Lischai

Fascinující zejména nárůst mrtvol ve druhé polovině filmu.

Téměř si to nepamatuji (takže trochu z cesty hodnocení), ale jako dítě jsem to miloval. Vzpomínám na jakýsi díl, kde bojovali proti nesmrtelné příšeře, která se nakonec rozplakala.

"Zlaté houno? Fuj! Co byste s ním dělal, pane Skrblíku?" - Rampa McQuack

V jednom díle byl naznačen latentní milostný vztah mezi Chipem a Gadgetkou. Jako dítě jsem měl z toho hlavu!

Nejzamilovanější animák mého dětství. Kéž by kníže Ignor někdy dobyl Strdín!

Nepotěší, neurazí, bez nápadu (ani Tříska coby klaun-moralizátor nepomohl). Původní povídka je lepší filmu.

Film je zajímavý ve své filozofické rovině na téma "peníze = užitek", ale bohužel je jí věnováno asi osm minut. Jako dobrodružná konspirační veselohra pokulhává po všech nohách. Podivný svět - zčásti starosvětský zčásti papundeklově moderní - pseudo-groteskní vložky, papírem šustící scénář a odfláknutý střih nepatří úplně k tomu nejlepšímu.

Velmi solidní adaptace, která se naštěstí důstojně drží Nesvadbovy předlohy. Bohužel vlastní režijní kreativity v díle mnoho není. Gag s kočkou vtipný.

Celkové adaptační uchopení Nesvadbovy povídky je docela dobré. Doktor pátrající po úspěchu podivné automobilky (slovní hříčka no-s-feratu je jednozančně dokonalá) a snažící se dokázat, že auto zabíjí lidi - to je v pohodě. Každopádně film zoufale táhne ke dnu scénář. Papírem šustící, podivně zmatený a kostrbatý, jakoby balancoval na hraně toho, zda chce být konspirační detektivkou nebo snovým hororem - náhodně proložený erotickými scénami. Ani po závěrečném vysvětlujícím Křížově monologu nedává moc smysl. Původní Nesvadbova myšlenka o tom, že každé auto je zabiják, sice přežila, ale celkově je utopena v nesmyslném chaosu doktora Marka tápajícího od jednoho nesmyslného hovoru ke druhému. Herecké výkony prapodivné, náhodně rozstřelené v několika různých polohách od grotesky, přes thriller až po civilní drama. Zde se mistr Herz bohužel utnul.

Hra na city neskutečných rozměrů, dokonce i s písničkou. Na rozdíl od geniálního Pixařího Up tady ale bohužel není tolik nápadů a vtipu, aby dokázaly zakrýt fakt, že to celé stojí na strašidelném emočním kalkulu. Je to moc krásné a jímavé - ale dojmout člověka psem s ohromnýma očima, co cestuje napříč zemí za svou holkou, která ho pozná mezi všemi jinými psy, aby ji na konci zachránil před skutečným nebezpečím - uh... člověk se stydí, že ho to dojalo. Od doby Up, který začíná tím, že nechá ve dvou minutách hlavního hrdinu zestárnout a umřít mu manželku, už nejde animáky posuzovat stejnou optikou.