jen s knihami Štěpána Kopřivy.

Chlapy by pojali takovou výpravu jako "boj o přežití", "boj s krutými podmínkami", "boj se sebou samým", boj o vytvoření jakéhosi pochybného prvenství a pokud možno.by se ještě objevil odnikud konkurenční tým, který by je sice těsně porazil díky lepšímu zázemí, ale divákům by bylo jasné, že to vítězství nešlo "od srdíčka". Holky se občas poštěkali, občas uronili nějakou tu slzičku (která okamžitě zmrzla), a celkově si užili spoustu švandy na sluníčku a čerstvém povětří.

Pálova ušlechtilost a Prágerova odvaha je obdivuhodná, dokument o nich, žel, ne. Myslím, že je tu nevyužit obrovský prostor pro nápaditější zpracování. A Práger se většinu času tváří velmi otráveně, přestože tvrdil, že podnik byl jeho nápad.

Posledních 15 minut posledního dne na Marsu se mi opravdu líbilo - byly efektní, atmosferické a místy dokonce nápadité. Úvod ušel. Hodina mezi tím je čisté utrpení. Vesmírná nákaza, tentokrát v celovečerním formátu a se scénáristou, který by si zasloužil veřejný lynč. Situaci zachraňují zásadně ženské postavy - hledají řešení a konají preventivní opatření. Muži většinou překážejí a trousí prázdné hlášky typu: "Tohle nedává smysl" a "Nech ho být, už je mrtvý". Jedna logická chyba ve dle druhé. Další výprava na Mars, která zklamala.

Jedna hvězda za striptýz na hřbitově, jedna za politicky nekorektní konec v době kdy to ještě bylo originální a jedna hvězda za to, že jsem se konečně dozvěděl, proč zomie potřebují "mozzzzzkyy". Zbytek nebrat.

Superamigas ve mě zaplnily to prázdné místo, které ve mě zůstalo po Strážcích vesmíru.

Snímek Lovelace nenudí, na rozdíl od Lindy se ale ani příliš nepouští do hloubky. Humor je překvapivě cudný, postavy schématické, napětí zkratkovité. Použití retrospektivy je celkem citlivé. Lovelace ale selhává tam kde opouští vyjeté koleje historických událostí a pouští se do říše pohádek - Lindě na pomoc přispěchá "Pan Nebeský" jakožto mafiánský rytíř v bílé zbroji. Právě návaznost mafie na pornografický průmysl je ale pravděpodobně původcem toho "zla". Uhlazená životopisná jednohubka, která musela do kin, protože utratila příliš mnoho na propagaci, než aby šla rovnou na DVD.

Nechci svým hodnocením snižovat význam tohoto dokumentu ani utrpení obětí. Záměr je chválihodný, zpracování je podprůměrné. Ilustrovat organizované utajování sexuálního zneužívání na osudu konkrétního jednotlivce by mohl být zajímavé, pokud by to byl někdo snesitelnější než Tony Comes. Tony je statečný požárník a milující otec a nebojí se to před kamerou dokázat... opakovaně. Jeho otevřenost hraničí s exhibicionismem (což je pochopitelné, pro dokument si nevyberete uzavřeného nemluvného stydlína). A když se filmařům zdá, že film vázne, trošku to vyhrotí "Hele, Tony, je to trochu nuda, nemohl by ses pohádat s matkou nebo obejmout dceru nebo tak něco?" S Tonym bych na pivo asi nešel - další večer poslouchat jeho významné odmlky a neúspěšné pokusy vyslovit víceslabičná slova bych prostě nevydržel.

Dnes je cynický kde kdo, prý proto, že k tomu nic nepotřebujete. Skutečná událost se ale do dobrého scénáře sama nenapíše, stejně tak pestré charaktery se samy nezahrají (většinou). Schopnost hlavního hrdiny takříkajíc "vařit z hovna" je obdivuhodná. K jeho smůle je pronásledován vytrvalými úředníky, tchánem ostrým jako břitva a supertěhulkou s šerifskou hvězdou na břichu. Takhle šťavnaté postavy mohli podniknout něco mnohem hlubšího nebo zábavnějšího. Odklon od skutečných událostí by však diváka ochudil o ironii života.