Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenzie (57)

plagát

Stopárov sprievodca po Galaxii (2005) 

Tak nevím jednu? Dvě? Můj oblíbenec Martin Freeman, sympatická Zooey Deschanel a robot v totální depresi jsou dejme tomu jakási pozitiva filmu, který si asi dělá legraci ze základní otázky smyslu života. Jinak je to ale děsná krávovina :o)

plagát

Armageddon (1998) 

Asi není náhodou, že velmi často když ten film běží ho po první polovině přestávám sledovat. Dnes jsem ho po delší době dokoukala až do konce a nejde jinak než čtyři hvězdičky zrušit a dát tři a ani tím si nejsem jistá. Bruce mám ráda. Kdysi jsem ho měla dokonce hodně ráda. Liv Tyler je dost dobrá, Steve Buscemi úžasný a vidět v dnešní době tak obyčejně civilního Billyho Boba Thortna je taky zajímavý zážitek. První část je fajn. Akce, vtip. Prostě pohodička. Velení Harryho na naftařské plošině, jeho zajímavé otcovsko ochranářské názory a postoje, nahánění budoucích hrdinů a jejich smlouvání o "příplatku", obvláště celoživotní neplacení daní, to všechno je jakože fakt dobrý. Psychologické testy a rychlokurz pro budoucí astronauty ještě taky jde, ale ta smršť amerického patosu především v závěru filmu tomu dává tak neskutečně na frak, že ty čtyři prostě ani omylem.

plagát

Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa (2001) 

Bylo to prostě zjevení!! Samozřejmě, že komorní a silné lidské příběhy jsou úžasné. Mám několik takových oblíbených filmů, ale tyhlety velkofilmy jako Pán prstenů, Titanic, Avatar a další, které vás pohltí a zavedou na pár hodin do úplně jiného, často pohádkového světa, jsou prostě naprosto magické!! Tenhle film jsem milovala doslova od první minuty. Od chvíle, kdy se ozvou první tóny a tajemný hlas začne vyprávět temnou historii prstenu, jsem byla vyprávěním úplně pohlcena. Před očima se vám odehrává příběh neobyčejné odvahy a odhodlání v podání malých hobitů a jejich zajímavého doprovodu. Čaroděj Gandalf, elf Legolas, trpaslík Gimli a lidé Aragorn a Boromir vás za doprovodu naprosto úžasného hudebního doprovodu provedou neuvěřitelným precizně vymyšleným světem fantazie. Kouzelný je především první díl díky kontrastu veselého a naprosto nevinného Hobitína se zbytkem zlého světa. Příjezd Gandalfa do zeleného, sluncem zalitého Kraje chystajícího se na velkolepou oslavu neuvěřitelných 111 let Bilba Pytlíka je tak šťastnou pasáží filmu, že v pozdějších mnohem temnějších momentech příběhu přímo bytostně cítíte, že to jsou skutečně vzpomínky které dávají hlavním hrdinům sílu pokračovat v nebezpečné cestě.

plagát

Hobit: Neočakávaná cesta (2012) 

Samozřejmě se nemohlo konat stejné nadšení jako u prvního Pána prstenů, protože vše už jsme jednou viděli, kouzlo toho poprvé už prostě pominulo. Roklinka je sice pořád neuvěřitelně nádherná, ale neuvěřitelné to bylo pouze poprvé. Elfové nám očividně zestárli, což je u nesmrtelných malinko problém. Hlavních postav je tolik, že si je ani nedokážu zapamatovat. Navíc tolik trpaslíků není prostě tak sympatických jako různorodá skupina statečných co se vydala zachránit Středozem. Pořád je to ale velkolepá podívaná, která si pouhé tři hvězdičky myslím nezaslouží. Když tak tu jednu hvězdičku navíc musím dát minimálně za Bilba v podání úžasného Martina Freemana. Jeho pročítání smlouvy před cestou, ukecávání zlobrů či Gluma patří k mým nejoblíbenějším scénám. A pak taky Hobit nemůže za to, že přišel na řadu až jako druhý. Jak by to asi bylo kdyby se točilo ve správném pořadí??

plagát

Hobit: Smaugova pustatina (2013) 

