vteco

Co se v první řadě ve snímku výrazně vymyká je hutná atmosféra, která je vytvářena převážně údernou akční hudbou zároveň vytvářející velký oblak tajemna. S podstatou nejistoty a tajemství se pracuje celý film a díky linii odehrávající se přímo na rekonstruovaném místě v dané době se Příchod draka tváří jako velmi poutavý thriller. Bohužel celkový dojem kazí až přílišná překombinovanost časových linií, kdy je vcelku snadné se nechat úplně zmást a dostat se do stavu tápání, co se vlastně děje nebo proč najednou ve filmu mluví sám režisér Haghighi. Jako okořenění běžné filmové distribuce v podobě bizarního thrilleru z Blízkého východu docela dobrý, ale jako kousek, co si zaslouží výraznou pozornost to nevidím. [60%] | Kino

M. Night Shyamalan se po průserech v podobě Po zániku Země a ještě horšího Posledního vládce větru vrací zpět na výsluní. Tentokráte ovšem upouští od šokujících závěrů a plně se věnuje postupnému předávání a odkrývání indícií, což ocení nejeden bystrý či všímavý divák. Příběh postavy Kevina, který v sobě skrývá 23 různých osobností, zanechává v podstatné části stopáže zvědavost, kdo další by se mohl na tváři a v hlasu opravdu heroického McAvoye objevit. Ten svým typicky hereckým přednesem bodoval na všech frontách, jak u devítiletého nadaného tanečníka, který působí vtipným a zároveň velmi zneklidňujícím dojmem, tak u nekompromisního Dennise. Jako důležitý prvek je zde i mladá a logicky smýšlející Casey, kterou sledujeme ve dvou časových rovinách a nutno podotknout, že její příběh rozhodně na klidu nepřidává. Podmanivou atmosféru snímku tvoří nejen psychologický faktor, ale i zlověstná hudba, precizně vyšperkované záběry ve stísněných prostorách notně připomínající druhý Cloverfield a celková hra s prvky kamery v čele se statickými a hlediskovými záběry. Škoda lehce přemrštěného závěru, který ale nijak výrazně nepřekročí pomyslný strop a zůstává tak relativně dobře stravitelný. Závěrečná pointa je opravdu vynikající a celkovému filmu dává skvělý rozměr. [85%] | Kino

Nějak nechápu ty výtky na poměr scén v minulosti a přítomnosti, jelikož při odečtení závěrečných titulků a nevyhnutelného úvodu, jenž připraví hlavní postavu na Animus, je poměr téměř vyrovnaný. Co se odehrává v 15. století na území Andalusie je čirá radost v podobě nepřetržité akce, nádherných kostýmů a relativně vzhledných filtrů. Vraždění a prchání je podpořeno skvěle energickou hudbou, která dává tempu správný říz, stejně tak rychlá střihová skladba, i když zde by neškodilo lehce ubrat a přidat v akčních pasážích více okružných záběrů kamery na celky. Na druhé straně časové osnovy, tedy v přítomnosti, se na rozdíl od linie před 500 lety odehrává alespoň nějaký příběh, leč chabý a nedoladěný. Kolotoč kolem charismatické Marion Cotillard funguje i přes díry ve scénáři a slabší dialogy vcelku dobře a občas poutá i více, než akční hon za jablkem Ráje. Jako celek je Assassin's Creed poměrně nevyvážený, postavám chybí uvěřitelnější a propracovanější motivace s cílem lépe propojit obě časové linie a větší přísun kvalitních dialogů. I přesto ale film nelze výrazně zkritizovat, jelikož přináší svěží vítr do kategorie herních adaptací. [65%] | Kino

Komplexní film, jenž obsahuje několik různorodých částí, které na sebe velmi dobře navazují. Ať jde o proces hledání, smíření se, zamilování se a mnoho dalších, tak se vždy jedná o kousek filmové skládačky, která se do celkové jednotky pasažérů nenásilně přidává a ničí tak lehce očekávaný stereotyp. Perličkou celých dvou hodin jsou pasáže s naprosto úžasným androidem Arthurem, který si každou scénu během pár sekund absolutně získává a svým charismatem naprosto převyšuje jak Chrise Pratta, tak i Jennifer Lawrence. A to je samozřejmě škoda, protože na hlavní protagonisty se sice dobře dívá, ale chemie mezi nimi funguje opravdu jen občas. Nelze opomenout vizuální stránku filmu včetně zpracování interiéru vesmírné lodi Avalon, skrze kterou se utváří dobrá atmosféra společně s efektně budovaným napětím. Škoda posledních několika minut, kdy se režisér nechal chytit do pasti s nápisem „klišé“. Konec tak ztrácí na gradaci a předvídatelnost letí na maximum, což ovšem filmu, jako celku, až tak neubírá a spokojenost s vesmírnou sci-fi romantikou je i přesto zachována. [70%] | Kino

