honajz2

Rozjezd to mělo dobrý a atmosféru to do konce první poloviny mělo taky, ale já jsem celou dobu čekal, že z toho vypadne něco víc, že to bude mít nějaký větší příběh. Tady se totiž v prostřední části rozehrála nudná romantická linka a pak na konci došlo k něčemu, na co jsem čekal celou dobu, ale nic víc, nic navíc. A v té druhé polovině už mě to dost začalo nudit. Nápad samotný je zajímavý, ale nedomyšlený - když každý z bratrů funguje 12 hodin a ten druhý těch dalších 12 hodin, kdy si odpočine to tělo? Vždyť fyzicky prostě fungovat nemůže. A tohle film nevysvětluje, tím vším to sráží dolů a nápad (a zápletka samotná) je pak celkem hloupý. Natočené a zahrané je to dobře, k zahození to není, ale povedené to rozhodně taky není. 3*

Tak jsem konečně našel přesně takový dokument, jaký bych od Otakára Schmidta očekával. Tohle hlavně nebyl dokument, ale nějaká surrealistická haluz, nebo ještě líp, drogový trip. Zpočátku se na to dívat dalo, ale pak mě to celé začalo strašně nudit. Hlavně mi to (kromě asi jedné nebo dvou věcí) nic zajímavého neřeklo a zvolená forma mi po chvíli začala lézt na nervy. Dřív bych ještě dodal, že tohle bych od člověka, co se prohlašuje za katolíka a točí dokumenty pro ČT a Noe, rozhodně nečekal, ale teď, když už jsem viděl Elišku a Alenku, se ničemu nedivím... 2*

Škoda jen, že je to poněkud neuspořádané - střídají se totiž tady dramatické a komediální scény a dohromady nejdou tolik, jako v Payneově novějším filmu Nebraska. Taky dost dlouho trvá (50 minut), než se Schmidt vydá na cestu, protože všechno to, co se dělo předtím, sice bylo zajímavé, ale taky poněkud nudné. Jak už je ale Schmidt na cestě, šlape to dokonale, párkrát mi to připomnělo jak Nebrasku, tak Příběh Alvina Straighta (I když mi oba tyhle filmy připadají lepší, než O Schmidtovi), je to dokonce i poetické a dodržuje to i posloupnost počasí. Škoda jen, že před a na svatbě to upadne dost do komedie a to drama se z toho trochu vytratí, ale to pak zachránilo strašně silné finále. Ale zase když to srovnám s Nebraskou, ta mě přece jenom zasáhla o maličko víc... Ale O Schmidtovi je na rozdíl od Nebrasky natočen barevně, což se k takovému filmu prostě hodí víc. Natočené a zahrané to je ale bravurně a celkově se mi to líbilo. Akorát fakt nechápu jednu věc - Payne natočil dva skvělé filmy, tak jak mohl natočit něco takového, jako jsou Děti moje... 4*

Já mám tenhle subžánr rád, ale tady se to fakt nepovedlo. Nějaké to mučení se tady povedlo a pobavil mě ten zvrat na konci, ale jinak mě to celé strašně nudilo, ten amatérský look mě taky štval a všechny postavy mi zde byly nesympatické, takže jsem ani neměl komu fandit. A kromě té jedné scény mě to minulo i jako komedie. Takže fakt nevím, co by se mi na tom filmu mělo líbit, když je prostě nepovedený a strašně lehce zapomenutelný. 2*

