Martinibaby

Hodně silná tématika, hodně silný zážitek, bohužel ne konzistentní od začátku až do konce. Death Note měl prostě slabší chvilky a bohužel i celkem slabý závěr. Začátky byly ale strhující až perfektní, postupně bohužel přibývaly postavy, které si mě tak docela (nebo naprosto vůbec) nezískaly a - SPOILER - s "odchodem" L jsem pomalu ztrácela chuť na každý další díl. I přesto ale v seriálu bylo nespočet kouzelých/vtipných/moudrých momentů, a kdyby si udržel počátečí kvalitu až do konce, bylo by to rozhodně na plný počet.

Škoda, škoda..

A já si celou dobu myslela, že Owena Wilsona nesnáším, přitom mě na tomhle filmu bezkonkurenčně bavil nejvíc, společně se spoustou oživlých umělců.

Asi jsem chtěla, aby to dopadlo trošku jinak..

Pro mě jako studentku psychologie podstatně zajímavější než pro běžného Frantu Diváka. Zpracování precizní, obsah subjektivně diskutabilní, pro mě obohacující :)

Asi se nikdy nesmířím s tím, že Japonci jdou na všechno tak trochu jinak, že radši tiše trpí než aby otevřeli pusu a byli šťastní, že všichni jednají naprosto ujetě a nelogicky, ale konec konců o tom to je, to je život. Skip Beat! mě ale jako poněkud neklasická, neukončená a trochu slapsticková romantika velmi mile překvapilo a byť mi jistá repetitivnost v příběhu malinko lezla na nervy, našlo se taky nespočet nádherně vtipných a kouzelně skutečných momentů, které mě k seriálu bez problémů na pár dní přibily.

Konečně po shlédnutí HD verze můžu říct, že jsem spokojená. Bylo by zcestné tvrdit, že filmová adapace někdy může do detailů splnit očekávání čtenáře knižních předloh - a já netvrdím, že se to v případě Breaking Dawn Part 1 povedlo. Co ale tvrdím je, že v mých očích je až na pár deailů a podivných scén (ano, například ta 'vetřelecká' s vlky) film přesně to, v co jsem doufala. Kdyby mi neustále vizuálně neměnili moje favorizované herce (Alice, Esme and seriously, what's up with Edward's hair?! =D), byla bych ještě spokojenější, ale i takto jsem si nesmírně užila jak film zobrazil všechny moje oblíbené a dlouho očekávané scény - SPOILER - svatba, líbánky (peříčka:)), porod a Bellina proměna, scény krásně atmosfericky nasvícené, barevně doladěné a podkreslené hudbou, která jako vždy stála za to. Nezbývá než doufat, že to aspoň v takovéto rovině dotáhnou až do konce.

V Gaichu najdete nespočet nesmírně silných scén, ale jako celek mi bohužel nějak nešly dohromady, nebo spíš netvořily něco, co by celek připomínalo.. Ale bylo zajímavé vidět Aoi i v trochu jiné roli.

Popravdě jsem moc nedoufala, že mě film nějak zaujme, jen jsem se těšila na Kelly Reilly. Od půlky filmu jsem ale seděla přikovaná k židli s pusou otevřenou až do konce. Naprosto brutálně (ve všech slova smyslech) rozjetý thriller a já ještě teď sbírám spodní čelist z podlahy a snažím se probrat z šoku. Neskutečná síla, realističnost, psychologie postav, výkony herců, masakr od A do Z. Nepopsatelně vtahující do děje.

Tak trochu fantasmagorická mozaika poskládaná z života členů jedné, řekněme ne až tak ortodoxní japonské rodiny. Skvěle jsem se bavila, obzvlášť u 'mimodějových' intermezz, které hezky dorovnávaly hlušší (rozumějte takřka nedějová) místa filmu. Celkově je ale Chuť čaje skvostný kousek plný scén, které člověka dostanou do kolen :)