lineker

One day je tím typem romantického filmu, který Vás chtě nechtě zasáhne. Čím to však jisto jistě nebude je originalita, vše co bylo ve filmu použito, jste již někde někdy viděli. To co však funguje na 100% je chemie mezi ústřední dvojící, těm dvěma to prostě nelze nevěřit. Jeden den je tím filmem, který Vám na tváří vykouzlí typický přiblblý úsměv, který je na konci vystřídán.....

Pro mne zatím nejslabší Almodóvar z toho co jsem měl možnost vidět. Ano, opět je to bizarní podívaná, plná neortodoxních , lehce vyšinutých emočně zabarvených postav. Pro mne však bude Pedro vždy především režisérem a scénáristem dramat bez dalších dochucovadel. V případě Spoutej mě to byl humor. který zbytečně narušoval standardně stavěnou melodramatickou atmosféru.

Další důkaz toho, že nad divokou přírodu se nelze povyšovat.

Sils Maria, film o nastudování divadelní hry, přičemž snímku samotnému by prkna co znamenají svět taktéž velmi slušela. Konverzační drama, kde hraje prim generační pohled na všechny možné aspekty lidského bytí. Pohled stárnoucí herečky, která před x lety ztvárnila ve zmiňovaném dramatu o náhle propuknuté lesbické lásce tu mladší živoucí, energií nabitou partnerku a která se nerada smiřuje s tím, že nyní musí stát na druhé straně generační barikády. Do filmu jsem šel hlavně z důvodu působení mé oblíbenkyně Chloë, bohužel ji scénář a zároveň movie time nedal šanci moc vyniknout. Příjemným překvapením pro mne po Still Alice (kdy byla taktéž výborná) byl výkon Kristen Stewart, která s přehledem dokázala konkurovat tradičně výborné Juliette.

Neurologické nemoci jsou v poslední době jaksi in. Alzheimer nám byl představen v "nezapomenutelném" hereckém výkonu Julianne Moore. Skvěle podané svědectví o nemoci, která vás dokáže připravit o veškerou lidskou důstojnost a vy se stáváte pouhou loutkou fungující na základě svých nejnižších pudů. Hnus.

Ghostmovie zcela poplatné době svého vzniku. Nežli horor spíše thriller, který má "příjemnou" mrazivou atmosféru.

Co napsat? Strickland si zřejmě uzmul větší sousto než byl schopen strávit. Nebo chtěl postavit krásný barokní zámek a když měl obvodové zdivo a střechu netušil co s interiéry. Pestrobarvec na mně působil strašně chladně a prázdně. Lesbian and lesbian song, který se zasekl na gramofonové desce a přesně v duchu stále opakujících se erotických hrátek obou hlavních akterék, vás dokáže unudit k smrti. Vizuální stránka filmu zde v podstatě neměla co zachraňovat.

Skvělý Thornton jako herec. průměrný jako scénárista a režisér. Pokud toto byl nejlépe hodnocený režisérský počin B.B. Thorntona. Zbývající tři mne bude ctí vynechat.

Vzestup a "pád" (relativní), člověka, který si bezesporu svojí tvrdou prací, obchodním umem, ale i bezohledností vyšlapal těžkou cestu na petrolejářský Olymp, přelomu devatenáctého a dvacátého století. Daň, kterou musel platit si sám nedokázal uvědomit, a tak postupem filmu ztrácí u diváctva sympatie, a obdiv se mění v zatracení. Krásně zachycený vnitřní boj člověka u kterého nakonec peníze a moc v konfrontaci s vlastní rodinnou a bohem jasně vítězí. Hudba, vizuál a skvělé herecké výkony, to vše dělá z There Will Be Blood velmi silný filmový zážitek.

Felinoterapie po Japonsku, aneb jak z domácího mazlíčka udělat mazlíčka ještě většího. Co si budeme nalhávat asiaté se do citových záležitostí dokáží skvěle položit. Patos a žánrová klišé v jejich podaní prostě působí tak nějak uvěřitelněji. To co u mně nakonec hodnocení sundalo na čistý průměr, byl silně přeslazený závěr, z něhož by nejeden diabetik mohl dostat hypoglikemický záchvat.