draggo

Volba, zda jít na druhého/pátého Spideyho do kina je velmi jednoduchá. Líbil-li se vám předchozí film, bude se líbit i tenhle. Pokud se nelíbil a vy stále se slzou v oku vzpomínáte na Tobeyho, vyhněte se tomu obloukem. U Amazing Spiderman 2 vás žádný velký posun od minulého dílu nečeká, jede se ve stejných spolehlivých kolejích. Na jednu stranu je to dobře - skvělí Andrew Garfield s Emmou Stone opět tvoří mimořádně sympatické ústřední duo, kterému prostě nejde nefandit. Jiskří to kezi nimi pěkně, "romantika" vůbec neruší, ba naopak ty části ve stylu teenagerské komedie mě bavily opět nejvíc, tady se talent pana režiséra nezapře. O to horší situace ale nastává, když dojde na samotný superhrdinský příběh. Ten se tentokrát nijak zvlášť nepovedl, ten film na mě působil dojmem, že byl na poslední chvíli výrazně přestříháván - vyvrcholení přišlo zhruba půl hodiny před koncem filmu a ten zbytek na mě působil spíše ve stylu úvodu k nějakému filmu dalšímu. Vypadalo to přinejmenším divně. Ani záporáci se tentokrát moc nepovedli - Electro by byl nebýt vynikající práce trikařů mimořádně nezajímavý, protože jeho životní osud působí ve srovnání s dřívějšími záporáky mírně neoriginálně a bez nápadu. Druhý Green Goblin má sice ve své lidské podobě skvělého hereckého představitele, ale když dojde na proměnu, opět to dost skřípe, navíc se nám tenhle krasavec ukáže jen párkrát s tím, že se ho pořádně dočkáme asi až v trojce. Arrrgh. Naštěstí je ale tahle scénáristická bezradnost více než dobře vykoupena skvělými akčními scénami, tvůrci vizuálních efektů se tentokrát skutečně vyřádili a 3D to celé jen umocňuje - ten příplatek tady na rozdíl od nedávného Captaina Americy doporučuji. Celkově mi tedy dvojka vychází zejména díky bídnému scénáři o něco hůře než svěží jednička, přesto je to ale dobře stravitelný letní blockbuster, který ani moc neurazí. /70% a 4*/ PS: Jistý dějový zvrat jsem opravdu nečekal a dost mi vyrazil dech. Pokud jste viděli, víte který. Na moment jsem měl dojem, že se tvůrci chtějí opravdu přesunout k realističtějšímu a drsnějšímu příběhu. Snad příště budu mít víc než jen ten dojem. :)

Tak jsem se rozhodl konečně shlédnout všechny řady a díly popořadě, tudíž sem budu postupně přidávat hodnocení jednotlivých sérií. S01: Většinu dílů první řady jsem viděl již při některé z mnoha českých televizních repríz a její kompletní zhlédnutí pro mě bylo ve většině případů spíše takovým příjemným opakováním. Musím ale rozhodně ocenit, že i přesto, že je tahle řada zhruba stejně stará jako já, i po tolika letech je stále stejně skvělá a atmosférická. Většina samostatných dílů si drží hodně vysokou úroveň, a těch několik slabších kousků (např. Lazarus, Young at Heart nebo Shadows) je bohatě vyváženo několika díly skutečně mistrovskými (např. Squeeze, Ice, Beyond the Sea nebo Darkness Falls), které svým příběhem a atmosférou patří mezi to úplně nejlepší z mysteriózního/hororového žánru vůbec. Hlavní příběhová linka týkající se mimozemšťanů, Mulderovy sestry a vládní konspirace je v této řadě naťuknuta jen v několika dílech, které ale stejně jako několik výše zmíněných patří k vrcholům série a díl závěrečný naznačuje, že se skutečně máme na co těšit. A to, že Mulder se Scullyovou jsou asi nejsympatičtější dvojicí vyšetřovatelů v historii seriálů asi nemusím zmiňovat, že? :) /90% a 5*/ Oblíbené epizody: Ice, Beyond the Sea, E.B.E., Darkness Falls, The Erlenmeyer's Flask S02: Skvělé. Oproti první řadě téměř zmizely slabší epizody (akorát Fresh Bones mi moc nesedla) a zároveň jsme se dočkali mnohem více epizod rozkrývajících ústřední vládní konspiraci ohledně mimozemšťanů. A tentokrát se neobjevují jen v podobě jednotlivých případů, ale jako více souvislý a navazující příběh. A to jako příběh řádně strhující, plný nečekaných zvratů a se skvělým závěrečným dílem, který skutečně dokáže navnadit na další pokračování. Nicméně ani samostatné epizody tentokrát nezaostávají. Je vidět, že oproti předchozí sérii bylo na tuto mnohem více peněz, což se hezky projevilo na kvalitě efektů. A některé epizody se opět dotýkají samotných vrcholů seriálového nebe - musím zmínit hlavně úžasně atmosférické Død Kalm (podle mě jedna z úplně nejlepších epizod celého seriálu) nebo děsivý The Host (ta příšera mě bude strašit ve snech ještě hodně dlouho). Takže vzhůru na třetí, tenhle seriál je prostě i dneska, na podzim roku 2014, naprostá špička. /95% a 5*/ Oblíbené epizody: The Host, One Breath, Død Kalm, F. Emasculata, Anasazi S03: Třetí řada má oproti té druhé více dílů, které se neberou tak úplně vážně, což mi upřímně řečeno moc nevyhovuje, protože to podle mě k tomuhle seriálu nepasuje, ačkoliv třeba War of the Coprophages byla sama o sobě místy opravdu vtipná epizoda. Stejně tak mi nesedí styl scénáristy Darina Morgana, takže opravdu nedokážu docenit třeba Clydea Bruckmana, kterého spousta lidí vyzdvihuje jako jednu z nejlepších epizod vůbec, zatímco mě docela dost nudila. Ale jinak si většina dílů drží velice vysokou úroveň, byť je docela těžké je hodnotit nějak komplexně, páč je prostě každý jiný. Z těch samostatných bych vyzdvihnul skvěle gradovanou paranoidní konspiračku Wetwired, příběh o teenagerovi se superschopnostmi v D.P.O., děsivého záporáka z epizody Pusher nebo povedené zpracování legendy o lochnesce v Quagmire. Centrální příběhová linka o ufounech a vládní konspiraci je na začátku neskutečně rozjetá a během výtečné Paper Clip to vypadá, že už se opravdu blížíme k odhalení Pravdy. Další mytologické epizody pak trochu zvolní a spíše do celého příběhu zaplétají další aktéry jako kruté japonské doktory v Nisei a 731 nebo záhadný černý olej v Piper Maru a Apocrypha. Tyto dvojdíly se povedly, zvláště jejich druhé části byly v obou případech hodně silným zážitkem. O to víc mě mrzí, že mytologický závěr série Talitha Cumi v podstatě nic moc neukázal a navíc skončil cliffhangerem, takže nezbývá než doufat, že pokračování v sérii čtvrté bude lepší./90% a 5*/ Oblíbené epizody: Paper Clip, D.P.O., Apocrypha, Quagmire, Wetwired S04: Čtvrtou sérii jsem zhltnul během několika málo dnů a mohu jí jednoznačně pasovat na jednu z těch nejlepších. Až na jednu výjimku (viz níže) zde prakticky neexistují slabé díly, a napak nám tvůrci servírují jeden majstrštyk za druhým. Už s rozjezdem sezóny se rychle za sebou objeví brutální a děsivé Home, mimořádně znepokoijivý záporák z Unruhe nebo dojímavý příběh The Field Where I Died. Skvěle jsem se pak pobavil u Small Potatoes a potěšily mne epizody nořící se do myslí Muldera (Paper Hearts, Demons) a Scullyové (Never Again, Elegy). Mytologická linka pak v této sérii dostala opravdu hodně prostoru - celých 8 dílů plus několik dalších, kde se události z ní také rozebíraly. Trochu se zde opakuje schéma z řady třetí - v úvodním Herrenvolk se příběh neskutečně rozjede (a dá tak zapomenout na ne úplně uspokojivé finále 3.