TommyLeeJape

Až na pár nelogičností (Kluk co dá na začátku kopačky Mile Kunis, vážně?) je to docela sympatická, romantická komedie. Justin Timberlake herectví poslední dobou evidentně začal brát vážně a na Milu Kunis, která je sice sem tam příjemná jako osina v zadku, se moc pěkně dívá. Klišovitých motivů je tam plno, ale skoro bych řekl, že to filmu místy i přidalo na kráse. Jednoduše slušná zábava z ameriky, ne že bych to teda musel vidět dvakrát.

Střídání žánrů není až tak skvělá věc, jak se na první pohled může zdát (jo, zní to cool). V tomhle filmu mě to spíš štvalo. Na druhou stranu, sledovat některé z náboženských fanatiků jak ve filmu střílejí ze samopalů (zejména ženy v menopauze) bylo vážně zábavné. Myslím, že jde jasně vidět, o co se K. Smith pokusil, bohužel to tak úplně nefunguje (alespoň pro mě ne).

Princ španělského hororu vyskočil ze své škatulky a natočil inteligentní psychologické drama se špetkou krásy, v podání hlavní herečky, a s hrncem slizkosti v podání postavy domovníka. Co si ale budeme povídat, Luis Tosar je jako domovník celkem sympaťák (slizký sympaťák, zase se do toho zamotávám), svoje noční šichty bere smrtelně vážně a když na to přijde dokáže vpálit krutou pravdu důchodcům přímo do očí. Možná právě proto máte během filmu mnohem větší starost o jeho budoucnost než o budoucnost všech ostatních. Mientras duermes určitě nenudí, akorát jeho zařazení mezi horor (ano, tohle tady do svého komentáře napsal každý druhý) mi přijde malinko nepřesné. Mimochodem u závěrečných titulků mě napadla zajímavá myšlenka, je to vlastně jen jednoduchá otázka: To jsem jediný kdo se dívá pod postel jestli tam náhodou není bubák?

No teda! Netuším jestli se jedná o originální myšlenku nebo jestli to scénárista jen od někoho obšlehnul, každopádně mě La Cara Oculta nenudila ani vteřinu (hlavně tedy druhá polovina). Film je postaven na hodně jednoduché, ale o to nečekanější pointě, která je nám skvělým způsobem odhalena zhruba v půlce. Andrés Baiz si s daným tématem navíc poradil docela snesitelně, skoro bych řekl až noblesně. Kdyby to režíroval nějaký "odvážnější" režisér, nejspíše bychom dostali mnohem nekompromisnější ukázku toho, jak se dá zneužít situace, víte-li o přítelově ex/zmizelé přítelkyni aka Big Brotherovi, což by nakonec pravděpodobně vedlo k exploitační kráječce/sekačce/bodačce. Jo a mimochodem, určitě se nejedná o horor! Jediné co mě trošičku vystrašilo, bylo odhalení Fabien. Tak krásná tvářička a tak malá jablíčka (No a co, že? Já vím!).

Je smutné, že když dělají lidé ve filmu dobré skutky, mluvíme v dnešní době hned o pohádce. To jsem si říkal během filmu. Pak jsem se ale dostal k jeho závěru a hned jsem pochopil proč je tady to slovo tolikrát omíláno. Jo, ten brutální happy end je skutečně pohádkový. Těším se na další setkání s Vaší tvorbou pane Kaurismäki.

Ze začátku trošičku zklamání, ale naštěstí má seriál vzestupnou tendenci. Kanclu ani Extras se to zdaleka nevyrovná, nicméně Rickyho rukopis je z Warwickových úst cítit na míle daleko, a právě díky němu je Life's Too Short pořád nadprůměrná zábava, ne však pro každého. Konfrontace Gervaise s Johnnym Deppem je naprosto geniální, stejně jako pokusy o komedii v podání Liama Neesona. Kdybych neznal Davida Brenta a Andyho Millmana, asi bych dal i pátou hvězdu, takhle jsou to slušné čtyři.

Scénáristé v USA mají velmi, velmi snadný přístup k drogám, protože takhle nesmyslně máslový scénář bych čekal možná tak v reklamě na máslovou Heru. Myslel jsem si, že mám stupiditu za velkou louží zmapovanou celkem komplexně, nemám! Kdyby tam nehrála Olivia Wilde prostitutku nejspíš bych to nedokoukal a určitě bych nedal dvě máslové hvězdy.

Film ve mně vyvolal tři otázky. 1. Trpí Al Pacino stařeckou demencí? 2. Věděl Johny Depp čeho se to účastní? 3. Co to sakra Adam Sandler fetuje? Osobně doufám že je starý Al ještě při smyslech a jeho slova v poslední scéně nebyla mířena k reklamě, kterou ve filmu udělal, ale k filmu samotnému.

Jelikož se právě nacházíme v době, kdy v našem milovaném státě klesá porodnost, jsem rád, že nebyl film o Kevinovi nějak výrazně medializován. Přeci jenom se dá chápat jako jistá forma antikoncepce, a mi samozřejmě nechceme, aby budoucí maminky běželi na potratovou kliniku kdykoli se jim na ultrazvuku ukáže pindík. Ve zkratce se jedná o příběh ženy, které zničí život syn, jehož dětská verze (ten menši fracek) se nápadně podobá satanskému dítěti z filmu The Omen. O podobném spratkovi se většinou natočí horor, zde dostáváme drama, retrospektivně odhalující rodinou tragédii. Nečetl jsem předlohu, takže nevím jestli z toho šlo vymáčknout víc, každopádně mě trošku mrzelo, že nedostala více prostoru lukostřelba v tělocvičně školy. Tak či tak, pro mě je to spíše průměr. Tilda byla super.

Když jsem film viděl poprvé v kině tak jsem vůbec nevěděl do čeho jdu a totálně mě to odrovnalo. Poté jsem si přečetl knihu, která mě hodně bavila i když to nebylo úplně ono, logicky protože jsem věděl kdo koho znásilní do zadku a kdo si krátí volný čas zabíjením. Nakonec jsem si pustil švédskou verzi a nevím proč, ale ani jsem ji nedokoukal. Z velké části to asi bylo způsobeno tím, že jsem si zvykl na Lisabeth takovou jak ji ztvárnila Rooney, na Mikaela v podání Daniela Craiga a na Christophera Plummera jako Henrika Vangera. Scénář od Stevena Zailliana se až na výjimky (ono by to jinak bylo o hodinku delší) drží knižní předlohy což mě taky moc potěšilo. Fincher opět nezklamal.