mohamedsfinger

I když uznávám kvality seriálu, tak jsem mu nikdy na chuť nepřišel...

Citlivý, atmosférický a náladový snímek, který může někomu připadat až příliš pomalý a bez atmosféry. Je ale pravdou, že existenciální skororoad-movie, postavená na víceméně jedné grimase Billa Murraye (který předvedl další z výborných výkonů) nepřináší de facto nic nového a objevného, ale svou tragikomičností a jemným satirickým humorem se mi přesně trefila do vkusu. Celý film je navíc vyšperkován mnoha nádhernými scénami a záběry, a to nemyslím jen ty, ve kterých se objevují rozličné ženy, na něž hlavní hrdina zjevně působí velmi magicky (Lolita). Za závěrečnou scénu bych tu pátou hvězdu snad i přidal, ale ještě si to nechám na další zhlédnutí.

Hodnocené je spíše úlitbou nostalgii, než vyjádřením kvality (u té by to asi bylo jen na dvě hvězdy, protože i přes jistou uhozenost se divák opravdu baví).

Velmi depresivní, ale upřímný a tíživý snímek, který je plný nenávisti, kritiky společnosti a existenciálních úvah o životě, smrti, morálce, násilí. Paradoxně je nejdějovější částí filmu úvod, kde se ve zkratce dozvíme o řezníkově dosavadním životě. Ale zbytek filmu nám svou "monotónost" vynahradí právě spoustou myšlenek, nad kterými je třeba uvažovat, a také výbornou vizuální stránkou (kamera, střih), jež je skvěle propojena s hudbou a zvukovou stopou. Ne každému bude ale film vyhovovat, ať už kvůli tempu, depresivitě, nenávisti ke všemu nebo vloženým mezititulkům a dalším Noého režisérským nápadům. I tak bych ale zhlédnutí doporučil, protože se jedná o dílo velmi povedené a částečně srovnatelné (a podobné) se Scorseseho Taxikářem.

I po více než čtyřiceti letech dokáže Absolvent na diváka zapůsobit neskutečným dojmem, a v době svého vzniku musel způsobit opravdový šok. Celý snímek je, nebojím se říct, téměř dokonalý a promyšlený do nejmenších detailů. To jde vidět hlavně na bravurní režii a také perfektních a naprosto přirozených dialozích. Ale dialogy bez herců by byly poloviční, stejně jako celý film bez Dustina Hoffmana, jehož výborný výkon naznačil, že máme co dočinění s neobyčejným hercem. Ale nesmrtelnost tomuto filmu zaručila hlavně hudba Simona a Garfunkela, jejichž písně už téměř "zlidověly" a vybaví se i lidem, kteří tento snímek nikdy neviděli. Když jsem měl zvolit hodnocení, tak jsem ale přesto váhal, ale nakonec musím dát plné hodnocení, a to za nádherný konec v autobuse a tlučení na sklo v kostele.

Dosti depresivní snímek, jenž dokáže člověka okouzlit svou poetikou a také donutit k zamyšlení. Ne každý bude asi nadšený, protože divák navnaděný srovnáním s kukaččím hnízdem bude zklamán, ale těm, kteří se od (zbytečného a nesmyslného) porovnávání oprostí, se dostane opravdu nádherného zážitku. Na něm se výrazně podílí i hudba, kterou neskládal nikdo jiný než Sigur Rós. Velkou pochvalu zaslouží také herci, kteří předvedli opravdu dobré výkony, ale z nichž jasně vyčníval Ingvar Eggert Sigurðsson, jenž se do své postavy opravdu vžil a věřil jsem mu každý záchvat i slzu. A dokonce se i přes velmi depresivní vyznění filmu dočkáme i několika odlehčení v podobě úsměvných momentů, ale je jich právě jen tolik, aby nenarušily atmosféru snímku.

Tenhle film byl o dost jiný, než jsem očekával- víc Palahniukovský a méně primárně vtipný- což ale nakonec nebylo vůbec špatně. Po celou dobu se na diváka valí naprosto ujeté, absurdní a černéhumorné situace, až si není jistý, jestli se má vůbec smát. Ne každý asi snese vše, co se tady odehrává, zvláště pak, když některé situace působí, jako by byly dělány vyloženě s cílem škoovat, což je škoda. Ale to vynahrazují jiné scény, které jsou téměř dokonalé (zpěvákův byt). Po technické a herecké stránce bych snimek označil za slušný průměr, který ale nějak výrazně nevyčnívá. Rozhodně zajímavá exkurze do belgického undergroundu a pro všechnu punkáče a úchyláky naprostá povinnost.

Děti nejsou blbci!!! I ty nejmenší musí urážet, když vidí tohle a paj se ještě dozví, že jim je tenhle pořad určen.

Obrovské překvapení mi připravil pan Anderson. Od tohoto filmu jsem, ani přes velmi dobré recenze, nic nečekal, ale to, co se pak odehrávalo přede mnou, předčilo i mé nejdivočejší sny o tom, jak má vypadat nejlepší animák mého života. Animace, se kterou Wes Anderson přišel, je úchvatná, a mému oku lahodící a blízká (i když spousta diváků ji odsoudí jako zastaralou a dávno překonanou). Pak je tu samotný příběh a postavy, které jsou tak lid... ehm liščí, že by se za ně nemusel stydět ani hraný film. Dabing postav se taky povedl ve všech ohledech, ale nejvíce vyčnívají George Clooney a William Dafoe. Pokud budu někdy muset vybírat nejlepší animovaný film, bude to zřejmě Fantastic Mr. Fox, který mi přijde na mysl jako první a kvůli kterému zůstanou všchny Pixarovky (včetně Up!) zapomenuty.

Jeden z nejzajímavějších novovlných filmů, které jsem měl možnost vidět. I když může působit povrchně, protože nám ukazuje jen necelé dvě hodiny ze života pařížské zpěvačky, je v něm skryto jakési silné kouzlo a existenciální hloubka. Tyto prvky jsou zde navíc podloženy nádhernou kompozicí a prací s kamerou, a díky tomu si můžeme užívat krásy Paříže. Ale ani to by asi nestačilo na tak silný zážetk bez charismatické a krásné Corinne Marchand, jejíž postava, ač povrchní, labilní a náladová, si diváka získá velmi snadno. Agnes Varda dokázala navíc do filmu dodat opravdouvou ženskost, díky níž bude snímek přístupnější asi spíše ženské části diváků.