řady) a v dalších dílech se pokračuje v odhalování dalších střípků a částí celé té velké konspirace. Černý olej, vraždící včely, únosy mimozemšťany, havarovaná letadla - všechno se to objeví a zaplete do čím dál hrozivěji se jevícího plánu. Ale bohužel, tohle pozitivní neplatí pro závěrečnou Gethsemane, která začne hodně zajímavě, ale pak přijde během krátké doby s několika dost šílenými kotrmelci a skončí docela šokujícím cliffhangerem. To by samo o sobě nevadilo, ale podání se prostě moc nepovedlo a finále tak působí docela násilně naroubované na zbytek seriálu, aniž by tam logicky zapadalo. Přesto však tahle série obsahuje jak v mytologických, tak samostatných dílech tolik skvělých momentů, že prostě nemohu jít s hodnocením nějak níže. Vzhůru na pětku! /95% a 5*/ Oblíbené epizody: Home, Unruhe, Tunguska, Max, Small Potatoes S05: V páté sérii jsem měl poprvé pocit, že seriál už nešlape tak dobře jako dříve. Částečně za to může začátek mytologické linky navazující na zvrat z minula, který se podle mě prostě nepovedl a úvodní Redux I tak má nevděčnou roli dílu, který se s tím bordelem musí nějak vyrovnat. Navazující Redux II dojem hlavně díky několika dost emotivním scénám hodně vylepšuje, ale přesto se mytologická linka pořádně rozjede až v povedeném dvojdílu Patient X a The Red and The Black. Stejně tak jsem zaznamenal až příliš mnoho samostatných epizod, které mi přišly buď vyloženě nudné (Travelers, Kitsunegari) nebo zcela průměrné (Detour, Unusual Suspects). První vyloženě skvělá epizoda pro mě byl až kyberpunkový Kill Switch, jedenáctý v pořadí. Naštěstí pak se seriál už celkem vzpamatoval a i přes drobná zaváhání ve své druhé půlce přinesl několik opravdu dobrých epizod, ať už mytologických nebo samostatných. Samotný závěr The End pak byl po dvou neuspokojivých finiších minulých řad příjemným překvapením, neboť završil řadu zcela ukázkově a skvěle mě naladil na další pokračování. /80% a 4*/ Oblíbené epizody: Kill Switch, Patient X, All Souls, The End

Kapitána Ameriku jsem nikdy neměl rád, jeho první sólovku považuju nejen za nejhorší marvelovku, ale i jeden z nejhorších filmů podle komiksu všeobecně. A i když si Cap u mě trochu spravil renomé v Avengers, ukazoval se v hodně nadějných trailerech a recenzenti jeho druhé dobrodružství vynášeli skoro do nebes, pořád ve mě hlodal červíček nejistoty, když jsem vyrážel na další čsfd premiéru. A jelikož vidíte těch 5 hvězdiček svítících nad tímto komentářem, je vám jasné, že se moje obavy vůbec nenaplnily a naopak se potvrdilo, že Kapitán nám zraje jako víno. Tentokrát se nám totiž ukázal v zatím asi nejlepším příběhu od Marvelu - vážně jsem nečekal, že by zrovna komiksová adaptace s patriotickým hlavním hrdinou měla jako svůj hlavní motiv dost ostrou kritiku současných skandálů typu NSA, boje proti "terorismu" a budoucí hrozby policejního státu. Spolu s příběhem výrazně nabral na sympatiích náš hlavní geroj, kterému jsem v tomhle filmu začal konečně fandit a dále ho budu brát jako minimálně stejně zajímavou postavu jako zbytek Avengerů. Potěšilo mě rovněž angažmá dalších postav z Marvelovského univerza jako jsou Nick Fury nebo Black Widow, kteří konečně začínají být něčím víc než naplněním genderové kvóty a cool jednookým chlápkem, který to všechno řídí. A mimochodem jsem byl hrozně rád, že nikoho nenapadlo v tomhle filmu spárovat Kapitána a Vdovu - bylo docela osvěžující mít marvelovku bez obvyklé patetické romantiky. Místo toho je tím hlavním citem přátelství, a to nejen ve vztahu dvou výše zmíněných, ale i v jedné velmi důležité příběhové lince, jejíž obsah ale nebudu