lineker

Takže. To co jediné funguje stejně jako v první sérii je dobová atmosféra. A je třeba říci, že do toho posledního knoflíku na saku pána Goo Goo Knoxe. Co se naopak vytratilo byl uvěřitelný scénář, který chvílemi co se logiky a nahodilosti týká připomínal hóódně děravý deštník. Těch náhodiček, přehlednutých kardinálních záležitostí, které sice děj směrují, ale zároveň vyvolávají ironický úsměv bylo přespříliš. A to pro mne bylo po první detailně vyladěné sérii velké zklamání.

Hororových filmů vměstnaných do ponurého hotelového prostředí bylo již natočeno nepočítaně. Žádný ale nebyl tak rafinovaný jako tenhle mohamedanský psycho-hororový kousek. Podbízivě na mne působila hlavně první polovina, která za pomocí náznaků, nechává diváka v příjemné nejistotě, kam se to celé bude posouvat. V druhé polovině, možná trochu přibude akce, ale zároveň i chaosu a začne být čitelné oč vlastně ve finále půjde. Pro diváky, kteří mají rádi stupňované napětí, nečekají prvoplánové lekačky a hektolitry krve půjde myslím o film, který si dokáží řádně vychutnat.

První ztřeštěná a bláznivá půle mne kupodivu sedla více. Poté když již trochu vtip začne ustupovat vztahovým rovinám stává se film trochu hůře stravitelným a těm původně bizarním postavám se trochu přestává věřit.

Americká dramatická klasika rádoby silného příběhu o člověku se kterým se život jakoby nemazlil a on si přesto zachovává chladnou hlavu plnou optimistických ideálů i když někdy je to spíše na provaz obtočený kolem lustru. Když tohle všechno dokážete scénáři odpustit a máte rádi třeba Juliette Binoche, tak si na své asi přijdete, protože v tomhle filmu je roztomile okouzlující a navíc vše nakonec dopadne tak jak má.

Nekorektní chacharská palba do všeho živého. Díky tomuto seriálu mám sjetý všechno co dali Tři tygři dohromady a Štěpán Kozub získal můj neskonalý obdiv.

To nízké hodnocení mne opravdu moc nejde pod vousy. Lost girls nedokážu vnímat jako nějaký nepovedený, nebo snad nudný film. Smutný příběh o lidské bolesti při které se dovolání dočkáte jen u lidí se stejným prožitkem . Smutnější o ten fakt, že vše bylo natočeno dle skutečné události.

Jako spisovatelka je pro mne Božena Němcová naprosto míjející autor. V rámci povinné četby to bylo vždy to nejhorší co mne mohlo potkat. Jako historická postava mne přes čtyřdílný počin České televize začala neobyčejně zajímat. Žena narozená do špatné doby, plné zkostnatělých konvencí, kde jste jako manželka nedisponovala ničím jiným než naprostou oddaností a lokajstvím vůči svému muži. Barunka Panklová coby nepoddajná hrdá bytost dokázala s tím vším bojovat. S vkusem vyobrazený portrét ženy, která i přes totální nepřízeň osudu žije životem, který si vysnila a dává mu vše čeho je schopna. Aňa Geislerová v jedné z nejlepších rolí.

Jasně. Nic objevného se nekonalo. Závěr smrděl klišé na hony daleko. Ale na Amy se vždy rád podívám a když připočtu tak dva, tři vtipné momenty a nádhernou přírodu zažil jsem za doprovodu téhle echt romantiky příjemný páteční večer.

Není to samozřejmě žádná hrůzostrašná podívaná. Spíš takový sociální, tajemný průzkum do rodinky, která překonává post-traumatický stres z jedné nešťastné rodinné záležitosti. Pravdou je, že nadšení z prvních dílů, tím jak se na seriál nabalují další a další žánry trochu opadává, protože původní očekávání strašidelného, hrůzu nahánějícího seroše prostě postupně mizí. Objevují se sice nová témata, postavy, ale ty působí spíše rušivým dojmem. nezbývá než doufat, že ten poměrně slušný závěr nastartuje druhou sérii trochu jiným směrem.

Velká očekávání vystřídalo velké zklamání. Nulová originalita, podpořena komplikovanými hrátkami s časem. A navíc se vám točí pořád a pořád a pořád dokola.