Recenzie (2 049)
Šimon a Matúš (1975)
Tohle je klasika z dětství. No kdo je neměl rád?
Mission: Impossible (1996)
Mé pozitivní hodnocení jde na vrub Jeana Reno, jinak by to byla jen lehce nadprůměrná akční záležitost.
Perníková věž (2002)
Tohle vážně není žádný super film, ale jsou 2 věci, pro které ho musím takhle přecenit - geniální scéna, jak Jakub prochází před televizí a pak tragický konec, který nepůsobí kýčovitě.
Román pre ženy (2004)
Za děj 3* určitě nedávám. Jedná se o film, který nudí i baví současně, přináší mnoho dobrých hlášek, které jsou o to lepší, díky některým hereckým podáním. Například "Pažoute, ty mi šoustáš dceru?!" se jistě stane často skloňovaným citátem české kinematografie. Kromě Simony Stašové a vedlejší role Miroslava Donutila mě zaujala samotná hlavní představitelka - Zuzana Kanóczová, kterou jsem dosud neznal - fakt sympatická slečna. Bohužel, film nenaplnil má očekávní, která slibovala značka "Michal Wiewegh", tak radši brzy sáhnu po knize...
Prci, prci, prcičky (1999)
Prostě klasika, ze které vychází spoustu nekoukatelných paskvilů. A i když není American Pie bůhvíjak světoborný film, je jeden z prvních svého druhu, a zaručeně pobaví.
Jurský park (1993)
Bylo mi devět, měl jsem rád dinosaury a táta mě vzal na Jurský Park - tehdy naprostá senzace; ale i dnes má svoje kouzlo. Jednoznačně 5* # příběh 8 | hudba 9 | humor 2 | akce 7 | napětí 6 | pustil bych si znovu 8
Traffic - Nadvláda gangov (2000)
Na tenhle kousek jsem se dlouho těšil. Zástup hvězd, zajímavý obsah a Steven Soderbergh - když zvládnul výborně natočit Dannyho parťáky, očekával jsem stejnou kvalitu i u jeho staršího filmu. Bohužel jsem byl zklamán - příliš dlouhá stopáž udělala své, "běžných" 100 minut by stačilo a určitě by snímku prospělo.
Priatelia (1994) (seriál)
Můžu je vidět 100× dokola a i pak se znovu zasměju.
Pulp Fiction: Historky z podsvetia (1994)
Nejsem obdivovatelem Tarantina a na poprvé mě Pulp Fiction neoslovilo. Ale s odstupem času se stalo i mým kultovním filmem, který zaručeně pobaví – spousta scén a hlášek je nezapomenutelná, a to i v dabované verzi (a to zejména díky Vydrovu Vingu Rhimesovi). Kdybych si děj poskládal chronologicky za sebe, asi by to nebyl tolik vychvalovaný film a možná i za to patří Tarantinovi palec nahoru.