sha.piro

Patříte-li mezi příznivce G. Macinkové, pak si tenhle film zamilujete. Její herecký výkon zastiňuje všechny kolem a dá se říct, že ona je tím, kdo tu vládne. Byť podle scénáře tu má mít jasně navrch dům, ale sorryjakota, na to by musel mávat těmi roletami nahoru a dolů mnohem svižněji :)) Né, teď vážně. Z velké části mě film docela bavil. Má totiž příjemně tísnivou atmosféru, docela slušný hudební doprovod, (ostatní zúčastnění) herecky také neurazí a myšlenku to má (byť ne vlastní). Škoda jen, že se tu nejedná o dokonale promyšlený thriller, který vám na konci nabídne mrazení v zádech nebo alespoň nějaké překvapení. Zatímco v prvních dvou třetinách vás film baví a naplňuje očekáváním, závěr filmu je jen těžko uvěřitelný, neboť se postavy začnou chovat velmi podivně a nelogicky, což samo o sobě nemůže přinést nic než zklamání nad nevyužitým potenciálem.

Perfektní herecké výkony, hudbu, kameru, střih a super šedesátky lze jen chválit. Ale takhle nudný děj, to se jen tak nevidí. Tarantino by měl před spaním více koukat na večerníčky, inspirovat se (v tomhle případě) jejich délkou a zkrátit neskutečně vleklé a zcela zbytečné pasáže filmu na minimum a předložit divákovi poloviční stopáž. Nebo si vzít nůžky, samurajský nůž nebo rybičku, nasekat to už od samého začátku na miniaturní kousíčky a nabídnout to divákům jako seriál.

Skvělá podívaná. Jediné, co mi trochu zkazilo dojem z filmu byl závěr závodu, kde jedou tři vozy vedle sebe a cílem projíždějí v jedné lajně. Ti Američané si zkrátka neodpustí "klasický" konec (ve skutečnosti cílem projížděly vozy s odstupem cca jednoho metru a černý vůz s č, 2 projel první), ale musí to mít zase pohádkově pozlacené. Jinak fakt fakt perfektní!

Hodně zajímavý snimek. Excelentní výkony. Perfektně zvládnutá atmosféra, hudba, kamera, všechno. Jen ten závěr se mohl uchopit lépe. Téměř mrtvý stařík rázem nabíhá na mlaďocha s těžkou sekyrou s mrštností geparda? Druhý se v závěru rozhodne krmit racky? Ale jo, jinak fajn snímek.

Na jednu stranu velice příjemné - po vizuální stránce, na druhou stranu špatně servírované - po dějové stránce. Pro někoho, kdo není se Zaklínačem už nějak dopředu seznámen, ten se bude těžko prokousávat prvními díly. Až skoro uprostřed první série vám začne dávat spousta věcí smysl, začnou se vám vybavovat detaily a dějově do sebe zapadat postavy. A když už zjistíte, že Vás seriál konečně víc chytil, jste už skoro na konci první série - a ani na tam se nedozvíte nic o dětství hlavního hrdiny, nic o jeho výcviku... Ano, přiznávám, skládání dílků do jednoho ucelenějšího "propletence" má jisté kouzlo, ale nedovedu si představit, že bych tyto epizodní střípky k sobě musel skládat třeba po několika dnech. V tomhle je polská verze Zaklínače (z roku 2002) k divákovi mnohem vstřícnější a provází ho od samého začátku až na konec. Díky způsobu vyprávění toho navíc z první série zjistíte nejvíce o Yennefér a pak o Ciře, o Geraltovi a dalších postavách téměř nic. A oproti původnímu seriálu z roku 2002, kde si vás Michał Żebrowski a Grażyna Wolszczak (Geralt a Yennefer) doslova podmaní svými hereckými výkony, Henry Cavill a Anya Chalotra (ač jsou poměrně sympatičtí) mě jako ústřední dvojice příliš nezaujala. Mnohem víc mě zaujali herci jako Adam Levy, Freya Allan nebo Jodhi May (z Posledního mohykána). Největší plus má u mě nová verze za organizaci nejmocnějších čarodějů, které je tu věnován velký prostor. Jen proboha kdo tam obsadil Royce Pierresona? (pro mě naprosto nestravitelný aktér). Co mohlo divákovi v seriálu z 2002 chybět, byla monstra. Těch je v nové verzi o něco víc a už nevypadají jako vinné klobásy s očima (byť i tady působí některé z nich také až neskutečně lacině a odbitě). Ale nechť si na Zaklínače udělá každý vlastní názor.

