Rockerman

Nová štědrovečení pohádka s novým, originálním nápadem a bohužel s některými starými chybami. Myslím tím těžkopádnost, doslovnost. Na druhou stranu je to po dlouhé době pohádka, která nenudí a baví dokonce několika povedenými vtipy a hezkými zvraty v ději. Vždyť jen to vtipné řešení, jak se snížilo Egonovo vysoké ego na konec filmu je fajn. Na čtyři hvězdy to není, ale v porovnání se zoufalstvím posledních let je tato vánoční pohádka skvostem, proto dávám 4*.

Ivan Zachariáš to opět dokázal! Po vynikajícím společensko-krimi dramatu Pustina přišel se špionážně-politickým thrilerem a zase uspěl. Mocenská hra mezi KGB (STB) a britskou tajnou službou o vliv v naší republice přináší napínavou podívanou. Vše věrohodně natočené (možná až na to Maruščino pátrání v ruském vojenském prostoru) a člověk se může jen dohadovat nebo domýšlet do jaké míry je to jen fikce nebo pravda. Doufám, že aspoň zvrat v závěru byla jen fantazie tvůrců. Velká spokojenost.

Otcové musí chránit své dcery za každou cenu bez ohledu na to, jestli jsou normální nebo podivní! Vynikající, originální sci-fi, které nabízí počáteční oťukávačku a strhující finále. Další důkaz, že i s nižšími náklady lze při dobrém nápadu natočit skvělý film.

Černá komedie, parodie nebo dokonce horor? Je jedno, jak to nazvete důležité je, že to je zábava! Absurdní hra na schovávanou se změní v hon na nevěstu. Celá rodina se snaží zabít nového člena rodiny, aby odvrátila starou kletbu. Masakr se nakonec koná jen ne takový, jaký si většina představovala. Od pěti hvězd mě odradily ne příliš přesvědčivé výkony herců, ale jinak jsem byl velmi spokojen.

WTF? Tohle šlo úplně mimo mě. Jedinou hvězdu dávám sám sobě, že jsem se vydržel dívat do konce.

Vše začíná půlhodinovým masakrem, kdy krev stříká skoro až na kameru. Nebýt skvělých hudebních vsuvek a obvyklé role Dannyho Treja, bylo by toto "ántré " zbytečné. Pak už však příchází to pravé, ořechové! Smršť brutálně tvrdých thrashových riffů od kapely, která se nikdy v celé své historii nezpronevěřila svému stylu a za to jí patří uznání. Moc mě mrzí, že jsem je nikdy neviděl naživo, tak aspoň takový dokument je pro mne potěšením.

Trochu povrchní, levicový pohled na historii hudby, která mě doprovází životem už více, než čtyři desítky let. I tak se mi to pochopitelně moc líbilo.

Zůstává ve mě naštvanost a pachuť na patře. Zdá se mi nepochopitelné, jak si normální milující se pár v normální rodině dokáže zkomplikovat život. Charlie možná trochu přehlíží svou manželku a jako režisér malého divadla ji nedává prostor k seberealizaci, ale Nicol sama přiznává, že se dokázala i tak prosadit. Důvody k rozvodu se zdají být malicherné a ony také jsou! Jakmile si najmou právníky, kteří si zvětšují svá už tak dost velká ega jde to s nimi z kopce. Film stojí na skvělých dialozích, ikdyž právě ty způsobují tu bolest a naštvanost. Velmi dobrý, silný film, ale už bych znova vidět nechtěl.

Název Kráska a zvíře nemusí vždy znamenat známou pohádku, jak se mohli přesvědčit účastníci zvláštní hry na život a na smrt. Musím říct, že takové bezduché masakrování už asi vážně není pro mne (asi stárnu). Je to jen snaha šokovat čím dál tím absurdnějším způsobem brutální vraždy při lovu na krásky (rádoby). Kdysi v Pachu krve byl ještě jakýs takýs příběh, tady už není nic.

Šílená matka se snaží uchránit svého syna před všemi nástrahami světa. Chrání jej před světlem, bacily, venkem, lékaři, cizími lidmi a nakonec i před vlastním otcem. Ten se brání po dobrém a trochu i po zlém. A jak už to tak bývá zákon je na strně matky. Vše pak dospívá k nečekanému a absurdnímu konci. Moc dobrý film, který leze na nervy. P.S. Kdyby se Sigrid odstěhovala do rodného Norska vzal by ji dítě Barnevernet!