hero_bk

Nemám co bych vytknul.

Přes všechna existující filmová klišé to bylo docela koukatelné, taková lehká oddychovka. Konec vše vysvětlí (Zdálo se Vám to nereálné? Na to máme vysvětlení)...

Když jsem uviděl, že je to adaptace Dicka, měl jsem strach. Vzpomněl jsem si totiž na naprosto příšerné Next, které bylo taktéž jeho adaptací. Já osobně jsem od Dicka nikdy nic nečetl, přestože hodně čtu, a asi ani nikdy nebudu. Protože to co nabídl tento film byly bezmála dvě hodiny koncentrované nudy s pozlátkem "přelomové animace", na kterou se koukat bylo příjemné asi jako dostat drátem do oka. Nebudu tady vyjmenovávat všechny věci, které mi vadily, protože by jich bylo hodně a stejně by to asi nikdo nečetl. Temný obraz byl prostě krokem vedle a Dick? To byl asi pěknej Dick...

Podezřele koukatelné, až na ty hudební vložky.

Poměrně hodně promyšlené, ale až podezřele moc překombinované. Možná kdyby to trochu zjednodušili, tak by to bylo lidštější.

A pointa?

Vzhledem k tomu, že jsem nedávno viděl 28 dní poté, budu hodně porovnávat. 28 dní poté mi připadalo lépe zvládnuté, výrazně lepší atmosféra, kompletně se projevil britský přístup, zatímco tady se projevila Amerika. Zatímco 28DP byl takový komornější thriller, z tohoto udělali tvůrci akčňák se vším všudy, plný všech existujících amerických klišé. Prostě a jednoduše: Kdybych si měl vybrat, na který z těhle filmů se podívám znovu, tak Já, legenda to rozhodně nebude.

U Darabonta jako vždy silný příběh, tentokrát ale neměl klasickou gradaci. Přesto se jednalo o velice kvalitní film a můžu říct, že Darabont opět nezklamal a už se těším na jeho další počin.

První dvě povídky jsou nudný jako čekání na vlak, když vytrhají koleje. Rodriguézova povídka je precizní a možná stálo za to tenhle námět zfilmovat na celovečerák. Tarantino to slušně uzavřel, i když na jeho standard to byl slabší kousek. A ten pikolík ale neuvěřitelně přehrával.

Jak nemám rád adaptace komiksů, tak tohle bylo naprosto nadupaný, se vším všudy. Režisérovi se podařilo zkombinovat náboženskou tematiku s X-menovskou až Matrixáckou akcí. Nehledě na to, jak krásně se podařilo zachytit peklo. Jestli peklo existuje, tak bude rozhodně vypadat takto spíš než tak, jak nám servírují v pohádkách. Scéna, kdy jde Constatine do nebe, by měla vkročit do dějin filmové ironie. Vztyčený prostředník byl totiž naprosto vtipný a na místě. Jediný, co mi vadilo, byl archanděl(a) Gabriel(a), ale dalo se to zkousnout. Předpokládám, že ho/ji tam umístil režisér z důvodu genderové spravedlnosti, které se v náboženství moc nedostává, ale vyznělo to pochybně. Tenhle film je opravdu promyšlený nářez a už se těším na dvojku.