Tady už s tou hvězdičkou nahoru nepůjdu i přesto, že to nejlepší na celém filmu je osazenstvo Sherlocka :o) Martin Freeman je pořád stejně úžasný a Benedict jako drak je prostě nepopsatelný!! Bilbova schopnost ukecávání je obdivuhodná i zábavná a scény Bilba s drakem jsou pro mě jednoznačně tím nejlepším z celého filmu. Český dabing není vůbec špatný, ale poslechněte si draka v originále. To jsou doslova vibrace. A když člověk zkoukne i to jak se to přímo natáčelo tak je to prostě mazec! Jinak je ale asi přirozené, že čím více toho putování a soubojů člověk shlédne, tím více si bude říkat jak je to pořád dokola to samé. Jízda na sudech je možná svým způsobem zábavná, ale ........ nevím je to až moc. Na Legolasovi je zub času poznat mnohem víc než třeba na Gandalfovi i když se maskéři činili co to šlo. Taky jeho souboje aby nebyly pořád úplně stejné, jsou čím dál tím víc drsnější a akčnější až to kolikrát už prostě je za hranicí přijatelného. Jak jsem psala u prvního dílu, kdyby byl Hobit natočen jako první asi bych to hodnotila jinak, ale i tak si myslím, že Pán prstenů by jako druhý obstál lépe než Hobit. Zaprvé hlavní hrdinové jsou mi mnohem sympatičtější. Co se týče Bilba a Froda tam to vidím nerozhodně. Oba jsou úžasní, ale zdejší hlavní bojovník Thorin mi vyloženě nesedí a s Aragornem se vůbec nedá srovnat. Ale největší rozdíl vidím v důvodu celého toho putování obou partiček. Zatímco v Pánovi prstenu šlo čistě o boj dobra se zlem a o záchranu celého světa tady si jdou trpaslíci vlastně jen pro svůj "hrnec zlata".

plagát

Gróf Monte Christo (2002) 

Viděla jsem dvě verze Monte Crista. Tuhle a tu s Depardieuem a obě se mi moc líbí. Každá z nich má své pro a proti, ale jako celek jsou obě výtečné. Zatímco verze s Depardieuem nabízí neuvěřitelně propracovanou a dlouhou pasáž plánování a samotné provedení pomsty, překvapivě krátce, především vzhledem k délce celé této série, se ale věnuje části strávené ve vězení. Tato verze je zase poměrně rychle hotova s pomstou jako takovou, zato velice oceňuju pasáž z vězení. Mám velmi ráda scény kdy se mladý Dantes učí a záběry z kopání tunelu ve mně vyloženě vyvolávaly klaustrofobické pocity.

plagát

Kým si po nás príde (2007) 

Až se jednou dozvím, že mi zbývá už jen pár měsíců života taky chci mít poblíž nějakýho takovýho pracháče :o) A úplně by mi stačilo stihnout tak polovinu z toho co zvládli ti dva. Dvě legendy při meditaci nad životem.

plagát

Ako si vycvičiť draka (2010) 

Tak nevím jak velkou ostudou je, když dospělý člověk slzí u animáku, ale u téhle nádherné pohádky jsem slzela smíchy i dojetím. Jsem moc ráda, že jsem před lety po nějaké době nakonec podlehla jednomu osmiletému špuntovi a do té doby pro mě naprosto neznámý animák shlédla. Jedna lepší postavička než druhá, nádherná hudba, nebezpečný i neuvěřitelně roztomilý a krásný černočerný Bezzubka, dojemné přátelství, velkolepé finále, tahle pohádka prostě nemá chybu.

plagát

Vratné lahve (2007) 

Nevím zda je úplně v pořádku, že v tomto snímku naprosto jednoznačně fandím chlapovi :o) Když ale ona postava paní Kolářové je tak otravná s tím věčným napomínáním co by člověk jistého věku měl či neměl dělat!! Je mi velmi sympatické, že se pan Tkaloun nechce zavřít doma, obout bačkory a přečíst vše co ještě nestih. Jeho chuť být mezi lidma je nejen sympatická, ale i obdivuhodná, vzhledem k tomu, že ze školství odcházel s nervovým tikem :o) Skvělé postavy Macháčka, Landovského a Budaře.

plagát

Kolja (1996) 

Je neuvěřitelné, že Svěrák i v tomhle věku dokázal v jednom filmu zahrát na jednu stranu starého, no dejme tomu dobráka, který podlehne upřímným dětským očím a na druhou stranu ještě pořád zdatného svůdníka :o)