Tak za prvé, chci poděkovat Cartoon Czentralu (nevím, jestli to tady z nich někdo bude vůbec číst, ale i tak, děkuju) za české titulky, které jsou dost propracované a díky kterým jsem se na to mohl podívat. Ne, že bych to s anglickými titulky nezvládl, ale ty české jsou pro mě přece jenom lepší. Za druhé, Dofus absolutně neznám a o Wakfu vím jenom to, že to existuje jako seriál a že to kdysi dávali na Déčku a nikdy jsem to neviděl. Nejsem žádný fanda těch her, ani mě moc nebere fantasy. A přesto, přesto jsem tohle nějak našel a z nějakých mě neznámých důvodů mě to zaujalo. Asi kvůli té animaci? Fakt nevím. Nutno uznat, že ta animace je tady opravdu velmi podařená. A i když je tenhle film o něčem, co vůbec neznám, i tak mě dokázal zaujmout. Příběh to mělo dobře napsaný a i celkem promyšlený (akorát kdo jsou Jorisovi rodiče jsem odhadl od začátku), zajímavě se vyvíjel a mě osobně se i líbil. Postavy tady jsou taky promyšlené a člověk snad u všech významnějších zná jejich povahu, silné i slabé stránky, motivace... Fakt, scénář ten film má hodně dobrej. Zvolený humor mi zde tolik nesedl, až na dva tři případy. Námět samotný mi na dvě hodiny nepřipadá, ale napínavé momenty tady jsou. A i když to v některých chvílích vypadá jak nějaké anime (hlavně co se bojových scén týče), i tak z toho filmu mám spíš dobrý pocit a nemám problém mu trošku navýšit hodnocení a dát 4*. Překvapivě se mi to líbilo.

Jsem čekal nějakou atypickou romanci a ona z toho vypadla celkem normální love story (která se ale liší prostředím a hlavními postavami). To ale není výtka - podle mě to byl záměr a Kaurismäki to opět natočil naprosto skvěle, má to tu jeho klasickou atmosféru, nudí to minimálně, je tu i pár vtipných scén a celkově je ten filmeček velmi příjemný. Líbilo se mi to, bylo to fajn a opět to mělo příjemnou stopáž (jako snad každý Kaurismäkiho film), akorát mi tam chybělo něco, kvůli čemu bych dal plný počet. Navíc mi chvílemi připadalo, že se to Kaurismäki v některých scénách snaží natáhnout na hodinu a 10 minut, přitom tam ty scény působily jakoby navíc. 4*

Tohle se Carpenterovi fakt nepovedlo. Duchové Marsu sice nemají špatný nápad, ale jeho provedení je bohužel nepovedené a hlavně strašně nudné. Fakt, těch 94 (ono to teda bylo 98) minut mi utíkalo strašně pomalu a celou to dobu jsem sledoval nezajímavé postavy, špatné triky a chabé akční scény. A taky jsem viděl jeden z nejmíň vhodných soundtracků vůbec, protože do tohohle filmu se metal fakt nehodí, ani náhodou. Sice to nebylo blbě zahrané, ale jinak se to fakt nepovedlo. Nevím, asi se Carpenter už vyčerpal, ale ještě jsem teda neviděl ten jeho poslední film, The Ward, tak to nebudu říkat na pevno. Slabé 2* a to ta druhá hvězda je hlavně z úcty ke Carpenterovi.

Atmosféru to nemá špatnou (byť podmanivá zrovna taky není), depresivní to je taky, interiéry i exteriéry byly zvoleny skvěle (to je asi na celém filmu nejlepší - venku je to samý rozbořený, zničený barák, bez plynové masky se tam nedá dýchat a v bunkrech to zase vypadá strašně hnusně), natočené to je taky dobře, akorát jsem pořád čekal, že to bude hlubší a že tam bude nějaký větší děj. Ale co se toho děje týče, i když jsem čekal, že se tam rozjede něco většího, i tak musím říct, že mě ten děj (včetně konce) celkem zaujal. Pak je to taky poněkud utahané, protože některé scény mi zde připadaly zbytečné. Něco do sebe ten film rozhodně má, ale přece jenom, mohlo se v něm rozjet víc. 3*

I když tenhle díl tady nemá zrovna nejlepší hodnocení, mě osobně se líbil. Sice tam je něco přehnané, ale i tak mě čtyřka bavila, nenudila a nemám jí co víc vytýkat. Silné 4*

Ze všech Indiana Jonesů můj nejoblíbenější. Jiné hodnocení než 5* nelze v mém případě dát.