Marigold

Zásah? Jedna paní povídala... Vedle jak ta jedle a nezachrání to ani moje oblíbená diblice Sandra Bullock. Sled nudných historek z výletní lodi, kterou ovládá šílený vývojář bezpečnostního softwaru, naředil absolutně nevýrazný Jan de Bont užvatlanou a naivní love story a korunoval docela pěkným výbuchem a efektní závěrečnou lodní bouračkou. Na akční film hodně mrzutě málo...

Zábavné. Chuck kope lupiče do hlavy. Chuck kope gangstera do kulí. Chuck hraje baseball. Chuck toká. Chuck kope lupiče do kulí. Chuck má hezký klobouk... Vzrušující! Něco tak debilního aby člověk pohledal, téměř každý díl končí tou nejvtipnější a nejvynalézavější pointou: Chuck kope X do Y. Měl spíš načutnout scénáristu. A pořádně. I když... tahle role fousatého strejdy-moralizátora je mu psaná přímo na vypracované tělo. Pokud si někdo myslí, že "hvězda seriálu" má podávat výkon na úrovni teleshoppingové shotu o posilovacím stroji... no, zjevně myslí.

Vrchol macgyverovské poetiky se vším všudy. Geniální hláška: "Co děláš, MacGyvere?" "Zastavuju národnostní čistky." jest kvintesencí hrdinské duše střapatého kutila a další klíčové atributy následují. Poněkud laciné trikové záběry. Poněkud okatě studiové interiéry. Poněkud ukradený příběh (Indy aby překousl bič!). Poněkud pokleslá, avšak výtečná zábava, rozhodně to lepší nejen z obou TV filmů o Mac Gyverovi, ale svou atmosférou a spádem překonávající i leckdy ospalý seriál. Kupodivu všechny ingredience sedí jako prdelka roběte na plechové nočníku a tvoří tak skutečně povedený a svým způsobem originální výtvor...

Asi tu budu za obecního vola, ale ačkoli jsme se sošnému R. D. Andersonovi na střední strašně smáli za jeho naivní aktivistické hlášky, přesto jsme jeho eskapády v překonávání surové brutality silou zálesáckého ducha sledovali bez dechu každé odpoledne. Bajo, je to úplná volovina, možná směšná a naivní, ale s trochou nostalgie dávám 4 hvězdice hrdinovi, který si i ránu pěstí rozmyslel, protože i když nemáte v rukou zhola nic, vždy jde sestrojit perpetuum mobile nebo alespoň něco opravdu užitečného... Nakonec – není "Mac Gyver" mezi americkými seriály tak trochu poslední Mohykán gentlemanství? :o))

Wolfgang Petersen přesedlal z čitelného autorského rukopisu na poněkud uniformní americký styl dokonale. Z mého pohledu je to škoda, i když při sledování filmu "S nasazením života" přeci jen trochu váhám. Je opravdu dobrým, byť svým způsobem rutinním, slohovým cvičením na téma "jsem pošuk, chci zabít mocnou osobu (prezidenta USA) a v cestě mi stojí kladný hrdina s.r.o.". Kdyby pošuka neztvárnil s bezcharakterní chladnokrevností a nelidským chladem John Malkovich a kladného hrdinu patřičně větrem i životem ošlehaný Clint Eastwood, bylo by tohle drama jen pěšákem v mohutném davu. Ale gambit Franka Horrigana a Mitche Learyho opravdu stojí za to. Má v sobě silné emoce, je nevypočitatelný, strhující a nosný. Petersenův film s ním stojí a padá. Tedy – rozhodně spíše stojí, než padá. I napotřetí výtečný divácký zážitek.

Kdo by byl řekl, co že se z toho zeleného, šíleně nerudného a věčně nadmutého zlobra vylíhne za filmový kult? Ale je to tak a musím jen potvrdit, že druhý Shrek svému předchůdci hanbu nedělá, anžto je ještě nabitější hláškami (můj favorit: I hate mondays...), znovu zhusta naditý výtečnými hudebními čísly i chytlavými songy "v podkresu" scén, originálními postavičkami z říše pohádek (and the winner is... Kocour v botách vulgo fenomenální Banderas... ten chlap je sexy, ten chlap je vodvaz!) a samozřejmě tou bodrou a žánrově nezařaditelnou směsicí komedie, parodie, akce, lovestory... Radost mi trochu kazí jen vědomí, že je to nastavovaná kaše a variace na téma jedničky (přičemž to emotivně strhující finále už přeci jen není tak strhující), ale když vám řeknu, že i po téhle nastavované kaši se zaručeně utlučete, nelžu vám ani trošičku. Opakovaná pointa možná trochu zahlodá na duši, ale jakmile Osel a Kocour rozbalí latinsko-americké rytmy, je vše zlé zapomenuto. Shrek, to je dobrá nálada v zeleném, laskavost, nadhled a výtečný film, který umí příjemně pošimrat na duši. Možná to sem tam trochu škrábne komerční vypočítavostí, ale faleš z toho není cítit ani trochu. A živost animovaných postav je... vážně zarážející. Jak to sakra dělají? !!! Jděte na titulkovanou verzi, jinak přijdete o velký kus Shrekova kouzla !!!

