DH3Factor

Tato festivalová lahůdka nabízí docela jiný pohled na zkrachovalé Řecko, než ten, co známe z turistických letovisek. Z filmu samotného na Vás již od začátku dýchá jistá atmosféra provoněná olivami a mořem. Výběr hlavní hrdinky byl podle mě trefou do černého, její výkon v hlavní roli bych označil za více než ucházející. Také černobílé pojetí dodává snímku určitou sílu. Avšak toto téma není a nikdy nebude mým šálkem kávy. Jedná se ale o pěkné nahlednutí do tvorby našich středomořských kolegů.

Tu hvězdu dám za ten vysoce omamný název, pod kterým si lze představit všechny divy světa. Jinak se ve mě tahle americká tvorba neuhnízdila.

Pokud by mě chtěl někdo mučit, doporučuji zavřít mě do tmavé místnosti a pouštět mi tento materiál pořád dokola. A že se ten kluk německej tak snažil a ono ne a ne. Nevhodné pro epileptiky a zrakově slabé.

Mlhavé vyprávění o ruské vesnické pohodě. V hlavních rolích: Les, prostěradla, životem znavení lidé, kráva, kohout, harmonika, seno.

Je to pěkné. Je to umělecké. Ale nepochopil jsem to. Sorry.

Na tuto oscarovou pohádku z indického prostředí, kde se mísí vůně koření s výkaly a člověk se tísní na jednom metru čtverečním s dalšími třemi občany, jsem byl velmi zvědav. Pro správné popsání mého zážitku, musím použít poněkud zaběhlé klišé. Někdy totiž opravdu napíše nejlepší scénář sám život. Milionář z chatrče je přesným příkladem divácky úspěšného snímku. Ústřední dvojce zrající v průběhu vyprávění hraje především na romantickou strunu a ženské publikum tak musí být notně spokojeno. Koho pak nechytá pocit sounáležitosti, při překonávaní překážek milujícícho se indického páru, zaručeně dostanou výjevy ze slumu, kde hlavní představitel nejdříve přijde o matku (pak že praní prádla není nebezpečná činnost) fotku idola, iluze a v závěru i o nejlepšího přítele. Alespoň o tu střechu nad hlavou ho nikdo nepřipraví, protože žádnou nemá. Mezitím děj tak nějak mimo sebou pokračuje dál a Vám se zdá, že jste součástí toho všeho. Společně s panem policistou (Pí) zjišťujete, že ten týpek ty odpověďi fakt ví a tudíž nefixluje. Při závěrečném vítězství vřískáte radostí jako kdybyste to byl/a vy, kdo vyhrál 20 mega a ne divně se šklebící 18letý socan co stěží umí číst. I přes jistou sladkost a neoriginalitu příběhu, musí být evropský divák unešen. Doporučení na závěr: Film rozhodně stojí za shlédnutí, takže si ho ve volné chvíli puste! Možná pak nebudu jediný, komu v závěru běhal lehký mrazík po zádech.

Takže teda Muž z oceli nebo-li Clark Kent? Kal-El? Superman? Nagelovanej správňák? Vyberte si dle svého. Já mezitím popřemýšlím co k tomu napsat. Tak zaprvé Super-maník odložil své rudé slipáče do skříně a místo toho zvolil kvalitní obtáhlé legíny z mimozemské superlátky. Zadruhé k samotnému konceptu filmu. Celý film je rozdělen do dvou spojených a přitom samostatných částí. V první při prolínání minulosti s přítomností zjišťujete, kdo to vlastně ten Superman je, proč odletěl na planetu Zemi a co tu asi tak bude dělat. V této části mají také prošedivělé herecké legendy (oba hrdinovy otcové) sklony k dobrovolným sebevraždám ve jménu morálního ponaučení. K tomu se seznámíme s dalším vztyčným bodem příběhu Lois Lanovou. Těm kterým se líbila nechť mi prominou, ale ošklivější "sexygirl" jsem už dlouho neviděl a myslím, že by jí spíše seděla role záporáka než snaživé reportérky nabalující nadčlověka. Ale pojďme od toho. V úvodu jsem se také zmínil o druhé části. V té byla psychopatickému Snyderovy, mimojiné milovníkovy ničení cizího majetku, obětování nevinných lidí a vyhrocených situací, ponechána volná ruka. Zbytek filmu je tedy pouze brutální diginářez, kde Superman demoluje všechno a všechny kolem. I přes mou averzi vůči nezničitelnému americkému Mirku Dušínovy, musím snímek hodnotit velmi kladně. Ve scénáři je vidět působení současného miláčka všech filmových fajnšmekrů - Christhopera Nolana a hudba je naprosto libová. Hlavní představitel si podle mě také splnil všechny domácí úkoly, takže nemám tak nějak co vytknout. Teda mám, tu ošklivku prosím odstranit, jinak je to film co stojí za doporučení. P.S. Jo a to Sko prej neni Sko ale naděje (taky možnost)

Podfukáři jsou svěžím, moderním a poměrně zajímavým vyprávěním o neobyčejné partě kouzelníků. Světelné efekty a další moderní technologie, které hlavní aktéři využívají při svých kouscích, jsou prostě okouzlující a filmu dodávají tempo. Vzájemné pošťuchování policie a vychytralých zlodějíčků má spád a celé dvě hodiny vám tak přijdou jako jedno velké show. Co se trochu nepovedlo, je vzájemný a velmi naivní vztah mezi hlavním vyšetřovatelem a jeho francouzskou kolegyní, gradující v poměrně fádním a k celku nepasujícím finále. Podfukáři sice nejsou jedinečným dílem, ale nabídnou to, kvůli čemu chodíte do kina. Čistou a nefalšovanou zábavu.

Tahle moderní variace na trosečníka ve dvou ala Smithovic rodinka je sice lepší než minulý počin tohoto indického maniaka, ale do dokonalosti má velmi daleko. Rozpravy otce a syna jsou tak naivní a celkově dementní, že nechtěně vyvolávají úsměv. Scény kde se nemluví jsou o mnoho lepší a filmu dodávají alespoň nějakou šťávu. Jelikož jsem od toho nic moc nečekal, úplně zklamán jsem nebyl, ale kdybych za to měl zaplatit tu dnešní psychotickou kinotaxu asi by mi do zpěvu nebylo. Jo a pro ty co už to také viděli : Taky nechápete ty velryby v závěru, které se bezhlavě řítí na skály? Já je teda nechápu.

Tenhle film není úplně špatný, ale na zadek si z něj taky nesednete. Teda alespoň metaforicky. Český název Jack a Obři ho vystihuje mnohem lépe, než ten originální Jack the Giant Slayer. I když musím uznat, že dva záseky na pažbě hlavního hrdiny, který vypadá jako frontman Backstreet boys nejsou špatný začátek, zabíječ obrů to rozhodně není. Z traileru jsem čekal mnohem větší prostor pro bitky mezi znepřátelenými rasami. Ty tam ale nebyly. Škoda. Dalším zásadní prvkem této pohádky jsou pak fazole, které jak víme již od útlých let způsobují nadýmání, což naplno zjistí hlavní a celkem zajímavý obří záporák. Koruna "co nečekaně vládne všem" je pak jen pojistkou pro dílčí usměrňování děje. Verdikt je tedy jasný. Singer to úplně nepodělal, je to celkem pěkně udělaný blockbuster, který však exaktické záchvaty veselí u diváků nevyvolá. Minimálně u mě.