Savel

Ke zhlédnutí zde: https://vimeo.com/26867608

Česká Pomáda.

Nejhorší zombie film.

navázání na Jogese....a něco z Pána Much.....myslím, že tuhle především vizuální podívanou sráží především fakt, že ne všechny účinkující děti jsou talentované, dospělí herci přehrávají a spolu s naivitou scénáře se žánr noří místy do plitké pohádky. Gerard Depardie je zde zcela zbytečný.

Sex ve městě po česku. A rozhodně to nemyslím negativně.

Autopohádky jsou především "staré". Působí to na mě jako film z 80.-90. let, kdy se sejde parta národnich profiku a každý svoji technikou zpracuje společné téma - auta. Pak se to pošle do Japonska se vzkazem "hele jak se animuje v Čechách". Scénář je (pro mě) bez humoru a zase mi připomíná starý večerníček Pohádky o mašinkách. Zkrátka tento film zaspal dobu, před 30ti lety by to byl hit (bez posledního příbehu pochopitelně:). Pozn. druhá pohádka z nového fimfára se do autopohádek už asi nevešla:)

Připomíná mi to jednu epizodu Columba....Vám ne?

Esence všch duchařských (i jiných) hororů (od zápletky z Poltergeista, přes charakter z Texaského masakru motorovou pilou, až po závěr z Ti druzí atd. atd.), ale naprosto špičkově natočený. Škoda za tu absenci originality. Já byl spokojený, ale znovu vidět nemusím.

Kingovsky ladena zombie variace alla Kukuřičné děti. Ano, je to průměrně natočené, scénář hrozný, herci zapomenutelní, ale námět....námět mě velmi baví. Co mě zklamalo, byl příliš magický a duchovní závěr, podobně právě jako u Kukuřičných dětí. Přesto příjemné překvapení na páteční půnoc.

Co se mého vztahu k Werichovým pohádkám týče, takřka jsem na nich vyrůstal. Jsou to nostalgické střípky vzpomínek, praskající zvuk starých půdních LP. Musím přesto konstatovat, že, stejně jako u Fimfára 2, jsem tyto pohádky neznal, což je znevýhodňuje o tuto nostalgickou protekci. Fimfarum 3 by ji totiž v mnoha ohledech potřebovalo. Jak na Šumavě obři vyhynuli * Snaha o osobité pojetízazdilo pohádku pana Wericha a člověk se nestačil orientovat mezi nabytou akcí loutkových herců a klidným hlasem vypravěče, jehož vyprávění nemělo s vizuální podívanou nic společného. Obry (velice pěkně udělané animací hlíny/modelíny) zde záhlédnem v loutce pouze parkrát, za tu se tu vykouří krabka cigaret. K dabingu Oty Jiráka (nebo lépe řečeno k šumům) přibily i další hlasy, což je z mého hlediska spíše na škodu, teprve když se až po 5ti minutach po začátku rozmluvil Werich, tak jsem se uklidnil. Výtvarno precizní, provedení podivné. O klobouku s pérkem sojčím ** je poměrně přesně odvyprávěná pohádka s hezkým, přestože lehce nemoderním (loutky nemají mimiku), výtvarnem Petra Poše. Zde je škoda, že tvůrci zbytečně dlouho pohádku trochu nepokrátili, vyhnuli by se nepovedenému experimentu s kombinací loutky a reálných archivních záběrů a velice ošklivé 3D kytek na louce. Rozum a štěstí**** Ten patří pravděpodobně k nejlépe zpracovaným fimfárovským příběhům vůbec a to nejen díky vynikajícímu burtonovskému výtvarnému doprovodu Patricie Ortiz Martinéz. Kino se smálo a bylo opravdu čemu, protože chytrých vtipů v animovaných filmech člověk moc nenachází. Co mi také příliš nesedlo byla hudba, především absence jakékoli české tradice (přeci jenom je to ryze české dílko), výběr známého námořnického popěvku mi trochu uniká. Rozum ve stylu hippies (proč doprčic?!) a další výše zmíněné přešlapy působí, jakoby si každý z režiséru vyráběl tajně epizodu bez dozoru dramaturga a producenta a pak se to prostě nějak slepilo. Fimfarum 3 není prostě film, je to exhibice 3 výtvarníků, kteří se snaží za každou cenu být originálnější v adaptaci vybrané povídky, než jejich kolegové. No a co dodat k 3D? To co vždycky. Máte to rádi=budete nadšeni, protože tradiční česká loutková animace v 3D se jen tak nevidí / nemáte to rádi = bude vás to štvát jako mě. Nevím jak to bude technicky vyřešeno v multikinech, ale v Lucerně prostorové zobrazení místy zlobilo, a tak se stalo, že fotka na zdi (v hospodě v druhé pohádce) se zobrazovala nelogicky 3D jako holografický snímek.