Miki68

Tento film jsem shlédl večer po návratu z karlovarského MFF. A ve srovnání s tamější produkcí mi přišel jako normální, řemeslně zvládnutý, obyčejný a pochopitelný film. Je možné ho brát jako kostýmní historickou fresku, jako obraz několika málo klidných let neúprosně směřujících k velké francouzské revoluci. Sofia Coppola je bezpochyby dobrá režisérka, Všichni herci zvládli své role také na výbornou. Kostýmní výtvarníci a garderobiéři snesou srovnání i s Pištěkovým Amadeem, originální lokace dodaly filmu na důvěryhodnosti. A přece mi něco scházelo. Příběh. Peripetie s (údajnou) impotencí manžela Louise a ukázky z velkolepých večírků a operních představení nejsoub zase tak nosným motuvem, který by utáhl dvouhodinový film. A ne každý divák musí být nutně tak vzdělaný, že zná životopisy historických postav a ví, kdo pod gilotinou nakonec skončil a kdy. Takže mi z filmu zbyla jen sladká, šlehačková a přezdobená vzpomínka na úžasně výtvarně zpracovanné scény, slušný herecký výkon kirsten Dunst, dobrý střih a invenčně použitou hudbu. není to málo, ale na druhou stranu - chtěl bych ten film vidět podruhé?

Po přečtení textu distributora jsme se ženou na MFF ve Varech navštívili tenhle film, ale musím přiznat, že jsme se vzájemně (s tvůrci) naprosto minuli. Film uvedl sám režisér, který se doznal, že toto je jeho již sedmý film a představitelka hlavní role je v Japonsku oblíbenou komediální herečkou. Nonko je velmi jednoduchý příběh, který se může odehrát kdekoliv po celém světě. Japonská kultura mu z našeho evropského pohledu dodává trochu exotiky, ale také kulturního zmatku. Občas je těžké chápat motivaci postav bez hlubší znalosti zakořeněných zvyků japonské společnosti. Zvláště postava potulného prodejce, který se vynoří odnikud, nastěhuje se do domu rodiny hlavní hrdinky, nějaký čas tam žije, prožije kratičký milostný poměr, revoltu s místní "mafií" na tržišti a pak zase zmizí mi přišla samoúčelně použitá (a hlavní hrdinkou až zneužitá). Film má docela zajímavou atmosféru, kamera snímá takřka polodokumentárně ve velkých detailech, zvuk je nasnímán krystalicky čistě a v některých scénách (tržiště), kdy vystupují místí lidé ve svátečních úborech mi film přišel skoro jako bych sledoval Cestománii. Slibované implicitně zobrazené sexuální scény mi připadly naprosto odosobněné, bez jiskry, natož že by snad jejich erotický náboj mohl někoho vzrušit. Představitelka hlavní hrdinky používala pouze jeden herecký rejstřík: po celou dobu (včetně postelových scén) se tvářila otráveně, až apaticky, připalovala jednu cigaretu od druhé a její veškeré jednání se mi až do úplného konce zdálo lehce nepochopitelné.

Velmi povedený film, který ocení především ti, co se narodili v letech šedesátých a dřívějších. Poklidné tempo, přirozená Štrbova kamera, Lorencova kongeniální hudba, skvělý casting (Stivínová, Kostelný, Vlasáková - všichni na jedničku - o ústřední dvojici nemluvě!), příjemně vybrané lokace. Jeden z těch lepších snímkuů, které se urodily v naší zaprděné kotlině.Trochu mi to připomělo tématicky Velkou rybu - jen bez snových sekvencí a triků (jco by asi Burton dokázal natočit s podobným rozpočtem!)

Způsob, jakým Fincer natočil Zodiaca mi připomněl ty lepší kusy od Eastwooda. Takhle už se dnaska točí málo filmů. S prvníma minutama mě film vcucnul, aby mě u závěrečných titulků pěkně ožužlaného zase vyflusnul... Krása!

Frank Darabont umí Kinga líp, to víme všichni. Přesto nemůžu říct, že by Mlha byla vyloženě nepovedeným filmem. Ale tak nějak (aspoň podle mě) patří mezi ty nejlepší "béčka" v hororovém mainstreamu. Líbilo se mi, jak zahrála Marcia Hardenová (známe z Tajemné řeky) fanatickou křesťanku, kupodivu mi ani nevadili ne příliš dobře animovaní "lezouci". Konec mě taky nepřekvapil, protože Kinga mám už načteného, takže pro mě tak nějak napůl...

Jasně. Agitka. Krást se nemá. Jnže slabě natočené. Jaksi odosobněný pohled na tehdejší svět. Líbila se mi celkem kamera - to klouzání po punčochových kalhotách kolegyně z kanclu, stokoruny vypadávající z rozvibrované matrace... Ale upřímně: bez pana Hrušínského a jeho výtečně načtených vnitřních dialogů by tenhle film byl poloviční.

Chápu, že ti uživatelé, kteří ještě nemají vlastní děti v pubertálním věku nedokáží plně ocenit jemný anglický humor tohoto dílka. Já se směju možná i tam, kde to tvůrci nepředpokládali...

Křest nové verze Titanicu alkoholem, ve kterém je naložena hlava Leo Di Capria? Jo, to je nářez! Taky si nemyslím, že by Futurama byla nějak extra lepší, než Simpsonovi, ale zdá se mi nápaditější a vtipy lehce drsnější. Asi se ze mě nestane notorický fanoušek, ale to co jsem zatím viděl se mi opravdu líbilo. Bavil jsem se, a to stačí.

Tenhle film není pro každého. Je opravdu nekompromisní, až krutý. Odhaluje až na dřeň mýtus "amerického snu" a dokáže diváka (nezkaženého běžnou popcornovou produkcí) doslova přibít do sedadla (v mém případě do křesla, sledoval jsem film v TV). Precizní režie, neuvěřitelné herecké výkony, geniálně střídmý střih, lokace i výprava - to vše prostě z mého pohledu nemělo chybu. A to nemluvím o nádherné hudbě - ostinantní smyčcové pizzicato podložené perkusemi efektně navozuje až nepříjemně mrazivou atmosféru doby, což ve spojení s dlouhými a "neučesanými" pohledy kamery na drsnou krajinu a tváře mastné od oleje vytváří syrový obrázek té podivné doby. Ten film chci vidět ještě jednou. A na plátně. Po Magnólii druhý majstrštyk Paula Andersona, který mě zasáhl tak, že jsem to musel chvíli rozdýchávat...

Jednoznačně jeden z nejlepších filmů vůbec. A kdo tenkrát mohl tušit, že Georgi Hillovi se o čtyři roky později povede se stejnou hereckou dvojící ještě lepší film (Podraz)?