spoilerovat. Jediné, co mě trochu mrzí je to, že všechno tohle se na konci slije do typického akčního inferna, které je sice vizuálně opojné, ale bohužel v něm trochu zaniká síla příběhu a atmosféry, kterou si film předtím vybudoval. Akce samotná je ale krásné udělaná - i když se občas uchýlí k nezbytné digitální megalomanii, většinu času si můžeme užít staré dobré souboje tělo na tělo nebo fantastické honičky na dálnici - skoro jako by ani nešlo o komiksovou adaptaci, ale plnokrevný akční film. Jediné, co tady vyloženě kazilo zážitek bylo 3D - snad kromě závěrečných titulků jsem prostorový efekt skoro nezaznamenal, zato jsem se však dočkal zbytečně tmavého obrazu a znepřehledněné akce - příště tedy určitě bez téhle fičury. A protentokrát se na to příště opravdu těším. /90% a 5*/ P.S.: Při rozhodování mezi 4 a 5 hvězdami nakonec převážil fakt, že si v tomhle filmu nezaplatil product placement nějaký druhořadý výrobce elektroniky a dočkali jsme se Applu v plné polní ;)

Tak tohle se panu Burtonovi vyloženě nepovedlo. Jeho rukopis je tu jasně znatelný, ale tentokrát bohužel jen ve formě typické vizuální stylizace, která je samozřejmě vypiplaná jako vždycky. Kromě ní tu ale nenacházím zhola nic, co by mě dokázalo nějak zaujmout nebo pobavit - většina vtipů vyznívá do prázdna, žádná z postav nepřiroste k srdci a příběh je tak nezáživný a předvídatelný, že jsem u toho málem usnul. Ten film jako by nevěděl čím chce být - zda ulítlou komedií, dramatem o pomstě nebo klasickým hororem, a tak se snaží všechno smíchat dohromady a výsledkem je jen neurčitý patvar bez chuti a bez zápachu. Je to škoda, Tima Burtona jsem měl vždy rád a budu doufat, že tohle bylo jen drobné uklouznutí, a ne začátek nějakého nového trendu v jeho kariéře. :) /40% a 2*/

Vzhledem ke skvělým ohlasům docela zklamání. Vizuálně je to krásně stylové, soundtrack si velmi rychle našel cestu do mého iPhonu a Ryan Gosling se stává mistrem herectví beze slov, ale bohužel mě to jako celek nedokáže strhnout. Na vině je především hrozně banální příběh, který se naneštěstí rozvíjí tak pomalu, že to úspěšně zabíjí atmosféru i zábavnost. Je to škoda, audiovizuál má pan režisér očividně v malíku, ale na schopnosti vyprávět příběh by měl podle mě ještě trochu zapracovat. /60% a 3*/

Velmi podobný případ jako poslední Resident Evil. Nějaký děj tu existuje jen jako nutné pojivo mezi jednotlivými scénami a nedává skoro žádný smysl. Hrdinové se z jednoho koutu světa na druhý přemisťují nejspíš teleportací, dialogy jsou občas na propíchnutí uší a někdy jsem se nestačil divit, jak debilní zvraty nám scénáristé s naprosto vážnou tváří přichystali (závěrečné odpalování raket jasně vede). Také se teď divíte, proč nad zatím tak kritickým komentářem svítí čtyři hvězdy? Je to jednoduché. Tenhle film je totiž ve svojí debilitě nakonec i docela zábavný a nenudící, vychutnal jsem si ho od začátku až do konce s úsměvem na tváři bez nutnosti se dívat na hodinky. A zcela nejlepší na tom všem je samozřejmě akce. To úvodní srovnání s posledním Residentem nebylo náhodné - i v druhém G.I.Joe na mě čekala grandiózní nálož stylové, přehledně nasnímané a oku neskutečně lahodící akce, ať už se bojovalo pěstmi, katanami nebo automatickými puškami. Mým osobním favoritem je v tomhle ohledu výborná scéna s houpáním se na laně přímo mezi vysokohorskými vrcholy - to byla jednoduše pastva pro oči. Stručně řečeno pěkně vyladěná bezmozková oddychovka, která mi dala přesně to, co jsem od ní čekal. /75% a 4*/