Český divák miluje své fízly. Ty bodré fízly z lidu, s laskavou tváří a korektním postojem i vysvětlením ke všem zásadním dějinným událostem v krušných časech za rokem 1948. Český divák bez svých fízlů nemůže žít. Protože svět fízlů, to je jedna velká pohádka – je tu jasné dobro, jasné zlo. Zlo, to jsou všichni krom fízlů z lidu. Odpudivý intelektuálové. Velkosedláci. Kulaci. Umělci. Pak jsou tu ještě méně dokonalí jedinci, ne zlí, ale prostě ne z řad VB. A ti dohromady tvoří svět, v němž vládne náš fízl z lidu. Jiří Sequens natočil ztělesněnou normalizaci – tvarem i obsahem. Pod tenkou krustou rádobydetektivek (jsou to vůbec detektivky, drazí znalci?) se ukrývá dobře formulovaná propaganda, servírovaná s buranským šarmem a neobyčejnou podbízivostí. Řemeslně dobré? Ale nenechte se vysmát. Hrozné! Řidké! Neumělé! Snad ještě hudební doprovod stojí za pochvalnou zmínku... Jenže český divák miluje své fízly a je mu jedno, že Major Zeman je prvotřídní propagandistický výkal, který při hlubším pohledu jeví až zvrhle systematické sklony k překucování reality. No, přeju vám dobrou chuť, fanoušci soudruha majora z lidu... Všimli jste si vlastně, o čem z poloviny je ona opěvovaná Studna? O mordu? Ále! Zkuste znovu... Co takhle o nekorektním postoji části socialistického národa k roku 1968? Přihořííívááá...

Hezká partnerská testovačka s rozkošnou a živelnou Libuškou Šafránkovou a odporně chlupatým a systematickým Josefem Abrhámem. Principielně je to trochu obšlehnutý Kulový blesk (Abrhám jako škrobený intelektuál, který vede tiché vnitřní monology), ale navzdory přítomnosti dua Svěrák-Smoljak a několika typických gagů (hlavně ten se ztrátami a nálezy je parádní) to nemá zdaleka tak vysokou úroveň, jako vrcholné výtvory dua Smoljak-Podskalský. Ale stejně je to po všech stránkách kvalitní komedie o tom, jak se dva lidé těsně před svatbou snaží na cestách poznat, zda se snesou, či nikoli. Navíc doprovázená příjemnou hudbou, pod níž je zřejmě podepsán někdo z dvojice Mišík-Hrubý (jestli se nepletu hihihi).

Jo, až zase zazvoní telefon v budce kousek ode mne, ani mě nenapadne jít to zvednout... nebo snad ano? Snímek Joela Schumachera splňuje všechna kritéria "inteligentního" thrilleru. Minimalistická výprava, skvělé herecké výkony (zejména přerod narcise Farella je delikateska!), zajímavá práce s obrazem (vrtsvení záběrů zvyšuje napětí i spád), slušná hudba a hlavně solidně napsaný scénář, který minimem prostředků graduje absurditu a hrůznost situace, v níž se nedobrovolné rukojmí hlasu na telefonu ocitá. Snad jen trochu pouťový a teatrální závěr bych si odpustil. Suma sumárum, není to film, ze kterého bych lezl po stropě nadšením, ale tip na plodný filmový večer dozajista...

Při veškeré nelásce k muzikálové múze ve filmu mi nezbývá než označit toto zpracování nehynoucí klasiky pánů Lloyda a Webera za výtečný zážitek. Možná mi trochu vadí hippiesácký patos, ale hudebně i filmově je vše podáno naprosto přesvědčivě a k samotné zvukové stopě se tak přidává ještě slušný vizuální požitek. Z filmových muzikálů, které jsem měl tu čest shlédnout je Jesus absolutní jednička... Má sice velmi prostinkou a úspornou výpravu, ale právě v tom je velká porce jeho filmové síly...