Kalimero13

Po suprovém traileru extrémní zklamání. Proč všichni pořád opakují, jak je to originální? Vždyť je to jen další horůrek o posednutí duchy, tenhle navíc klišovitě pěkně napumpován vším, co máme "rádi" - no nebe volající pitomé chování protagonistů, předvídatelný děj i konec. Nemá to žádný pořádný příběh, žádnou pevnou mytologii, nic. Je to jen hloupá šablona pro pár lekaček a lepeších scén.

Přestože počáteční premisa není vůbec špatná, celé se to ukáže být naivňoučky hloupoučké a natahované. Pro tohle musíte být asi hodně blízko věku postav, abyste si to užili.

Těžce stravitelné až neúnosně nudné a nezajímavé ze stejných důvodů, jako Casino.

Vtipné, jak řada lidí automaticky označí "agitkou" vše, co se nějak kreativně snaží ukázat na nějaký problém, který odporuje jejich vidění světa. Tihle lidé očividně mají připravenu odpověď na cokoliv, jen aby se nemuseli zahledět sami do sebe a měnit svoje názory. Protože tam, kde film opravdu tlačí na city a "agituje", tak tak činí na naprosto reálných základech. A film taky super.

Ke komixovým superhero filmům jsem si postupem času vybudoval odpor. Tam kde většina ve vrcholících Avengerech viděla vrchol jejich filmových požitků, já vidím do nebe volající tupé stále se opakující pohádky pro děti. Tohle je ale uplně jiný kafe. Chytré, vtipné, vizuálně nápadité jako máloco. Ten způsob, jakým je to "komix" rozpohybován "do prostoru", je užasný. Zapauzujte si film a studujte jednotlivé obrázky. Vím, že se to nedá srovnávat, ale když si uvědomím, jak se některé hry snažili získat komixovost pouhou cell shadingovou technikou ... Pro dosažení pocitu, že s komix opravdu hýbe, potřebujete mnohem více nápadů a umu, než jen obtáhnout hrany černou. Druhý díl bohužel trpí rakovinou druhých dílů - všeho musí být více, a větší a lepší. Akce je někdy tak napumpovaná, že by spíš pomohlo zvolnit a soustředit se na detaily. Osobně mě také nepotěšil useknutý konec. Příběh už tak je roztažený docela dost a do své metráže by určitě zvládl dát ucelený příběh. Čekat teď na pokračování příběhu kdoví kolik let, není zrovna peak filmového zážitku.

Ta nutnost Greengrasse natočit i blbé psaní emailu či přestávku na kafe jako akční film, bude asi nějaký osobní kopenzace. Na filmu mě hrozně iritovalo chování Somálců. Bylo to, jako by si někdo titulky domýšlel, jako by vůbec nesedělo, co říkají s tím, co se děje na obrazovce. Jakoby jejich chování nemělo plán za hranici pěti sekund. Neustálý křik a chaos, ale ne záměrný, který má něco budovat. Chaos v konzistentnosti. Postavy křičí, pak dělají divné pohledy, nereagují na ostatní, nechovají se adekvátně, jak byste od člověka čekali. Není to ani o tom, že by to mělo vykreslovat jejich nižší intelekt. To spíš vypadá, jako by jim nikdo nenapsal scénář a na place jim jen řekl "prostě tu buďte a vypadejte strašidelně". A tak tam byli a dělali náhodné věci a říkali zcela náhodné věci. Přesto vše ten pocit, že se toto opravdu stalo, dokázal vytvořit nervy drásající atmosféru.

Je to jako sledovat divadelní hru, kde každá z postav je hlavní rolí a náležitě si to ve svém velkolepém hereckém projevu uvědomuje.  Je to jako sledovat běžnou povídku tím nejvíc cool způsobem.

Takové filmy se už dneska netočí. A to jak v tom dobrém tak špatném smyslu. Ten film nedokáže srozumitelně podat politiku na pozadí, kdo je kdo a proč bojuje s kým a jaktože císař jen přihlíží. Dokáže ale vykouzlit kouzelnou atmosféru. Bohužel dokáže být taky náležitě kyčovitý, jakto Zwick umí. Hrozně se mi líbila ta něžná romantická linka, která vůbec netlačí na akci ... pokud teda pominu ten nepodstatný fakt.... ŽE TI ZAVRAŽDIL MANŽELA!!!

Druhý Raid vyměnil klaustrofobní minimalistický boj o holý život rozmáchlým pokusem o mafiánskou soap operu. Leč příběh je tak děravý, nesmyslný a nezajímavý, že se stává pouze hodně špatnou výplní mezi velice nadprůměrnými akčními scénami. Což je bohužel tak okaté, až to někdy nedává smysl. Ve světe mimo zdi činžáku z prvního dílu jsou možnosti mnohonásobně velké. Přesto pokud chcete v druhém díle někoho odklidit z cesty, ne že byste mu dali jednu kulku do zátylku. Ne, vy najmete klub, ten nacpete po uši komparzem, včetně obsluhy, DJ i hostů. Počkáte na velice specifický moment, kdy se vaše oběť kouká do země a během těchto 10 sekund uplně tiše vyklidíte celý klub, aniž by si toho vaše oběť všimla, přestože sedí uprostřed toho všeho. No a až se vám to samozřejmě povede, tak na něj pošlete 50 nováčků, kteří se jej pokusí utlouct pěstmi. A takhle je to bohužel s většinou bojových scén. Extrémně tam cítíte, jak měl někdo vizi na choreografii v určitém prostředí, tak to prostě protlačili, přestože to vůbec nedává smysl. Koukat na takové scény pak začalo být velice rychle ubíjející a druhý díl sklouzl k tuposti Johna Wicka.

Některé z Aronofských filmů jsou pro mě vrcholem filmografie. Absolutně nic nemám ani proti komorní otočce o 180 stupňů oproti původní tvorbě. Co mě zde však zcela zabraňovalo se s dějem vžít, byla tématika Wrestlingu. Jeden by řekl, že to člověk může čekat u filmu s podobným názvem. Je mi jasné, co se film snaží říct, ale vše je tu povrchní, plytké, nevěrohodné. Wrestling primitivní stejně jako životní rozhodnutí hlavní postavy. Nedokážu sympatizovat s člověkem, co vědomě dělá tak hloupá a sebestředná rozhodnutí. Ten závěrečný pokus o ódu na "žij a zemři s tím, co miluješ", je extrémně pokroucená verze čehokoliv chvályhodného. Finále tak není dojemné tragické chycení otěží muže, kterému po všech tragédiích zbyla jediná láska. Finále je poslední tupé sebevražedné rozhodnutí člověka utíkajícího před problémy. Na tom není nic chvályhodného. Mě postavit mezi rozhodnutí se "stárnoucí striptérkou" ...