glitter

Už nějaký ten pátek si říkám, jaká je to ostuda, že mi Nesbø tak dlouho odolává a stále jsem si od něj nic nepřečetla. Proto jsem si pustila televizi s plánem, že varianta filmu bude ideální forma zjednodušení tohoto zdlouhavého procesu - buď bude zápletka opravdu výtečná a chytlavá (a konečně mě donutí si obstarat i knihu), nebo holt ne.. Byla jsem připravena brát v potaz, že filmy většinou zaostávají před předlohou, nicméně po zhlédnutí filmu musím říct, že se nemůžu dočkat, až si od něj něco v nejbližší době půjčím z knihovny a na jeden zátah přečtu! Zápletka výborná, herecké obsazení jakbysmet a krev mi chvílemi tuhla v žilách společně s hlavní postavou. Opravdu velice příjemné překvapení nedělního večera..

Obdivuji nebojácnost filmových postav, které se nikdy nenechaly ochromit strachem a dál se neúnavně vrhaly do náruče (naprosto neschopného) vraha. A největší poklona Ivetce, která si ani za cenu halenky potřísněné krví nevyzula ty vysoký štekle!

Konec je podle mě dost nečitelný, což je obrovská škoda a také největší slabina. Když už film takhle pěkně graduje, tak udělat takové rozuzlení mi přijde poměrně jako výsměch. Vůbec jsem si nebyla jistá co jsou představy a realita, a příběh mi tím pádem ve výsledku nedával moc smysl. Možná jen byla v noci moje mysl už příliš unavená, aby ten chaos pochopila, nicméně wikipedie v případě nouze pomůže. Hned mohl mít film o hvězdičku víc, kdyby to šlo i bez nápovědy. Každopádně film to nebyl špatný, svědomí a výčitky s ním spojené je dle mě velmi dobrý náměť.

Sice jsem šla na film v jistých obavách, že groteska zkrátka nebude pro mě to pravé ořechové, ale Buster Keaton mě svými výbornými nápady a gagy opravdu dostal. Nevěřila bych, jak téměř sto let starý film může být svým humorem tak perfektně nadčasový.

Tak nějak mě to osobně zabolelo.

Jelikož Tessa nebyla nikdy vyloženě moje favoritka, tak mě tahle "bonusovka" nijak zvlášť nezasáhla - už jen proto, že mi vadí, jak Tessa pořád fušuje do Sagary. A co se týče vtipu, tak mi to přišlo jako slabý odvar Fumoffu.

Možná jsem jen nějaká beznadějná romantička, ale s tím koncem se nemůžu jaksi úplně smířit. Sice to na jednu stranu vystihuje celou podstatu seriálu a splňuje vše co má, ale na stranu druhou se cítím jaksi ošizena. Každopádně tomu všemu nemůžu jinak moc co vytknout, protože hlavně druhou polovinu jsem sledovala naprosto přikovaná k obrazovce. Jedině snad ještě Chidoriina hysterie byla někdy pro mě až moc přehnaná, že mi dokonce i přišlo, že ohledně citlivosti si se Sousukem nejsou moc co dlužni :) No a Sousuke...pro toho mám slabost už od začátku, ale čekala (doufala) jsem, že po tom svém "procitnutí" bude třeba pak i smělejší.

Na to, že mě občasný humor v samotném Full Metal Panic! oslovoval pramálo, jsem se u Fumoffu bavila neskutečně! Dvanáct výborných dílů, které jsou pro mě rozhodně o pár stupňů výš než původní FMP. Nevím, co bych měla vyzdvihnout nejdříve, ačkoliv ono se asi ani nejde zaměřit na jednu věc. Snad jen všechny ty hlášky a hlavně...Bonto!!

Nemůžu se stále rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Sice jsem byla z toho všeho ze začátku značně rozpačitá, ale druhá polovina seriálu už mi nedělala vůbec žádné problémy. Co mě ale docela dost vytáčelo, byly díly bez jakékoliv návaznosti, jen nejspíš pro pobavení diváka, což se bohužel u mě minulo účinkem. Nicméně za geniálního Sousukeho dám čtyři a hned se vrhnu na Fumoffu :)

Neskutečné zklamání. Začátek byl něco naprosto nepopsatelně geniálního. Seděla jsem jen připoutaná k obrazovce a sledovala díl za dílem, protože se prostě nedalo přestat dívat. Light versus L, génius versus génius, to všechno doprovázeno výbornou hudbou. Všechno nabíralo neskutečné obrátky a pak najednou přišlo první zklamání po přibližně 17. díle s nástupem Yotsuby a též díky Mise, která se stala ještě víc nesnesitelnou. Misa měla tak "působivý" charakter, že mě to dokonce donutilo se přestat na Death Note úplně dívat a opět jsem ho pustila až po mnoha týdnech. Nicméně seriál už pak tak jako tak ztrácel kouzlo po každém díle a jakmile se objevil Near, ztratil snad i ten poslední zbytek. L měl takové podivné charisma, i Mello byl něčím zajímavý, ale Near na mě bude vždy působit jen jako přerostlé dítě (což teda i možná byl účel, ale rozhodně mě to do kolen nedostalo). Ke konci se už i objevovaly snadno čitelné chyby a nesmysly a konec samotný byl naprostým podkopáním celého seriálu. Čtyři hvězdičky za první polovinu, nebýt té druhé, dala bych i pět.