Fowl

Líbí se mi rádoby divadelní mluva a poezie, když pominu používaný slovník a hrubou výrazovost jakou se snaží film dobu v níž se děj odehrává popsat. A Johnny Depp velice dobře svou roli zahrál, ale za celý film se vlastně nic nedělo a užil jsem si 114 minut nudy.

Značně rozporuplný snímek, který se mi hned ze začátku vcelku znelíbil rušivými proloženími přírody, co by metafor, což po čase přestalo, nebo se lépe vsáklo. Děj mě držel živě v pozoru až do konce. Příběhové linie by se daly rozložit na dvě, tu kde jde od drogy a drogový kartel a tu, kde rozšiřující se mozková kapacita podává Lucy možnost přemýšlet, proč se celý ten náš vesmír vlastně děje. Asi nejrozporuplnější pak bude konec, kde sci-fi příběh najednou expanduje do větších rozměrů, než může být někomu milé. A také se mi vtíral do hlavy více méně stejný dějový základ jako u "Limitless"

Stan Leeho příběh o hrdinech, kde si zahrál sám sebe, jakožto pisatele komiksů. Když se jednou snažil zbavit své tvůrčí krize projížďkou po poušti spadla kousek od něj vesmírná loď, na jejíž palubě se nacházelo sedm členů z nichž pět bylo zatčených zločinců. Při jejich pokusu o útěk byla loď požkozena a po pádu nenávratně zničena. Musí tak přečkat na primitivní planetě zemi do doby, než je vyzvedne někdo, kdo zachytil jejich nouzové volání, pokud vůbec někdo. Stan Lee se jich ujme jako pozemský průvodce s vidinou úspěchu přenesením jejich postav na stránky komiksů, neboť každý z nich ovládá určitou superschopnost. Na zemi však není vše v pořádku jak by mělo a tak se posádka, ať už zlá či dobrá, stmeluje v boji proti stejnému nepříteli. Stan Leeho postava mě vcelku pobavila, ale neupoutala mě animace, ani příběh příliš ne. Na druhou stranu bylo zajímavé vidět anonymní hrdiny z dílny světoznámého výrobce hrdinských charakterů mimo marvelovské universum.

Sunset limited je spíše než teologickou úvahou útok černého jehovisty. Samuel L. Jackson nehraje člověka, otevřeného názorům, se kterými může pracovat, vyvracet je, či pokorně příjmout. A naopak T. L. Jonese mám spojeného s rolemi mnohem silnějšího charakteru, nežli profesora s životem v koncích. A tak film, dle mého zůstává o míle daleko za podobným dílem jako je kupříkladu Pozemšťan.

Tohle je můj šálek kávy, geniálně napsaný scénář, historicky, vědecky odpovídající i s pravděpodobným sledem událostí ubíhající příběh pouze v jedné místnosti, stejně tak jako výborných (lepších než pozemšťan) 12 rozhněvaných mužů, či mnohem akčnější telefonní budka.

Více než cokoliv, musím především odcenit neuvěřitelnou práci animátorů, kteří na leckdy přezpříliš chaotické podívané museli ukázat svůj um, do detailů propracovaných figurek. Pravda, jeden z nejvíce reklamových filmů i já bych se po něm vrátil ke zkupování nekonečných řad stavebnicc, což lego giganta určitě potěší. I tak však s mnohými mě nelibími prvky ve filmu se musím přiklonit k čtyřem hvězdičkám.

Pomalý,melancholický příběh není mým šálkem kávy.

Ještě jsem neshlédl seriál, takže nemůžu porovnávat a s mangou stejně tak. Třetí díl se vám buď hodně zalíbí, nebo naprosto znechutí. Po dvou dílech středověké reality se najedou celý děj o točí o doslova masakrálních sto osmdesát stupňů. Jestli dříve stříkala krev, tak teď už se jedná o pořádnou dávku masochismu (ne nadarmo se tedy hlavní hrdina jmenuje Guts...) a téměř s trochou hentai.Co mě však škrábe na mozku, je vědomí, že by to měla být ukončená trilogie, neb tento konec mi nedá pokoje, stejně jako prázdná díra po konci Clamore. Na netu je však info, že celý projekt pokračuje a tak se snad dočkáme pokračování, které je sotva v plenkách.

Zajímavá atmosféra filmu se příjemně táhne celým filmem s mým oblíbeným Markem Strongem. Povrchová blanka scifi, která na úvod naznačuje, že by se snad film mohl ubírat stejným směrem jako třeba zdrojový kód, minority report, či inception však nakonec zůstává opravdu jen slabou vrstvou, spíše oživující příběh odvíjející se na poli detektivního dramatu. Celkově jsem si film užil, ale konec vyšel tak do ztracena, že po něm nezůstalo žádné napětí a to to celé mohutně degradovalo.

Velká škoda. Začátek mě chytnul, čekal jsem opravdové rozvinutí daného filozofického tématu o deseti lidech v bunkru, kdy i sám divák může zapojit svůj morální a logický smysl. Jak se tak zdálo tak celý tento logický a filozofický záměr se postupně vytrácel ve skóre logika 0, filozofie 0 a měl ukázat, že bez emocionální stránky nepřežije i sebevíc chytrých mozků. Budiž, ale ten příběh, co k tomu vedl, rval bych si vlasy. Teoretická doměnka , kde se postavy chovají jako by se tam mohly volně potulovat a schovávat před sebou zbraně. Bohuže poslední tečkou byl milostný trojuhelník na samém vrcholu, jako by šlo vlastně celou dobu o romantické drama. Líbila se mi vizuální stránka, atmosféra. Nicméně škoda, škoda, škoda. Film si hraje na víc, než doopravdy je.