Wolvie

Strašlivě o ničem. Sofia Coppola se ve své snaze o artové zachycení všednosti a povrchnosti asi vyčerpala s Marií Antoinettou. Měla by se posunout o dům dál.

Není to špatné, dokonce mi to připadá míň sterilní a víc osobité než Alenka. Ale Raimiho si prostě představuji v jiném žánru, v jiné látce, dravějšího a méně hlídaného. Takhle vznikly jeho největší klenoty a Oz je v tomto směru bohužel návratem k Pavoučímu muži.

Blomkamp je fanboy se spoustou nápadů. Ale v Elysiu je prostě nedokázal složit do fungujícího celku. Ten film je tak přecpaný logickými kiksy a nesmysly, že ho nelze brát ani na chvíli vážně.

Pro mě překvapivě výživný a jaksepatří odvázaný gorefest, který ctí originál. Bavil jsem se celou stopáž.

Nade vší pochybnost nejzásadnější film letošního roku. Naprosto opojný kinozážitek, který v IMAXu bere dech svou absolutní vypiplaností v každém ohledu a navíc překonává jakýkoliv jiný 3D film v rámci vtažení diváka do děje na plátně. Bullock naprosto v pořádku, Clooney šarmantní. Cuarón ve vrcholné formě. To čekání bylo zatraceně dlouhé, ale odměnou jsme dostali další revoluci v kinematografii. A myslím si, že víc jsme snad ani žádat nemohli.

Snad ještě nebetyčnější chujovina než Stmívání, protože se to bere mnohem vážněji. Nechápu, proč se látky chopil tvůrce tak nadaný, jako Niccol, proč tu hraje talent jako Saoirse, každopádně jde o jeden z nejhorších letošních filmů.

Vzhledem k faktu, že konec letní sezony je v tuto chvíli smutnou realitou, můžu to již s klidem říct naplno - Iron Man 3 je suverénně nejlepším blockbusterem letošního roku. Pro mě osobně lepší než Avengers, protože je osobnější, osobitější a mnohem lépe dramaturgicky uchopený a vedený. Vrchol trilogie o Železňákovi je tedy nevyhnutelným vrcholem celé marvelácké produkce. A těším se na její další pokračování, protože tahle lehkonohá invaze komiksů na plátna kin mě baví film od filmu více.

Úplně špatně, ještě mnohem hůř než v případě rutinní, ale alespoň neurážející Raimiho země Oz. Singer nedokázal dát jednoduché pohádce pořádnou dramatickou výstavbu, triky vypadají strašně a záblesky stylovosti nikdy nedostanou jasnější kontury. Trapné selhání, které trochu oživuje jen svěží Ewan.

Guilty Pleasure roku z toho nevyrostlo, což ale neznamená, že bych se velmi slušně nebavil. J a M jsou totiž odvázanou jednohubkou se stylovou hereckou dvojicí, která narozdíl od takového Abrahama Lincolna ví, kde jsou hranice její brakové látky a svou přirozenou béčkovitost se ani nesnaží skrývat za na oko vážné herce či téma. Což kvituji s povděkem.

Ne úplně špatné, ale rozhodně zbytečné pokračování (pokud se samozřejmě nevezmou v potaz ohromující tržby). První díl na mě zapůsobil velmi kladně, tohle už se limitně blíží pásové výrobě animáků, kterou vyloženě nesnáším.