La La Land je jako samostatná místnost plná radosti, snů a emocí, když do ní vstoupíte, nebudete chtít pryč. Jedním z důvodu je dozajista první polovina snímku, která je primárně zaměřená na část muzikálovou, jenž svůj formát rozhodně nezapře. Tedy spousta kouzelných hudebních vystoupení s poutavou choreografií, úžasně dlouhé záběry téměř bez zásahu střihu či chytlavé melodie s krásnými texty. Dalším důvodem je polovina druhá, tedy část zaměřující se více na příběh vyprávěný skrze dialogy s menším počtem hudebním intermezz. Hra s romantikou, chemií mezi herci a budování emocí fungují na jedničku. Damien Chazelle dokonce celý film jemně protkal žánrovými klišé, ale zpracoval je tak nenásilným způsobem, který se vlastně obrací v pozici, kdy jsou klišé neuvěřitelně příjemná a obohacující. Dialogy nenudí a variace hudebních motivů skrze celý film udržují diváka v daném světě plném snů. Závěrečných zhruba 15 minut pevně ukotví do sedačky a vykouzlí nejednu slzu. Charismatická dvojice, chytlavý soundtrack doplněn jazzovým podkladem, krásná hudební intermezza a emocionální bomba na závěr. [90%] | Kino

Tato hollywoodsko-čínská koprodukce s poměrně mohutným rozpočtem 150 miliónů dolarů je velmi záhadná, neboť před divákem tyto prostředky skvěle ukrývá. Vizuální efekty nejsou nijak zvláště ohromující a opravdu neodpovídají rozpočtu. Co je ještě horší jsou toporné herecké výkony všech zúčastněných, nehledě na slavnější či méně slavná jména. Ještě bídněji je na tom příběh, jenž je opravdu primitivní, děravý, nelogický a okatě vykrádačský, přičemž je vyprávěn velmi předvídatelně a z větší části se jedná spíše o absurdní akci plnou vtipných momentů, které zřejmě vtipné být neměly. Na úplném chvostu tohoto „výtvoru“ je ale famózní scénář. Neuvěřitelně otravné dialogy, které konstantně opakují vše zjevné, díky koprodukci často i ve dvou jazycích, což v českém prostředí znamená akorát 2x stejnou větu pod sebou a uměle nataženou stopáž. Jedna hvězda je právě za ty stupidní dialogy a scény, které jsou často tak hloupé, až sou vtipné. Největší omyl v kariéře Matta Damona. [20%] | Kino

Názorná ukázka toho, jak málo stačí k tomu natočit kvalitní snímek, zabývající se důležitým tématem v podobě nejen politické situace v zemi na Blízkém východě, ale i jejích společenských zvycích či obecného znázornění lidského ducha v pozitivní i negativní podobě. Panáhí to zvládl poměrně s přehledem v jednom autě, se dvěma kamerami, nenudícími dialogy a naprosto skvělou vnučkou, která mísila vtipné momenty s těmi opravdu nepříjemnými až zarážejícími. Kvalitní drama s vizuálem a lehce i formou dokumentárního filmu, navíc se svěží stopáží. [75%] | Kino - Prom.

Název Pat a Mat ve filmu tak úplně nekoresponduje s konečným výsledkem, jelikož se jedná o soubor zhruba desítky klasických kraťasů. Tím pádem je velmi těžké hodnotit snímek jako celek, ale s výběrem různých patálií problém nevidím. Každý díl funguje tak, jak má a nijak zvláště nepřekvapí, jednoduše klasický Pat a Mat, ovšem tentokrát na velkém plátně a možná až v příliš dlouhé stopáži nejen pro dospělé, ale i pro dítka. [60%] | Kino - Prom.

Kniha džunglí vzala svůj klasický příběh, jen lehce a velmi opatrně pozměnila své dějové linky a oblékla si jeden z nejhezčích kabátků v dosavadním šatníku digitálních efektů. Ty zde mají celkem velkou váhu a i díky skvělé atmosféře, fantastickým hlasům postav nebo kouzelným písním, dodávají tomuto snímku snad všechny emoce, které člověk může v kině zažít. Škoda jen temného prostředí, které bylo využito více, než by asi mělo. [80%] | Kino

Neuvěřitelně vtipné dobrodružství jak trabantů, tak i celé posádky. Krásně funguje propojení suchého, černého i improvizačního humoru spolu s krásnými záběry krajin a samozřejmě taky nějakých těch vědomostí či zajímavých poznatků. Žluté dvoukolky jsou spíše v pozadí celého snímku, ale vůbec to nevadí. Film uběhne jako voda a má opravdu výjimečný pozitivní feeling. V posledních 15 minutách bych lehce ubral na vážnosti, ale čert to vem. [80%] | Kino - Prom.