Merkin

Podobně jako Hwarang je to celé takové sladké, hravé, prosycené barvami, chutěmi a typickými korejskými šílenůstkami. Forestovskou bomboniéru doplňuje skvělá hudba, takže What shloud I do, než hodnotit plnými.

Už dlouho jsem neviděla film s tak sofistikovaným skrz na skrz propracovaným scénářem, jehož přirozeně filosofická povaha člověka nutí se skutečně hluboce zamyslet nad charaktery nejen všech do detailu vypiplaných postav, nýbrž celé v něm se dobře zrcadlící společnosti.

Tenhle snímek má úplně všechno - úchvatné přírodní scenérie, silné muže, přitažlivé ženy, drsné boje, magii...je to snímek vyzývavý, výrazně nalíčený vibrující na vysokých islandských podpatcích v rytmu šamanských písní. Jenomže, jak už to tak občas bývá, je také děsně stupidní postrádající jakýkoliv smysl pro logiku a vkus. Věc, která by se v "odpadu" příliš vyjímala, ale hodnotit ji výše je proklatě těžké. PS: Nejde o žádné akční drama, ale o fantasy.

Přímočařejší, povrchnější, méně okázalé, a přesto ambicióznější než starší bratřík. Je to taková telenovelka z dob už téměř neódinovských.

Proč proboha někdo přeloží snímek nazvaný v originále Behind her eyes (i kdyby se tím myslelo jenom "Za jejími zády", ale tady to může mít milion dalších symbolik) jako "Ví o tobě" (přičemž kdyby se tím původním myslelo jenom ono "za jejími zády", tak "ví o tobě" divákovi tak trošku prozradí zápletku ne - byť teda tady u té fantasmagorie teda naštěstí ne).

Výjimka z výjimek - věc napínavá až do posledního dechu, jejíž závěr je originální, nečekaný a přitom zcela uvěřitelný. Tím, že je každý díl věnován jedné z ústředních postav, scénáristé na poměrně krátké stopáži dokázali zabrousit do hlubších vod charakterů většiny zúčastněných. Současný svět, jehož denní realitou se postupem času stala ta virtuální, je vykreslen ve všech barvách - z nichž převažuje chladnokrevnost, zášť, vypočítavost, přetvářka a ruku v ruce s tím jdoucí osamocenost, perverzita, nespokojenost a úzkost. Jinak snad obyčejní, možná i dobří lidé, vrženi osobní tragédií opět na hladinu skutečna, nevědí, jak na slunci zareagovat, proto volí různé bizarní způsoby adaptace, než opět zalezou do stínů anonymity. To je nakonec případ jak zneužívaných dívek, únosců, vrahů, úspěšných novinářů, policistů i rodiny Nicka Brewera,  Doporučuji.

Typické korejské pletichaření prokládané nečekaně svěžími závany lidskosti, krásné záběry i propracované kostýmy - to vše utvářející dost důvěryhodnou mozaiku jedné historické události.

Téhle partě filmařů stačilo proklatě málo kulis k tomu, abych všechny epizody zhltla téměř bez dechu. Není to o katastrofických výbuchách a děsivých tsunami, jde tu o lidskou povahu v její nejnahlodanější nahaté verzi, která i ve stínu noci hypnotizuje svět a podmaňuje si sebe sama.

Nadchla mě práce kameramanů, kteří mě provedli labyrintem zákopů tak, jak dosud nikdo jiný. Atmosféra je strhující od samého začátku a Mendes dokazuje, že i s relativně nenápadnými triky se dá okouzlit.

Jako ano i ne. Rozhodně jde o velkolepý snímek z hlediska výpravy a vemlouvavosti, jenže čeho je moc, toho je příliš. Nezpochybňuji hrdinství Desmonda Dosse, nicméně Gibson jeho příběh tmelí takovým množstvím patosu, že se na konci spíš máte chuť smát. A to není dobré znamení.