To mě takhle zase jednou navštívila podzimní deprese a já otráveně listoval seznamem filmů v ipadu, hledajíc něco, co by mě trochu rozveselilo. O Jumperovi jsem věděl jen to, že je to film o klukovi, který se umí teleportovat. No, po pravdě řečeno musím po zhlédnutí říct, že je to docela výstižný popis celého děje, ale víte co? Mě je to jedno. Tenhle film mi totiž hrozně zvednul náladu. Tu schopnost se teleportovat jako on jsem si začal ihned přát a celou noc budu snít, že až se ráno probudím, tak se budu taky moc jen tak přemístit třeba na vrcholek sfingy. :) Stejně tak se mi hrozně líbil ten jeho životní styl na začátku filmu, to bych bral taky všema deseti. :) Jo, mějte mě za infantilního, ale mě tentokrát ke spokojenosti vážně stačila jedna superschopnost a její intenzivní používání celý film. Do toho samozřejmě spadají všechny akční scény, ať už se odehrávají na kterémkoliv místě (to se mi taky líbilo, jak se autoři nebáli přepálenosti a nacpali tam všechny možný lokace od Tokia až po Egypt). Stejně tak nehodlám řešit, jak dobře kdo hrál - Hayden se mi tady prostě líbil a hotovo, stejně tak všichni ostatní tam pasovali dobře (ty bílý vlasy u S.L. Jacksona byly vtipný :)). Jo, je mi jasný, že tenhle komentář vyznívá děsně ignorantsky, ale mě ten film krásně zabavil, prostě skvělý příklad jednoduchého zábavného filmu, který zvedne náladu. Já dávám oba palce nahoru. /80% a 4*/

Catching Fire byl pro mě nejočekávanější film tohohle roku, na který jsem se těšil už od prvního zhlédnutí jedničky. Po přečtení knížek jsem se těšil ještě víc a doufal, že to bude doopravdy taková pecka, jakou mi sliboval děj knížky. Přesto ve mě hlodal malý červíček pochyb a bál jsem se, že jsem si to možná moc zidealizoval a zažiju jenom hořké zklamání z nenaplněného očekávání. Výsledek? BYLO TO NESKUTEČNĚ DOKONALÝ! Vážně, nečekal jsem, že to může bejt až tak skvělý. Pořád na sobě cítím tu emocionální sílu, se kterou na mě dopadaly jednotlivý scény. (spoilery) 11.kraj a Katnissin proslov k mrtvým splátcům za doprovodu skvělé hudby, následné rozehnání davu a výstřel. Bičování Galea ve 12tce a 3 vítězové, kteří se postavili Mírotvůrcům. Oznámení Čtvrtoher a následné reakce všech zúčastněných. Den sklizně ve 12.kraji a neskutečný herecký výkon Elizabeth Banks (Cetkie Trinketová), to jak se na ní střídala její obvyklá strojená maska a skutečnost, že se jí to celé neskutečně příčí. Velkolepý příjezd vozů do Kapitolu za doprovodu hymny Panemu, který svou impozantností překonal i stejnou scénu z jedničky. Vzkazy Katniss a Peety tvůrcům her při individuálním hodnocení. Závěrečné vystoupení všech splátců u Caesara Flickermana - Johanniny nadávky, Katnissiny šaty a Peetovo odhalení s bouřlivou reakcí diváctva aneb moment, kdy se zdá, že se celá totalitní struktura Kapitolu začíná pomalu drolit. Sebeobětování Mags v aréně a postupné odhalení celého jejího principu. Tik tak. Poslední šíp Katniss předznamenávající počátek revoluce. Promiňte mi to sáhodlouhé vypisování, ale prostě jsem musel vypíchnout ty nejsilnější momenty, během kterých mi běhal mráz po zádech a místy se i pokoušely slzy. Catching Fire je celý neuvěřitelně dramatický, atmosferický a emotivní. Zvrácenost totalitního režimu Kapitolu není již jen naznačena jako v jedničce, ale je plně rozvinuta a je nám tak jasně ukázáno, kdo je tady tím skutečným nepřítelem. Politické podhoubí celého příběhu se skutečně značně rozrostlo a já se už opravdu nemohu dočkat, jak to tým režiséra Francise Lawrence