Gig

Opět slušný díl a první akt, který završí v následujícím díle zvaný Tramvaj. Týpek, co hrál to feťáká byl geniální a hltal jsem každý jeho pohyb a gesto. Korejs se začíná vybarvovat a vypadá to, že slušňák je jen tak na oko a začíná si tam krásně pohrávat celým teamem (viz frustrace zkušeného Kozáka vs vzdělaný Netík vs nadřízený Kozák apd.)

Zatím se mi potvrzuje teorie postavy Čulíkové a její vnitřní vypořádávání s tím zda na tu práci má. Navíc konfrontace s rodinou - práce vs rodina. Jinak opět perfektní díl, kde potěšilo i malé objevení Plíška. Paradoxně i pomohla téměř nepřítomnost Netíka, který měl úraz na počátku. Tento díl nebyl tak moc kriminální, ale detektivní. Tj. nevěděli jsme od počátku, kdo je vrahem. Smutný příběh, ale Remindová zabodovala s narážkou na Korejse, který nemá co dělat. Ale v této sérii z ní moc odělali vtipkující bytost oproti předchozích sériích.

Ne každý díl je kriminálka, ne každý je detektivka. V tomto díle musel každý vědět, kdo je pachatel. Jen ho bylo třeba usvedčit. A pokud se jedná o vietnamskou komunitu, o to je to někdy těžší. Tentokrát pomohl starý pardál Korejs. Mezi Netíkem a “zakomlexovaným” nebo spíš frustrovaným Pražákem to pořád bouchá. Netík se sice snaží vycházet s Pražákem. Ale on v něm hold vidí soka, který je vzdělaný a ač je na vraždách “chvíli”, tak je na tom líp díky tabulkám atp. Dále jsme poznali rodinu Anděla. Trochu mi vadí, že Korejs se chvíli chová jako Korejs a chvíli spíš Hložánek z Ulice. Jen chci říct, že někdy Korejs balancuje na pokraji parodie. Tak opatrně pardále, ať seriál nepotopíš. I když vím, že to nebude jen tebou.

Dětský večerníčkovský seriál, který mi připomíná Jáju a Páju mixnutého se seriálem Říkadla Josefa Lady. Myšleno v tom nejlepším.

Výborné převedení historických her Williama Shakespeara do filmové a živé podoby. Na rozdíl od historických filmů mi černoši v těchto filmech nevadí. A go z jednoho prostého důvodu. Jsou to divadelní hry. Stejně jako ona řeč, verše se v oné době taky neplynuly z jejich mluvy. Taky to není věrné historii, ale je to pojetí Shakespearova pohledu na historické události oné doby. Lidi přestali bohužel rozlišovat pojem historický film realistický, historický film romantický, historická veselohra či satira, historická inscenace, historická divadelní hra. Mají jednoduché vnímání historie. Kdyby ti nebyly divadelní hry podle Shakespeara, tak bych asi taky brunátněl u černé královny... Jenže já se na tyto skvostné filmy koukám jako na divadlo. Tak jak to velký vypravěč napsal. Apropos tenkrát to taky psal pro divadlo, kde i ženské party hráli muži.... A člověk by se dnes divil, královna a muž? :) Ale to jsme odbočili.

Konečně všichni pospolu. Dokonce i Anděl s Pražákem dostal víc přilležitisti. Líbilo se mi, že i Korejs, ač ho každý z vyšetrovatelů ignoruje, tak ukázal, že byl kdysi vyšetřující. A těm, kteří si myslí jak Loj zakrývá špatnou češtinu, doporučuji, ať kouknou na první díl. Pražák to znovu připomene. Jen chci říct, že Loj nehraje Čecha. I když taky mě docela štve. Ale už ho pomalu začínám brát. A o postavě Čulíkové, to jsem už psal minule. Prostě je opatrná a bojí se, ať nezklame mezi chlapy, tak je opatrná, úzkostlivá. Ale děda detektiv, ten zahřeje u srdíčka. Škoda, že se objeví jen zřídka. Ale je to logické. Trošku jsem měl strach z nového režiséra v Případech. Ale první případ se mu povedl. Update: Ještě ke komentářům typu: Známý nemůže hrát podezřelého. Ono to bylo u Případů oddělení vždy: př. Polívková. Ono je důležíté o čem je onen díl - ne vždy je to kriminálka, někdy se jedná o detektivku a hledání jen, jak onoho člověka usvědčit. A někdy u tohoto seriálu není ani podstatné kdo, ale jak byl ten dotyčný usvědčen.

No musím uznat, že to má něco do sebe. Karoline jako malá čarodějnice není sice tak rozpustilá a tam šmakózní jako kreslená podoba od Smetany oživlá hlasem Bohdalky. Je spíš taková německá (čarodějnice nemá výt ani hezká - takže fajn) a ten nosík ji vlastně i sluší a je to stejně takové motovidlo, jako naše klasika. Výprava na pohádku újde a líbí se mi sled čarodějnic. Havran je taky skvělý. Potěší i přirozené vtípky. Asi nejlepší "německá" filmová pohádka. Ale na naši malou rošťandu to nemá.

Spolu s  Knihou džunglí se jedná o dvě nejlepší zpracování knih Kiplinga o chlapcích s džungle. Obě navíc spojuje vynikající Sabu a ač obě díla vznikla hodně hodně dávno, tak to na kouzlu nic neztrácí.

Má to náboj, má to emoce, má to dobrou muziku ala Elvis. Má to jeden hlavní problém - není to Elvis. Ano, on to nemůže být Elvis. Elvis je mrtev. Ale pokud kounu na film Behemian Rapsody, vidím Mercuryho. Žiju ten život. Tady bohužel Elvis není přítomen. Proto to mě zůstane zatím nej film o králi rock and rollu stejnojmenný tv film víc než o čtyřicet let starší s Kurtem Russellem.

Kdo neviděl první díl a nastoupil do jedoucího vlaku, tak musí být jednoznačně rozladěn Lojem a jeho češtinu se slovenským přízvukem (První díl - narážky Pražáka na jeho jazyk). Ani postava Čulíkové nebo jak se jmenuje to jeho parťačka zatím moc sympatií nemá. A nemyslím sympatie ala Korejs ale jako postavu. Ale už se začíná postupně klubat její povaha, její zádumčivost, opatrnost i trochu úzkostlivost, aby snad zapadla mezi chlapy a neselhala. Škoda, že Anděl je tak upozaděn. Alespoň Martin se tam víckrát mihne. A chápu ten střet vzdělanosti vs zkušenosti a určitá zakomplexovanost. Konec opět perfektní. Martin a vychutnání si vraha a výborné dlouhé pohledy vraha. A Netík konečně - sice až na konci - výborné emoce - sice bez řečí, ale v té tváři se dalo číst mnohé - mluvím o scéně, kdy Pražák gratuluje Čulíkové.