bertrand

http://vimeo.com/33838811

http://vimeo.com/35251410

http://vimeo.com/35451231

Pan Bertrand má slabost pro Richarda Pryora, vážného i komeideálního. Tohle asi jedna z jeho lepších, ale těžko říct, jakou roli v tom hrají housle nostalgie, protože si ji pamatujeme ještě ze starých dobrých ví ejč esek. Zkrátka, je to hrozná primitivní hovadina s dnes již nestravitelným tempem, podprůměrně natočená, ale na druhé straně.... je tu Pryor a pár slušných fórků, které tu bohužel už vyspoilerovali kolegové spolurecenzenti. Verzi s českým dabingem se vyhněte, speciálně pokud máte alergii na filmy dabované 4-5 stejnými hlasy.

První díl za čtyři, druhý tak za tři a poslední už by stačil odbýt titulkem. Všechny nedostatky vyvažuje návrat Cosnera do role, která mu sedí nejlépe i když si zřejmě sám pěkných pár let myslel opak. Co záběr na jeho face to radost. Zbytek ansámblu je do počtu včetně Pattona, který samozřejmě hraje tu míň zajímavou potavu, to si Kevča ohlídal. To vám ale trvalo, vy Kevinové, než jste si odpustili Waterworld.

Monumentální a drahý spektákl, zabydlený značným počtem postav, držený pohromadě silou Nolanovy pověsti a pro fandy dokonalého druhého dílu neodvratné zklamání. Nolan popírá atmosféru i vývoj postav, které sám nastavil (Foxx) a přestože, stejně jako jednička, má závěr trilogie své momenty, celkově zase není moc důvodů proč se na něj ještě někdy podívat. Z možností, kam se mohl vydat si Nolan holt nevybral tu nejlepší. Zajímavé je, že ve všech dílech nejhůře fungují právě komicsové apekty.. Apropos, Batmanovi sluší noc a stín, vytáhněte ho na světlo a kouzlo upadá....

Vlastně dva filmy v jednom. Velice legrační komedie o tom, jak chlápci, co si myslí, že jsou drsní tajní agenti honí teroristi. Pořád je ne a ne chytit, vždycky to nějak popletou, zbabrají, prostě k popukání. Pak je tu ten druhý film, jednoduchá polopatická sonda do života takového teroristy, která není tak zábavná, ale dostane se pod kůži a tam nějakou chvíli vydrží. Když už nic jiného, poskytne alespoň námět k přemýšlení.

Zvládne Mamet zaujmout Bertrandovu pozornost i filmem s ženskou hrdinkou? Ano, zvládne. A kromě toho i pomalou ospalou noir atmosférou, která je přitažlivá, ať už je pouze výsledkem naivity debutanta nebo důmyslnou hrou s divákovým očekáváním. Ve výsledku se jedná opět o film, na který se díváte, díváte, nic moc na něm nepozorujete, ale nakonec ve vás zůstane zvláštní pocit, že jste viděli něco, co byste si za nějakou dobu měli pustit znovu. Ten zvláštní casting a záběry! Ten ne/očekávaný konec! Jak to ten Mamet dělá? Nicméně dnes pouze za 3*, mladší filmy už mají formu a tempo i ty hrdiny a jejich svět zvládnuté mnohem lépe....Aha, koukám:uživatel Klonyllony hovoří jasnou řečí o tušeném.

Mamet. Většina jeho filmů nadsazuje detaily nad celek, ale při všech vadách jsou takové, že na ně nikdy nezapomenete a často a rádi se k nim vracíte. Tentokrát Red Belt: coby film má k dokonalosti hodně daleko, Mamet šil hodně horkou jehlou, události jsou dost násilně překrucovány a roubovány na sebe, aby splnily svoji dramatickou funkci a Mamet mohl říci, co potřebuje. Samotný závěr už má tolik děr, že by je nerozchodila ani Bertrandova máma, ALE - co je to platné, když je to Mamet. Možná nejslabší (z viděných) ale stejně si ho jednou zase rádi pustíme znovu. Když nepustíme, budeme na něho myslet.

Lahůdkový scénář Alana Sharpa (Ulzana´s Raid, Night Moves)by pro lepší hodnocení potřeboval lepšího režiséra nežli rutinnéra Catona či Jonese. Ale i tak film uspokojí a napne na každé podívání. Zejména díky skvělě vykresleným protichůdným protihráčům dua Neeson-Roth a hlavně jejich závěrečnému souboji. Takových je dnes, v časech sekaček plných mávání mečíkama co poltí hlavy a bortí trupy jako šafránu.