Scaevola

Sympatický hlavní hrdina, ještě sympatičtější antihrdina a dobře vystavěný fikční svět (tentokráte bez mutantů, zombií a všeho hnijícího) - toť všechno, co tento film má. Očekávaný závěr s příliš konkrétním náboženským nádech mne naneštěstí ještě znechutil.

Tak trochu jsem s tím počítal a přes nadšení a řemeslnou zručnost všech zůčastněných jsem bohužel nebyl příjemně překvapen: Snímek lavíruje mezi stereotypními a nudnými ilustracemi ze života mistrova na jedné straně a plytkým, leč až fanatickým nadšením ze všeho, co kdy slavný filosof měl udělat, na straně druhé. Chápu, že udělat zajímavý životopisný film o pololegendárních činech starověkého filosofa a jeho tuctu učedníků by bylo samo o sobě mistrovstvím, avšak po shlédnutí snímku jsem měl pocit, že jediné, o co Konfucius usiloval, bylo klanět se před každým vchodem do budovy... Za pozornost tak stojí pouze fakt, že po letech kulturní revoluce zřejmě i oficiální čínská místa otevírají náruč svým kořenům.

Jak by asi dopadl tenhle film, kdyby se na něj pohlíželo jako na žánrově podobné příběhy, tedy na anglické drama, a kdyby nebyly žádné reklamní Oscary na dohled? Každopádně se tu setkáváme se zajímavě natočeným příběhem se skvělým obsazením (Churchill a Chamberlain a ...) o vlivu obrazu monarchie na lidové mínění. H. B. Carter pak figuruje jako třešnička na dortu.

První řada byla rozplizlá neustálým zabíháním k rodinným trampotám detektiva Fialové, druhá naopak nasadila relatině vysokou laťku a bohužel bylo jasné, že tak kvalitně bavit nedokáže až dokonce. Poslední díl to bohužel potvrdil měrou vrchovatou a výrazně zkazil dojem z jinak povedeného koprodukčního počinu.

Je patrně zřejmé, že tento styl filmů není úplně mým šálkem kávy, natož aby pro mne určen byl samotnými autory... Nicméně mohu podotknout, že mnohé vtípky byly povedené, scénář přes jistou plochost dokázal bavit po celou dobu a ještě navíc se všem zúčastněným podařilo vyhnout se americky vylučovacímu humoru. Tudíž vlastně proč ne.

Nedomyšlená a nudná záležitost, jíž ani biblická motivika nepomůže. - Vlastně nevím, co mne přimělo podívat se podruhé, ale jen jsem si po deseti letech potvrdil původní názor. Herecky ploché, triky nestojí za řeč (dva úvodní posednutí ještě vystraší, ale zbytek už si na nic nehraje) a scénář je děravý a nezáživný bez patřičné gradace.

Že by někdo konečně posunul koncept Blair Witch dále? Ne, ale tohle je stejně spíše film typu "Seveřané sobě". Zůstávají nelogičnosti dokumentární stylizace (běží se o život, ale stejně snímáte cestu přímo před sebou...), avšak tento nedostatek vynahrazuje příklon k fantasy v druhé polovině a specifická figurativnost postav. Přesto jsou asi největším zážitkem záběry norské přírody a jejích obyvatel.

Svou specigfickou poetiku to má a doufám, že na extrémně prvoplánový zážitek si to jen hraje: Pohádka se vesele odvíjí, nikdo nehraje, jen všichni vypadají hrozně drsně a špinavě a auta poskakují. Většina postav je zcela zbytečných a mnohé scény jsou vyloženě samoúčelné. Možná... kdyby to mělo o půl hodiny méně?

Brutálních a zajímavých... pár minut?

Tam, kde byla jednička kouzelná a dvojka se snažila být dospělá, trojka nabízí jen nezáživnou road-movie odnikud nikam s partičkou nesympatických hrdinů. Nevím, jestli byla předloha pokřivena, či to již leželo v ní, leč podivná pointa "o dospívání" na konci filmu se zcela míjí účinkem i smyslem.