Vangelis dokreslil atmosféru filmu dokonale. Za to budiž mé alespoň hvězdičkové hodnocení. Film je ale nejen po celou dobu depresivní (což samo o sobě by vůbec nevadilo), ale co hůř, hloupý a co ještě hůř, často fakt mega nechutný. Oproti tomuhle by i film "Když draka bolí hlava" měl získat oskara. :))

"Seriál", který zaujme od první vteřiny, udrží si divákovu přízeň po všechna "dějství", ale závěrem nepřekvapí...

Máte rádi psy? Pak tohle bude jeden z vašich nejoblíbenějších filmů. Nejen, že dokáže vzít opravdu za srdce, ale jde i o to jak.

Ač mohu po shlédnutí této pohádky potvrdit vše negativní, co tu zaznělo (špatný herecký výkon Karla Gotta, a jeho ještě horší slovenštinu, marného Osmany Laffitu, šeredného dvouhlavého draka, mizerné dialogy, někdy slušnou nelogičnost atp.), musím upřímně uznat, že mi tenhle zpočátku hodně hořko kyselý pohádkový desert chutnal nakonec mnohem víc, než některé německé pohádky, které běžně běží o víkendech v TV. Nevím, co přesně mě na té pohádce nakonec bavilo, ale jako odpad ji ohodnotit zkrátka nemohu. Možná jsem si v té překombinovanosti dokázal najít něco barevného a zábavného. Když jsem draka viděl poprvé, posadilo mě to do křesla. Nic tak šeredného jsem dlouho neviděl. Ale v polovině filmu mě ten drak už přišel docela zábavný. Herec se sklopenou hlavou v dračím hrbu, s dvěma hlavami na rukách, se kterými si to navíc při každém kroku vykračoval jako kdyby byly ruce jeho nohy (jedna nahoru, druhá dolů - step by step), zatímco ruce draka jen plandaly bezvládně podél jeho (špeky nadutého) těla, cha chá. Jasný, tohle je prostě férová "prča"! Do toho bimbající se gumový nos (i uši) skřeta Blivajze, oukéj. Draci tu byli představeni hned v několika podobách. Jedna byla gumová, druhá počítačová a třetí kreslená. A právě tyto pasáže, které byly ve filmu krátce zachycené v kresbách, ty byly ohromující a velmi vkusné. Písničky, ty jsou tu příliš laciné, přesto ale chytlavé. Jejich problém není melodie, spíše texty. A ano, je tu problém jazyka. Češi měli mluvit česky a Slováci slovensky, ale na stranu druhou, za nápad předložit dětem dvojjazyčnou pohádku, kde se v jedné zemi mluví česky, v druhé slovensky a nabídnout jim draka, který uprostřed těch dvou království mluví oběma jazyky, za to u mě mají malé plus. To, že se to zrovna úplně nepovedlo, nu, co se dá dělat...? Často tu lidé zmiňují Zdeňka Trošku - a jeho pohádky. Ano, jsou možná ve výsledku natočené o dost lépe, k čemu to ale je, když mě nebaví o nic víc? Povedla se mu jen jedna pohádka, myslím opravdu, a to Princezna ze mlejna (I.) Tu můžu sice s klidným svědomím prohlásit za jednu z nejhezčích pohádek, ale co naplat, když v ní kromě tří postav nikdo normálně nemluví? Ta pohádka je od začátku až do konce tak ukřičená, až to rve uši. Schválně. Kdo si dokáže vypnout obraz a vydržet jen u audia? Já to dokážu jen v obráceném režimu - s vypnutým zvukem, zapnutým obrazem a titulkami pro neslyšící :-) Když draka bolí hlava má do Popelky daleko. Stejně jako do ... Honza málem králem, S čerty nejsou žerty, Co takhle svatba princi, Ať žijí duchové, Nesmrtelná teta, Dívka na koštěti, Konec vodníků v Čechách atp. Ale i když to není profesionální filmařina, dokonce ani průměrná, je z toho cítit jistá hravost i roztomilost. Ale možná jen patřím mezi ty, pro které je toto pořád lepší a hlavně zábavnější, než pohádky německé (už jste viděli např. pohádku Bratříček a sestřička?) Za mě hvězdička a půl.

Atmosféru to mělo, ne že ne. Vcelku zajímavý snímek.