dotáhne v závěrečném Mockingjay (rok se nikdy nezdál tak dlouhý). A když už jsme u těch pochval, nemohu samozřejmě nezmínit výbornou Jennifer Lawrence, Joshe Hutchersona i Liama Hemswortha jakožto ústřední trio (potlesk za tu skvělou romatickou linku, vážně se povedla na jedničku!), ale samozřejmě i všechny vedlejší postavy, od Woodyho Harrelsona jakožto Haymitche až po Donalda Sutherlanda jakožto prezidenta Snowa, který konečně získal více prostoru a působí tak patřičně démonicky. Přidejme si k tomu výbornou výpravu od nové tropické arény až po naleštěný monumentální Kapitol, dokonale padnoucí emotivní soundtrack (jak instrumentální, tak písničkový) a opět úžasné kostýmy (čichám čichám nějakou zlatou sošku :)) a stojí před námi asi nejlepší film tohoto roku. Vážně jsem to nečekal, ale Catching Fire mě smetl na několika frontách a zapůsobil na mě tak, jako už dlouho nic. To čekání na další díl bude ještě více úmorné. Tak ať při tvůrcích i nadále stojí štěstěna! /100% a 5*/

Mnohem menší průser, než jsem čekal a ve výsledku i celkem příjemně stravitelný film. Po Zániku Země je nepříliš originální dobrodružně-akční sci-fi, vyznačující se především tím, že se mi důkladně vykouřilo z hlavy asi deset minut po závěrečných titulcích. Oko potěší krásné scenérie a působivé akční scény, naopak příliš slávy nenatropí Jaden Smith - ačkoliv se snaží a není podle mě takový herecký poleno, jak o něm všichni tvrdí, není mi prostě sympatický a to je ve filmu, kde je 90% na plátně zrovna on jako postava, které bychom asi měli fandit, trošku problém. Vlastně celý ten příběh o pošramoceném vztahu otce a syna je docela hloupý, příšerně nevěrohodný a úplně násilně vykonstruovaný. Zato pasáže které se zabývaly misí malého Smithe (dostat se z bodu A do bodu B) se mi líbily, byly dostatečně pestré a hezky "vojensky" zpracované. Jen je pak vážně škoda těch několika vyložených pitomostí (spoiler: např. poslední scéna s orlem), které prostě bijí do očí už na první pohled. Závěr filmu je sice předvídatelný už od asi 2. minuty filmu, ale je pěkně dramticky zpracovaný i z hezkými efekty, takže jsem nakonec nebyl ani naštván, že to opravdu celou dobu jelo podle přesné a tolikrát již použité šablonky. POkud to mám jednoduše shrnout - survival funguje, rodinné hodnoty nefungují, efekty a akce fajn, dialogy a logika občas na vypíchnutí očí i uší. Celkově ale v pohodě koukatelný průměr, který mě ve výsledku i příjemně překvapil. /65% a 3*/

Velmi zajímavě a docela originálně pojatý horor. Dobrou polovinu filmu nechává diváka si myslet, že se dívá na obyčejný film o rodince, která si vyrazila na výlet do pouště. Ukazuje nám všechny postavy jako obyčejné lidi jen proto, aby pak zhruba v půlce mohl přijít obrovský zvrat, kdy se celá ta idylka převrátí vzhůru nohama a po pěti minutách jen sledujeme, jak se poklidný výlet mění v zoufalou hru o přežití. Ta rychlost, s jakou se pro naše hrdiny všechno z ničeho nic změnilo je podle mě naprosto klíčová pro celou atmosféru a vyznění filmu, kdy je divák skutečně šokován z oné náhlé změny a pak již s napětím sleduje každou další minutu. Zbylá část filmu je totiž parádně atmosférický boj o život uprostřed vyprahlé pustiny, jen občas narušené ruinami a vrakovišti, kde se může kdekoli skrývat neznámý nepřítel. A v momentě, kdy už se zdá, že je to špatné za námi a vše se nakonec vyřešilo přichází zajímavý závěrečný zvrat, který hezky otevírá cestu k dalšímu dílu, který bohužel ale tento motiv totálně zmršil. /85% a 4*/